Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejmalebnější je Malostranská vodárna

  10:00aktualizováno  10:00
Vodárenská věž, která byla nedávno opravena, do dálky krásně svítí svou novou fasádou. Budeme si povídat o Malostranské vodárně, které se také říká Petržilkovská. Na Menším Městě pražském, neboli na Malé Straně, byly špatné podmínky pro zásobování vodou z Vltavy. A tak se roku 1502 malostranští představitelé dohodli s pekařem Janem Petržilkou o výstavbě vodárny v těsném sousedství jeho mlýnů na ostrově u dnešního smíchovského nábřeží.

Tato dřevěná vodárna byla umístěna vně hradeb Malé Strany. V té době to bylo neobvyklé, ale technicky jedině možné. Stavba stále na témže jezu, který sloužil i protilehlé Šítkovské vodárně. Tato původní věž byla z dosud neznámých příčin zcela zničena.

Výstavba zděné věže se klade mezi roky 1582 a 1596. Tato léta nám dokládá datovaná kresba z onoho období, na které je věž dobře patrná. Jako autor byl uváděn známý stavitel technických děl Carlo Lurago. Věž ale nejspíše jen opravil. V některých dokumentech se také objevovaly informace, že věž Malostranské vodárny nikdy nevyhořela. I toto tvrzení se však musí opravit. Na vyobrazení Prahy z roku 1680 chybí vodárně střecha a působí dojmem požárem zdevastované stavby. O její následné opravě ale neexistují žádné doklady či zmínky.

A jak to bylo se Staroměstskou vodárnou? Čtěte ZDE!

O rozsahu distribuční sítě Petržilkovské vodárny svědčí dochovaný plán z roku 1684. Z kolorovaného nákresu je dobře patrná podoba věže, způsob i rozsah napojení velké části Malé Strany. Voda ve věži nezamrzala ani v největších mrazech, protože věž měla šachtové vytápění.

Dnes je uživatelem věže Vodohospodářský rozvoj a výstavba, který také celou stavbu zrekonstruoval. Věž je ve velmi dobrém stavu a je chráněna jako památka. Nedávno byla mezi věží a sousední budovou vybudována ocelová prosklená lávka nad plavebním kanálem podle návrhu ing. arch. J. Petříkové.

Vite, že Mánes je také původně vodárna? Čtěte ZDE!
Petržilkovská vodní věž je nejnižší a nejmalebnější z pražských vodních věží. Byla vystavěna na uzounkém ostrůvku nedaleko dnešního Dětského ostrova. Je vybudována z kamene, dělena horizontálními římsami na tři části. Věž má dnes sedm podlaží, ale dříve jich měla bezesporu pět nebo dokonce jen čtyři, jak je patrno z počtu oken. Věž má díky své poloze na úzkém ostrově obdélníkový půdorys. Zdivo je v přízemí 1,80 metrů tlusté a směrem nahoru, jako u všech vodních věží v Praze, se zužuje.

Petržilkovská vodárenská věž má mnoho společných znaků s věží Šítkovské vodárny. Půdorys, dispozice provozu vodárenského zařízení, římsami nepřiznaná podlaží. Jsou nezvykle podobné… Sloužila snad tato věž jako předloha pro stavbu na druhém břehu Vltavy?

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.