Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sněžka: od dřevěnic k prosklenému kvádru

aktualizováno 
Nejvyšší hora Česka přilákala první turisty už v roce 1456. Od té doby k dnešku jich byly miliony. Hlavně kvůli nim vyrostly na Sněžce v posledních třech stoletích různé stavby, které změnily její typickou siluetu. Naposledy loni zmizela z nejvyššího krkonošského vrcholu Česká bouda. Tu v roce 2006 vystřídá moderní futuristicky vyhlížející poštovna.

Nová poštovna na Sněžce - vizualizace. Autor projektu. H.R.A. Hofffman Rajniš Architekti - Ing.arch. Patrik Hoffma, prof.Ing.arch. Martin Rajniš. | foto: www.vize.com

 


Dopis z výšky 1602 metrů

Česká poštovna na Sněžce opatřila první dopisy a pohlednice kulatým razítkem už 11. září 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce.

Poštovní služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve třicátých letech minulého století sídlil kiosek s občerstvením.

Jako na Islandu

Nová Česká poštovna na vrcholu Sněžky se má podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana povrchu země dotýkat jen prostřednictvím dvanácti ocelových patek, takže její podlaha se bude vznášet několik decimetrů nad povrchem hory. Podoba objektu odráží zkušenosti z Grónska, Islandu i ze stavby výstavních pavilonů světových výstav.

Originální dřevěná konstrukce zpevněná proti poryvům větru vnitřními ocelovými táhly má navržený plášť ze zdvojeného skla a vnější izolované dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním je možné dát objektu podobu moderní stavby i obyčejné dřevěné boudy. Vhodná manipulace s okenicemi dokáže bránit poryvům větru a současně umožňuje maximální využití tepla slunečních paprsků.



Studie nové poštovny, která na Sněžce vyroste v roce 2006
VÍCE FOTOGRAFIÍ - ZDE

 "Malá část nové poštovny se na Sněžce objeví už letos v zimě. Na vrchol umístíme kus speciálně navržené stěny včetně dřevěných žaluzií, několika druhů skel a části nosné konstrukce, abychom dokonale prověřili chování použitých materiálů v extrémních podmínkách přímo na místě stavby," prozradil Pavel Klimeš, jehož firma demolovala Českou boudu a postaví i novou poštovnu.

Jako stavebnice z Lega

Aby se v budoucnu vyloučily problémy s případným odstraněním objektu, je celá stavba navržena z demontovatelných dílů, které je možné snadno snést do údolí a tam je případně i znovu sestavit.

Přízemí nové poštovny budou podle návrhu tvořit prostory s nabídkou služeb ve stejném rozsahu jako v nynějším dřevěném domku, který nechá provozovatelka po dokončení novostavby odstranit. V přízemí bude i vyhlídková terasa a stálá expozice o přírodě a historii Krkonoš. Přístup na jednotlivá podlaží zajiští venkovní točité schodiště, jehož vrchol poslouží turistům jako rozhledna. Zázemí pro personál poštovny vznikne v opravených sklepních prostorách zdemolované České boudy.

***Líbí se vám nová poštovna, která na Sněžce vyroste v roce 2006?
Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři v diskuzi
a hlasujte v anketě - ZDE
.

Moderna vedle nejstarší budovy

Nová poštovna bude stát v blízkosti naopak nejstarší budovy na Sněžce, jíž je čtrnáct metrů vysoká rotundová kaple svatého Vavřince. Tu nechal v roce 1681 postavit slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch, kterému patřily pozemky na severních svazích Krkonoš. V roce 1999 prošla památka důkladnou renovací včetně zateplení, instalace nového oltáře a zrestaurování nástěnných maleb. Interiér kaple si může veřejnost prohlédnout každý rok začátkem srpna při tradiční Svatovavřinecké pouti.

V roce 1824 kapli doplnil základní trigonometrický bod, o jehož přesné zaměření se postaral tehdejší Císařský a královský vojenský zeměpisný ústav ve Vídni. Po nákladných astronomických a geodetických měřeních se kamenná mohyla na vrcholu Sněžky stala jedním ze základních bodů sítě, která už bezmála dvě stě let slouží jak pro účely mapovací, tak i pro zjišťování pohybu zemské kůry.

Česká bouda *1868 - +2004

V roce 1868 vyrostla na Sněžce nedávno zbouraná Česká bouda, kterou v sousedství o osmnáct let starší Pruské boudy postavil hospodský z Malé Úpy Hermann Blaschke. Chata sloužila především jako hostinec s tanečním sálem a až do poloviny minulého století se v ní bylo možno i ubytovat.

V roce 1990 hygienici Českou boudu uzavřeli a od té doby chátrala. Ranou z milosti pro ni byla demolice započatá v roce 2004. Letos na podzim ji dokončily závěrečné lety vrtulníku, který snesl do údolí poslední vaky s vybouraným materiálem.

Sněžka v běhu času

Od roku 1900 byla nejvýraznějším objektem na Sněžce 18 metrů vysoká dřevěná stavba meteorologické stanice jištěná proti silným poryvům větru ocelovými kotevními lany. V roce 1976 se meteorologové přestěhovali do nové Polské boudy na místě původní Pruské boudy tvořené třemi spojenými objekty připomínajícími létající talíře, a tak bylo možno dřevěnou stavbu původní stanice v roce 1990  rozebrat a snést do údolí.

Až do poloviny minulého století museli lidé na Sněžku po svých. Zpřístupnění vrcholu i méně zdatným turistům umožnila až sedačková lanovka. Stavba lanové dráhy byla rozdělena do dvou částí - z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu se první cestující svezli 15. ledna 1949, druhý úsek s novou budovou výstupní stanice na vrcholu byl otevřen v listopadu téhož roku. Za půl století podle záznamů v kronikách vyjelo na vrchol Sněžky více než šest milionů cestujících.

Nová lanovka: pro a proti

Už deset let diskutují odborníci i široká veřejnost o podobě nové lanovky na Sněžku. Ta by měla nahradit současné zastaralé zařízení, které jezdí dodnes, přestože mělo podle konstruktérů nejdéle po sedmnácti letech provozu skončit ve starém železe.

Správci Krkonošského národního parku a ochranáři dlouho trvali na tom, že nová lanová dráha na Sněžku musí skončit na Růžohorkách, odkud budou turisté po dožití horního úseku současné lanovky k vrcholu stoupat pěšky. Koncem letošního října se ale pečtí radní se správci parku dohodli na zahájení jednání o zcela novém řešení, které by umožnilo novou lanovku opět protáhnout až na vrchol nejvyšší české hory.

"Zvažujeme i řešení, kterým je rekonstrukce lanovky až na vrchol Sněžky bez plánovaného sjezdového areálu na Růžohorkách s tím, že se společně s obcí pokusíme připravit podmínky pro výstavbu náhradního skiareálu v lokalitě Javořího dolu a Vlašského vrchu mezi Pecí a Velkou Úpou," uvedl ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.

Zda vzhled vrcholu Sněžky v nejbližších letech opět pozmění nová horní stanice lanovky, tedy zatím zůstává stále otevřené.

STROJ ČASU


STROJ ČASU PO ČESKU

1. díl
Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála

2. díl
Českou vesničku vyhladilo fiktivní uhlí

***V seriálu STROJEM ČASU PO ČESKU mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Chceme ale přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela.

 

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.