Nadále nás chrání egyptská policie

Policejní ochranky jsme se v egyptském městečku Asiut nezbavili. Kordon s ozbrojenými muži nás provázel nejen celou cestu sem, ale i během našeho pobytu. Asiut je totiž pověstný coby hnízdo fundamentalistické organizace. Přítomnost policistů nám už ale začala být tak nepříjemná, že se z toho strhlo po celém městě pěkné pozdvižení.

Když tu jsme s Irenou našli hotel. Zaparkoval jsem motorku a vyložil zavazadla. Chtěli jsme jít na večeři a na procházku nebezpečným městem, ale nepustili nás. Volali policii, že chceme jít, ať okamžitě přijedou a dají nám doprovod.

Po chvilce handrkování jsme odešli a na nás se přilepil o tři hlavy menší recepční. Řekl jsem mu, ať nás neobtěžuje, že se jen najíme a projdeme. Anglicky moc neuměl, a tak nás sledoval dál. 

Dal jsem se do řeči s anglicky mluvícím klukem a vysvětlil mu, ať nás bodyguard laskavě opustí. Začali se hádat a kolem nás byla najednou "půlka města".

Recepční mi říkal: "I for you, mistr for you, I budigar for you. Here danger, I budigar"

Pozval jsem recepčního na kolu
Všichni nás potom doprovázeli a malý recepční se mezi nimi jen těžko probojovával. Začalo mi ho být líto. Už tak ho Alláh neobdařil příliš velkou postavou a ještě musel lítat za neposlušnými turisty, kterým měl dělat ochranku.  Kolem něj byla horda posmívajících se lidí. Vzal jsem ho na kolu a všem vysvětlil, že už mi to nevadí, že je vše OK.

Pak jsem mu objednal ještě jednu kolu a odešli jsme k hotelu naproti na šišu. To už jsem mu vysvětlil, že na nás vidí z recepce a že tady už opravdu nemusí být. Pochopil to a odešel a my zůstali s Irenou v restauraci sami.

Pozor na špiony!
Po chvilce se nám přiblížil člověk, sedl si za stůl vedle nás a četl noviny. Mezitím jsem se už seznámil s chlápkem, který tvrdě kritizoval Egypt. Ptal se mně na různé věci a já mu přizvukoval. Ale jen do té chvíle, než si přisedl ten tajuplný pán.

Najednou jsem obrátil karty a Egypt byl rázem ten nejlepší. Dobře jsem udělal, protože ten muž vstal a řekl, že je na nás nasazený a tvrdě mého kolegu seřval. Dokouřil jsem a odešli jsme spát.

Ráno už na nás čekaly tři terénní vozy plné policistů. Byli příjemní a provázeli nás ještě dlouho podél Nilu na jih. Přibližovali jsme se LUXORU, častěji jsme potkávali evropské turisty, kteří se vařili v autobusech. Před Luxorem jsme už jeli v konvoji možná  20-30 autobusů a několika terénních vozů. Slunce už zapadlo a za šera a velkého horka jsme dojeli do továrny na turisty.

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

III. díl: Moji motorku pokořily tuniské louže

IV. díl: Libyjských celníků bylo na mně trochu moc

                          V. díl: Nocoval jsem u Káddáfího stoupenců

VI: díl: Když se motorka boří do libyjského písku 

VII: díl: Opouštím Lybii, bude se mi stýskat

VIII. Lybijského celníka jsem málem rozplakal

IX. V egyptské chýši po mně lezly krysy

X. Cestu po Egyptě nám klestily kordony

Tankování v Ghaně: Tankovat, netankovat? Lepší stejně není!

Stroj značky BMW 1100 GS, který odpočívá v africké duně.

Děti v Nigérii okupují naši motorku i moji přítelkyni Irenku

Velbloudi ve městě Agulemin a Igor Brezovar na motorce

Vesnice v Burkina Faso

Burkina Faso: Vždy a všude v Africe vědšinou pracovali jen ženy.

Burkina faso - Děti ve škole

Libyjec

Motorka na čerpací stanici

Přítelkyně Irena u motorky

Motorka na egyptské silnici

V Egyptě na motorce s Irenou