Nejmalebnější je Malostranská vodárna

Vodárenská věž, která byla nedávno opravena, do dálky krásně svítí svou novou fasádou. Budeme si povídat o Malostranské vodárně, které se také říká Petržilkovská. Na Menším Městě pražském, neboli na Malé Straně, byly špatné podmínky pro zásobování vodou z Vltavy. A tak se roku 1502 malostranští představitelé dohodli s pekařem Janem Petržilkou o výstavbě vodárny v těsném sousedství jeho mlýnů na ostrově u dnešního smíchovského nábřeží.

Tato dřevěná vodárna byla umístěna vně hradeb Malé Strany. V té době to bylo neobvyklé, ale technicky jedině možné. Stavba stále na témže jezu, který sloužil i protilehlé Šítkovské vodárně. Tato původní věž byla z dosud neznámých příčin zcela zničena.

Výstavba zděné věže se klade mezi roky 1582 a 1596. Tato léta nám dokládá datovaná kresba z onoho období, na které je věž dobře patrná. Jako autor byl uváděn známý stavitel technických děl Carlo Lurago. Věž ale nejspíše jen opravil. V některých dokumentech se také objevovaly informace, že věž Malostranské vodárny nikdy nevyhořela. I toto tvrzení se však musí opravit. Na vyobrazení Prahy z roku 1680 chybí vodárně střecha a působí dojmem požárem zdevastované stavby. O její následné opravě ale neexistují žádné doklady či zmínky.

A jak to bylo se Staroměstskou vodárnou? Čtěte ZDE!

O rozsahu distribuční sítě Petržilkovské vodárny svědčí dochovaný plán z roku 1684. Z kolorovaného nákresu je dobře patrná podoba věže, způsob i rozsah napojení velké části Malé Strany. Voda ve věži nezamrzala ani v největších mrazech, protože věž měla šachtové vytápění.

Dnes je uživatelem věže Vodohospodářský rozvoj a výstavba, který také celou stavbu zrekonstruoval. Věž je ve velmi dobrém stavu a je chráněna jako památka. Nedávno byla mezi věží a sousední budovou vybudována ocelová prosklená lávka nad plavebním kanálem podle návrhu ing. arch. J. Petříkové.

Vite, že Mánes je také původně vodárna? Čtěte ZDE!

Petržilkovská vodní věž je nejnižší a nejmalebnější z pražských vodních věží. Byla vystavěna na uzounkém ostrůvku nedaleko dnešního Dětského ostrova. Je vybudována z kamene, dělena horizontálními římsami na tři části. Věž má dnes sedm podlaží, ale dříve jich měla bezesporu pět nebo dokonce jen čtyři, jak je patrno z počtu oken. Věž má díky své poloze na úzkém ostrově obdélníkový půdorys. Zdivo je v přízemí 1,80 metrů tlusté a směrem nahoru, jako u všech vodních věží v Praze, se zužuje.

Petržilkovská vodárenská věž má mnoho společných znaků s věží Šítkovské vodárny. Půdorys, dispozice provozu vodárenského zařízení, římsami nepřiznaná podlaží. Jsou nezvykle podobné… Sloužila snad tato věž jako předloha pro stavbu na druhém břehu Vltavy?