Už roku 1484 tu věž stála, ale až v roce 1500 se rada Nového Města pražského usnesla o výstavbě vodovodu v této části města. Podobu původní věže a způsob realizace stavby neznáme. V roce 1536 byla na tomto místě zbudována dřevěná věž, která sloužila až do 80. let 16. století. Po požáru v roce 1582 byl objekt v srpnu téhož roku dostavěn. Z roku 1602 se dochovala zpráva, která konstatuje zchátralost této stavby.
Nová věž byl vystavěna mezi lety 1602 až 1606 z kamene na dubových pilotách. Novostavba byla mimořádně výstavná. Měla osm pater, z nichž posledním byl tzv. „lusthaus“ s dvanácti okny po třech na každou stranu. Mezi okny byly nástěnné malby českých panovníků od Přemysla až po Rudolfa II. Věž byl kryta cihelným krovem (možná pálenou krytinou).
|
Přečtěte si I. až III. díl seriálu o pražských vodárenských věžích: |
Roku 1658 byla dostavěna věž, která stojí dodnes. Půdorys a řešení provozu bylo pravděpodobně stejné, jako u předešlé stavby. Stavitelé udělali změny pouze se střechou, která dostala stanový tvar. Novomlýnská vodárna sloužila do roku 1877.
Tato renesanční vodárenská věž je vystavěna z lomového kamene, obložena pískovcovými kvádry. Má čtvercový půdorys se vstupem od řeky. Pyšní se šesti podlažími, jednotlivá patra jsou od sebe oddělena dnes odlámanými římsami. V horní části věže se zachoval vytesaný letopočet 1724. Co přesně vyjadřuje, se už dnes asi nedozvíme.
Konstrukce Novoměstské Novomlýnské vodárny je, vzhledem k ostatním pražským věžím, jednoduchá. Stavba je nejmladší pražskou vodárenskou věží. Byla stavěna jako dva kvádry, mezi nimiž stoupá levotočivé schodiště. V šestém podlaží věže, kde byla kdysi pánev na vodu, je dnes upravený a nevyužívaný vyhlídkový prostor.
 |
