Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V egyptské chýši po mně lezly krysy

  10:34aktualizováno  10:34
V Egyptě jsem opět zažil ten pocit, kvůli kterému stojí za to cestovat. V poušti asi 60 kilometrů od Káhiry jsem přespal v chýši u místních lidí. U večeře jsme všichni seděli na slaměném koberci a jedli vařenou rýži z velké mísy. Zažíval jsem nádherný pocit soudržnosti, bylo mi krásně. Než po mě v noci začaly lézt krysy....

Měl jsem v plánu urazit na motorce alepsoň 800 kilometrů a dostat se někam mezi Alexandrii a El Gizu. Doposud jsem nikdy nenajel 640 kilometrů, aniž bych šlápl na zem. teď mě už kupodivu ani nebolí záda. 

K večeru jsem asi 60 kilometrů od Káhiry. Zastavil jsem u malinké restaurace. Okamžitě se kolem mně seběhly děti a psi. Dal jsem si ŠiŠu - vodní dýmku, kterou jsem velmi často pokuřoval už v Tunisu i Libyi. 

U Egypťanů ve slaměné chýši
Večer, když jsem si chtěl postavit stan, přistoupil ke mně kluk asi tak starý jako já. Velmi lámanou angličtinou naznačil, jestli nechci spát u nich v poušti. Souhlasil jsem, protože nic horšího než tady už určitě nemohlo být.

Sbalil jsem se a odjel. Asi po 10 kilometrech šílené jízdy plné bojů o rovnováhu jsem v dálce zahlédl slaměnou chýši. Jak jsme se začali blížit,  přiběhlo nás přivítat asi  tucet kluků. V první chvíli jsem se zalekl a hlavou mi proběhly myšlenky, které jsem často nemíval. Co vše se mnou můžou udělat?  Anglicky neuměl nikdo, ale rozhodl jsem se to risknout a zůstat u nich.

Motorku mi postavili do chýše a zezadu zaparkovali auto. Ramadan, kluk, který z nich byl nejupovídanější mě ujistil, že tam bude v bezpečí. Moc jsem tomu nemohl věřit, protože široko daleko kolem nás nebylo nic než písek a kus rajčatového pole před chýší. Nabídli mi zeleninu a posadili mě na dřevěné krabice. Všichni odešli za roh, kde se začali umývat. Nevěděl jsem, která bije.

Ale ano! Vždyť před modlitbou k Alláhu je třeba být čistý. Postavili se pěkně do řady s Ramadanem v čele a začali se modlit. Trvalo to tak 30 minut a já jsem zatím vesele pobíhal kolem chýše, fotil a jedl okurky a melouny. Po bohoslužbě jsme si sedli do kruhu, konečně začala zábava.

Po modlitbě skromná večeře
Nejstarší, asi čtyřicetiletý chlap uvařil rýži. Kuchyň měli skromnou, ze dřeva smontovanou desku, na ní pár špinavých hliníkových kastrolů a v rohu starý hořák na petrolej. Pod deskou byly naházené pytle s rýží a moukou. Myši se tam jen hemžily. Byly prostě všude. 

Seděli jsme na slaměném koberci. Vařenou rýži postavili mezi nás na prostředek, každý dostal lžíci a mně přinesli rýži ve zvláštní misce. Vrátil jsem jí do velké mísy, vzal lžíci a jedl s nimi. Nepochopili, že můžu jíst s nimi. Vážili si toho, protože nikdy nejedli společně s "člověkem from Europe". Bylo nám krásně.

Nabídli mi nejlepší postel, kterou jsem s radostí přijal. Ostatní leželi na zemi, já tak 20 cm nad zemí.  

Elektriku neměli, tak jsem vyndal svojí baterku a s pomocí arabsko-českého slovníku jsme si povídali dlouho do noci.

S krysami v posteli
Usnul jsem poslední, jelikož jsem měl neustále pocit, že pode mnou i vedle mě chodí krysy a myši. Mám rád šváby, ještěrky, snesu komáry..... ale na krysy jsem si nemohl zvyknout ani v Indii ani nikde jinde.

Jak se ukázalo, nebyly to jen pocity, ale ty mrchy se začaly po mně vesele procházet. Hýbal jsem se vším tělem a zabalil se do spacáku, že jen obličej koukal ven. Napadlo mě, že mě můžou kousnout do obličeje, tak jsem vyndal ruce z pytle a kryl si obličej. Podařilo se mi usnout.

Stejně ale musím přiznat, že mi egyptší hostitelé připravili jeden z nejkrásnějších večerů na cestě. To byl opět večer, kvůli kterým stojí za to cestovat. Díky, kluci, a ať vám slouží baterka!

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

III. díl: Moji motorku pokořily tuniské louže

IV. díl: Libyjských celníků bylo na mně trochu moc

                          V. díl: Nocoval jsem u Káddáfího stoupenců

VI: díl: Když se motorka boří do libyjského písku 

VII: díl: Opouštím Lybii, bude se mi stýskat

VIII. Lybijského celníka jsem málem rozplakal

Stroj značky BMW 1100 GS, který odpočívá v africké duně.

Velbloudi ve městě Agulemin a Igor Brezovar na motorce

Vesnice v Burkina Faso

Burkina Faso: Vždy a všude v Africe vědšinou pracovali jen ženy.

Burkina faso - Děti ve škole

Libyjec

Motorka na čerpací stanici

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.