Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se krájí Evropa. Smutné výlety do měst, která rozdělila hranice

aktualizováno 
Za symbol rozděleného města byl vždy především považován německý Berlín. Avšak podobná situace, kdy následkem četných dějinných událostí došlo k dělení předtím kompaktních sídel, postihla řadu dalších evropských měst. A pár takových případů se odehrálo i u nás.

Hercegovský Mostar. Plocha předválečné občiny (zhruba náš okres, resp. miniokres) je nyní de facto roztrojena. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Někde dělicí linie zůstává stále pekelně horká nebo pod povrchem pořád doutnají vášně z minulých křivd. Jindy ji zase již vůbec nepoznáme. A rovněž existují místa, kde se proměnila na turistickou atrakci.

Nové hranice, nové problémy

Ohromné bouřlivé změny přinesly mapám Evropy výsledky první světové války. Nově vytyčené hranice národních států doprovázelo velké množství sporných území, a ta se mnohokrát stala ohnisky dalších konfliktů různé intenzity.

Fotogalerie

Příčiny hlavně tkvěly v etnické či náboženské příslušnosti leckdy silně promíšených území a ve vysoké koncentraci menšin se starousedlíky, které se najednou ocitly mimo mateřské státy. K nim se přidaly zájmové sféry vítězných velmocí, rozmístění strategicky důležitých objektů a komunikací i další důvody.

Krásnou ukázku představuje Těšínsko. Tam se dělení dotklo přímo jeho centra – Těšína. Zdejší obyvatelstvo opravdu vykazovalo pestrou paletu národů i etnických či náboženských skupin.

A mnozí z místních asi ani přesně netušili, ke komu se úředně hlásit: Češi / Moravané, pročeští Slované, Slezané, Šlonzáci, Poláci, propolští Slované, Němci, „Vasrpoláci“, příslušníci judaistického vyznání, nevyhranění… Tisíce definic, tisíce způsobů, jak dát nálepku a zaškatulkovat.

Vyznat se a zachovat si přehled uvnitř tohoto Babylonu pojmů, jmen, označení, informací i manipulací, je opravdu nadlidské. V případě Těšína nám připadla jeho jižní část se strategicky důležitou tratí a nádražím. Mimochodem, areály nádraží hrály klíčové role i v dalších děleních. Hranici tu určuje řeka Olše / Olza.

Těšín. Tramvaj přejíždí z polské na českou stranu.

Těšín. Tramvaj přejíždí z polské na českou stranu.

Přestože za první republiky vzniklo na naší straně nové centrum, pořád je při cestě z nádraží v Českém Těšíně do polského Těšína cítit plynulá návaznost a dřívější dispozice násilně přerušená hranicí. A jednolitý vzhled Těšína dobře vynikne při pohledu od románské rotundy.

Dělení na jihu Čech

K dalším sporným regionům příslušelo Vitorazsko. To bylo též po etnické, a tím pádem i jazykové stránce zcela promícháno. Byť většinu tvořili Němci, respektive Rakušané. Historicky bylo ale naopak osídleno Slovany.

I tady se uskutečnil řez. Starobylé centrum regionu – Vitoraz (Weitra), připadlo Rakousku. A dělení měst se dotklo Gmündu, alias Cmuntu. Ten si držel pozici důležité železniční křižovatky rakousko-uherské monarchie. A právě nádraží, společně s přilehlou bývalou osadou a posléze periferií, Velenicemi, plus částí čtvrti Česká Cejle (Böhmzeil), po řadě peripetií připadlo Československé republice. Tehdy se zrodilo nové město – České Velenice.

Zde je oproti Těšínu rozdělení méně patrné. Přesto lze objevit pozoruhodné detaily jeho následků, například fragmenty úzkokolejky se slepou kolejí směřující k nám. Ostatně úzkorozchodná trať ještě chvíli po druhé světové válce využívala trasu přes naše území.

Nádražní třída v Českých Velenicích

Nádražní třída v Českých Velenicích

České Velenice. Tudy vedla úzkokolejka.

České Velenice. Tudy vedly koleje úzkokolejky.

Stejně tak České Velenice zcela postrádají historické jádro. Avšak zase se pyšní typickou nádražní třídou z období počátku dvacátého století. Ta pochopitelně neomylně směřuje k hranici a starému Gmündu. Zajímavé svědectví pohnuté minulosti Vitorazska předkládají památníčky obětem světové války: četná jména padlých jsou ryze česká. Včetně zaznamenané diakritiky.

Komárno je Komárom a naopak

Také slovenští sousedé se nevyhnuli fenoménu rozdělených měst. Náš významný vědec a spisovatel Josef Dobrovský se narodil v uherských Ďarmotech. Jádro tohoto města teď leží na teritoriu Maďarska a jmenuje se Balassgyarmat (Balážske Ďarmoty). Jeho bývalá část Újtelep byla postoupena Slovensku a dnes nese název Slovenské Ďarmoty.

U sousedů ale také najdeme důležité město, které navenek působí, jakoby bylo rozdělené odjakživa. Na první pohled se zdá, že se vždy jednalo o dvě samostatná sídla. Ohromné koryto Dunaje totiž působí dojmem přirozené hranice. Ta od sebe opticky vzdálila slovenské Komárno a maďarské Komárom. Přesto názvy obou sídel jsou zcela totožné ve slovenské i maďarské variantě.

Vnitřní trakt komárenské pevnosti na severním břehu Dunaje

Vnitřní trakt komárenské pevnosti na severním břehu Dunaje

Ohromná novější Monoštorská pevnost na nynějším maďarském břehu

Ohromná novější Monoštorská pevnost na nynějším maďarském břehu

Nicméně Maďaři slovenské město často pro správné vymezení nazývají Révkomárom. Jižní část původně tvořilo malé odloučené předměstí. Obrat, který oba břehy sjednotil pod jeden úřad, pravděpodobně souvisí s rozšiřováním a výstavbou systému nových pevností na jižním břehu Dunaje. Soustava tamních opuštěných pevnostních areálů určitě stojí za návštěvu. Vojenským účelům sloužily ještě během éry studené války.

Hranice jako turistický cíl

I druhá světová válka vyústila do dělení měst. Stačí si udělat výlet k našim severním sousedům, protože přímo postihla Görlitz, neboli Zhořelec. Velice tvrdého rozdělení se dočkala také slovenská obec Veľké Slemence, jejichž východní půli získal Sovětský svaz. Dnes pochopitelně spadá pod Ukrajinu a jmenuje se Mali Selmenci. Po dlouhých desetiletích se nedávno konečně dočkala vzájemného propojení prostřednictvím hraničního přechodu určeného pěším a cyklistům. Obyvatelé obou částí jsou z drtivé většiny etničtí Maďaři.

Komplikovanou situaci se pokoušelo vyřešit vymezení poválečné hranice Itálie s Jugoslávií, potažmo Slovinskem. I zde ji doprovázel řez etnicky silně promíchaným regionem. A výsledek? Podobný jako u nás v případě Českých Velenic a Českého Těšína.

Nova Gorica. Hranice se tu změnila na turistickou atrakci.

Nova Gorica. Hranice se tu změnila na turistickou atrakci.

Kastel v Gorizii. Etničtí Slovinci ji nazývají Stara Gorica či pouze Gorica.

Kastel v Gorizii. Etničtí Slovinci ji nazývají Stara Gorica či pouze Gorica.

Z Gorizie připadlo Jugoslávii noblesní nádraží, přes které za starého mocnářství svištěly přímé rychlíky kultovní linky Praha - Terst. A východně od něj vyrostla moderní Nova Gorica. Pitoreskní jádro s kamenným kastelem, půvabnými paláci i uličkami, obdržela Itálie. Hranice přetnula malé náměstí ihned před nádražím. Doprovázel ji nízký plot „soft opony“ mezi západem a umírněným východem.

Z italské strany se náměstí jmenuje Piazza Transalpina. Slovinský díl zase Trg Evrope. A kuriózní náměstí je hojně vyhledáváno turisty. Během dvaceti minut zastavilo před nádražní budovou snad pět aut. Vždy pak následoval stejný rituál: vyběhnout, postavit se na místo, kde se dříve tyčil hranečník. Rozkročit se jednou nohou do Slovinska a druhou do Itálie. Poté se ozvalo cvaknutí fotoaparátu a pětiminutovku završil rychlý odjezd.

Bosenský chaos

Bývalé Jugoslávii se budeme ještě chvíli věnovat. A přesuneme se do Bosny. Nedávná válka tam zanechala absurdní stav, nad kterým zůstává rozum stát. Kostrbaté vnitřní bosenské hranice se týkají dvou entit: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské.

Hranice zároveň připravily překvapení mnoha batůžkářům, kteří se vypravili z Bělehradu do Sarajeva. Autobus je totiž vyklopil ve Východním Sarajevu (Istočno Sarajevo) na pomezí sídlišť Lukavica a Dobrinja, které patří Republice srbské. Pokud chtěli do centra, museli přejít pár desítek metrů do Federace Bosny a Hercegoviny a tam sednout na trolejbus.

Sarajevo. Entitní hranice se táhne v lese nad zástavbou, poté klesá zvolna dolů...

Sarajevo. Entitní hranice se táhne v lese nad zástavbou, poté klesá zvolna dolů a v oblasti posledního nejnižšího pahorku tvoří hranici ulice.

Hercegovský Mostar. Plocha předválečné občiny (zhruba náš okres, resp....

Hercegovský Mostar. Plocha předválečné občiny (zhruba náš okres, resp. miniokres) je nyní de facto roztrojena.

Takhle vypadalo Sarajevo v nejhorším roce konfliktu:

Nyní hranici entit spolehlivě rozpoznáme díky rozdílným tabulkám s názvy ulic, vlajkám a převládající cyrilici. Dokud ale platily v obou entitách odlišné daňové sazby, fungovaly u hranice řetězy stánků. Do Republiky srbské se chodilo zejména pro cigarety a alkohol. Obdobných případů existuje v Bosně mnohem víc. Neoficiální, nicméně o to markantnější rozdělení, panuje v hercegovském Mostaru. Tady je pořád patrná linie, která vymezuje západní „chorvatskou“ půli a východní - „bosňáckou“. Přečtěte si: Mostar: nefalšovaný Orient kousek od Jadranu.

Tím mostarské paradoxy zdaleka nekončí, jelikož část plochy předválečného území občiny Mostaru připadla Republice srbské. A tak se vysoko v horách nad Mostarem ukrývá víska Zijemlja, nyní samostatná občina Istočni (Východní) Mostar s počtem necelých dvou stovek obyvatel.

Severní Irsko, Kosovo, Kypr

Mostarské hranici mezi chorvatskou a bosňáckou půlí se podobají etnicky a současně nábožensky vytyčené hranice v četných sídlech Severního Irska. Doprovázejí je shodné atributy: označkování teritoria vlajkami, barvami, hesly a symboly, jejichž význam cizincům leckdy nic neříká, avšak místní je velice rychle dokážou rozklíčovat.

Plakát severoirských nacionalistů v Derry (15. března 2017)

Plakát severoirských nacionalistů v Derry (15. března 2017)

Mostar i Severní Irsko se pomaloučku dostávají do klidnější fáze, byť skoro pravidelně dochází k excesům. Naopak husté napětí stále vládne v Kosovu. A jestliže bychom měli rozhodnout o nelichotivém primátu rozděleného města Evropy, kde aktuálně vládne nejdramatičtější situace, tak mezi nejžhavější kandidáty se jednoznačně kvalifikovala Kosovská Mitrovica. Albánsky ale pouze Mitrovicë. Přečtěte si: Kosovská Mitrovica: nejostřeji rozdělené město Evropy.

A že by se tam během posledních desíti let rapidně změnil uváděný stav, o tom nelze hovořit. Přesto najdeme pro Kosovskou Mitrovici soupeře těžkého kalibru. Kypr sice geograficky leží mimo Evropu, přesto z některých stránek ho k ní můžeme přiřadit. A rozdělená Nikósie se už v mnohém blíží dřívějšímu Berlínu.

Jih Kypru je plný turistických destinací:

Tipy od čtenářů

Pokud začneme studovat encyklopedie, rychle zjistíme, že dělení sídel mezi dva státy je vcelku běžná věc. Bohužel. Určitě jich na území Evropy existuje mnohem více. Některé objekty, které budí dojem rozdělení, ale vznikly záměrně. Například známé nádraží v Železné Rudě již bylo vyprojektováno tak, aby pokrývalo obě hranice. Víte o podobných případech? Podělte se s našimi čtenáři v diskuzi.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Co se stovkami krokodýlů? Západní břeh Jordánu děsí zkrachovalá atrakce

Týden obrazem

Měla to být atrakce pro turisty, ale teď je to noční můra pro místní. Na farmě v osadě Petzael na Západním břehu...

Další z rubriky

Domy měla špinavé od sazí, teď je Zalipie nejbarevnější vesnicí Polska

V Zalipii překvapí také malovaná kamna.

Na první pohled vypadají zdejší domy jako vystřižené z dětských omalovánek. Lidové malby se tu ovšem objevují na všech...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Najdete na iDNES.cz