Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cestu po Egyptě nám klesitily kordony

  11:14aktualizováno  11:14
Jsem asi 60 kilometrů od Káhiry, kam v poledne přiletí moje toužebně očekávaná přítelkyně Irenka. Protloukám se po silnicích a netuším, že o den později nás budou na každém kroku provázet policejní kordony. Kdo by tušil, že se ocitneme v obležení bodyguardů, kteří nás ochrání před fundamentalisty na jihu země.

Nikde jinde na světě není tolik drzých řidičů, takový smog a tak šílená doprava jako v EL CAIRO.

Ale rychle jsem si zvyknul. Začal jsem se chovat jako oni - neustále jsem troubil a cpal se do každé volné díry a na křižovatkách jsem nikoho nepouštěl. Pravidlo je takové, že kdo je dříve v křižovatce, tak má přednost.

Konečně jsem zase s Irenkou
Po chvilce pobíhání po letišti se mi podařilo najít východ, ze kterého má vystoupit má milovaná. Po chvilce čekání jsem konečně mezi černými a zahalenými obličeji zahlédl hlavu s hnědozrazvými vlasy a bílou pletí. Postava držela v ruce helmu s nápisem CZ.

"Igi, tak jedny boty navíc a trochu kosmetiky, no a když navštívíme nějakou ambasádu tak i nějaké slušné oblečení," vysvětlovala.

Je to ona. Objali jsme se a políbili jako nikdy, odjeli na drink, kde jsme dlouho do odpoledne povídali, co nového, co firma, rodina...

Jediná nevýhoda jejího příjezdu byla její další už doma zakázaná 15 kilogramová taška. Věděl jsem, že mě neposlechne a vezme si i věci, které jsem jí zakázal. Ale trochu luxusu jí přece musím dopřát, vždyť i tak se hodně obětuje!

Večer jsme našli Youth hostel podle průvodce Lonely Planet. Ceny nabízené v knížce sice vůbec neodpovídaly skutečnosti, ale nám to bylo úplně jedno. Potřebovali jsme postel.

Zase na cestě
Utekli jsme z města co nejdříve a cestou na jih jsme se zastavili u pyramid. Tachometr mého nového BMW ukazuje 17 tisíc kilometrů. Na cestě jsem od dubna a můj stroj zatím fungoval úplně bez problémů. Ani jednou nezakašlal, necuknul nebo nekýchal při ranním startování.

Vydali jsme se na jih cestou kolem Nilu. Pouště, písku a kamenů jsem už měl po krk a přál jsem si konečně vidět trochu zeleně.

Dostáváme ochranku
Po zhruba 100 kilometrech od Káhiry nás zastavil první policejní zátaras. Vzali nám pasy a nezvykle dlouho jsme museli čekat na horkém slunci. Konečně se objevil nejmenší z nich a oznámil: "Police konvoj". Nechápal jsem, proč konvoj, ale nechtěli nám to vysvětlit.

Vyjeli jsme. Za námi jelo policejní auto a v něm šest ozbrojených policistů s nabitýma a odřenýma kalašnikama.  Nelíbilo se mi to, protože jeli pomalu. S Irenou jsme se domluvili, že se jich zkusíme zbavit. Po 50 kilometrech jsme zastavili ve vesnici. Ptali se: "What problém, sir??"

Odpověděl jsem: "Motor problem. Hot engine". A taky máme žízeň. "No problém," odpověděl a naznačil, že počká s námi. Šli jsme do hospody a oni nám hlídali motorku. Po půl hodině jsme se opět vydali na cestu. Jel jsem rychle a jim se jen těžko dařilo potácet se za námi.

Přes město nám zajišťovali volný průjezd hustou městskou dopravou. Cítil jsem se jako prezident, kterého vezou na důležité setkání.

V další vesnici, zhruba po 80 kilometerch se vystřídali a přidělili nám ještě jedno policejní auto s posilou. Připadali jsme si hrozně. V poušti jsme opět zastavili, postavili motorku na stojan a odešli na procházku. Nezlobili se. Spokojeně čekali a smáli se. Stále nám nikdo neuměl nebo nechtěl vysvětlit, proč ta komedie.

Až mnohem později jsem se dozvěděl, která bije. Jeden z policistů nám později konečně vysvětlil situaci s konvojem. Město ASIUT, kam jedeme, je totiž hnízdem fundamentalistické organizace. A tak! Teď už se nedivím, proč se mě policista před vstupem do města několikrát ptal, jestli opravdu chceme spát v Asiutu.

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

III. díl: Moji motorku pokořily tuniské louže

IV. díl: Libyjských celníků bylo na mně trochu moc

                          V. díl: Nocoval jsem u Káddáfího stoupenců

VI: díl: Když se motorka boří do libyjského písku 

VII: díl: Opouštím Lybii, bude se mi stýskat

VIII. Lybijského celníka jsem málem rozplakal

IX. V egyptské chýši po mně lezly krysy

Vesnice v Burkina Faso

Burkina Faso: Vždy a všude v Africe vědšinou pracovali jen ženy.

Burkina faso - Děti ve škole

Libyjec

Motorka na čerpací stanici

Přítelkyně Irena u motorky

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.