Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak to bylo se Staroměstskou vodárnou

  9:56aktualizováno  9:56
Vodárenské věže jsou nedílnou součástí pražské architektury a rozhodně si zaslouží pozornost. Udělejte si proto malý výlet a poznejte jejich historii. Všechny vodárenské věže byly budovány co nejblíže vodnímu toku, v oblasti s největším proudem. Takovými místy byly jezy. Tato podmínka byla velmi důležitá. Tak se například stalo, že Malostranská vodárna byla zbudována až za branami Malé Strany. Vodárenské věže stály nad řekou a byly situovány tak, že je Vltava obtéká.

Vnitřní zařízení těchto staveb bylo velmi jednoduché a ani později se během staletí prakticky nezměnilo. Vodní stroj vytlačoval vodu do nádrže umístěné v nejvyšší části věže. Nádrž se nazývala také pánev, kotel, bota i jinak. Jak město rostlo a přibývalo sladoven, pivovarů, řemeslnických dílen a domů, zvyšovala se, zejména od 15. století, spotřeba vody a přibývalo i vodáren.

Staroměstská vodárna, postavená u Karlova mostu, byla dokonce druhou nejstarší v Evropě! Věže starších i mladších vodáren se v průběhu věků staly výraznými dominantami. První dochovaný spis, který se k vodárně vztahuje, pochází až z roku 1489. Podle některých pramenů tu ale věž stávala už daleko dříve. Z poloviny 16. století pochází panoráma města Prahy, kde je osmiboká, bání krytá věž dobře patrná. Tato stavba byla ze dřeva a velmi brzy ji zničil oheň. Následovala řada oprav. Ale veliký požár města v roce 1575 napáchal znovu mnoho škod. Radní Starého Města se tedy rozhodli pro vybudování věže kamenné. Její historie je skutečně pestrá.

Stavebních prací se ujal kameník a měšťan Starého Města pražského Giovanni Battista Spinetti. Jeho úpravy se týkaly především věžního ochozu. Stavba však nezažila ani chvíli klidu – byla poškozena povodněmi, dalším požárem a pruskou střelbou. Měšťané se poté dali znovu do oprav. V revolučním roce 1848 byl ale objekt vypálen Windischgrätzovou střelbou z Petřína. Horní patra věže vzala za své, a tak je r. 1853 poslední podlaží věže novogoticky upraveno.

To, jak vypadá věž dnes, je výsledek celkem čtrnácti úprav a nejrůznějších rekonstrukcí. Ocelová střecha stavby, v pseudogotickém slohu, je z roku 1885. Interiér byl v průběhu let, stejně tak jako okolí, zcela změněn. Přístup do pater je z novodobého schodiště v přilehlých budovách. Jakékoli stopy po původním vodárenském zařízení dnes chybí a stěží budou kdy nalezeny.

První zmínky o technologii Staroměstské vodárny jsou z roku 1636, kdy bylo zařízení po požáru opraveno dřevěným a olověným potrubím a byla instalována nová pánev na vodu. V roce 1784 přestala vodárna na čas pracovat následkem nedostatku vody ve Vltavě. Podle popisu z počátku 19. století měla vodárna tři čerpací stroje.

V roce 1880 přestalo fungovat strojní zařízení a věž byla napojena na vodojem vybudovaný na Karlově. V letech 1882 až 1883 probíhala generální rekonstrukce Staroměstské vodárny. Mimo věže byl stará stavba i s lednicí zbořena a vodárna rozšířena o pozemek vedlejšího mlýna. V roce 1913 došlo k úplnému zastavení provozu. Staré Město od té doby zásobovala vodárna v Káraném.

Staroměstská vodárenská věž dnes už neplní svůj někdejší účel. Zato je ale ozdobou jednoho z nejkrásnějších pražských pohledů – ze Smetanova nábřeží na Novotného lávku, Karlův most a Hradčany.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.