Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Českou vesničku vyhladilo fiktivní uhlí

aktualizováno  21:31
Měla to být trvalá vzpomínka na obec, která kvůli těžbě hnědého uhlí musela zmizet ze zemského povrchu. Ale už deset let poté, co buldozery zbouraly první domy, zmizela i ona poslední památka. Řeč je o Libkovicích a tamním kostele, který měl jako memento připomínat neslavný osud této severočeské vsi.

 


Dnes ani není možné místo, kde kostel stál, najít. Vše je zarostlé vysokou trávou a keři, skrz které se prohání vítr.

Přitom ještě před patnácti lety stála v Libkovicích radnice, pekárna, hospoda a 282 rodinných domů. Žily tu stovky lidí. Uplynulo pár let a výrobci map už mohli jméno obce, která byla založena v roce 1186, vymazat. V letech 1992 - 1993 byly Libkovice srovnány se zemí.

Symbol odporu

Jen na těch nejpodrobnějších pláncích zůstala malá značka – libkovický kostel sv. Michala. Ten byl totiž jedinou stavbou, která plenění buldozerů přežila.

Jeho zkáze, která už byla také naplánována, zabránila 1. prosince 1992 skupina ekologických aktivistů, kteří se řetězy připoutali k bagru. Dělníci stačili pouze strhnout střechu. Kostel se tak pro mnohé stal na téměř dalších 10 let symbolem odporu.



Libkovický kostel sv. Michala v roce 1994,
na snímku je vidět celkové chátrání a zdevastovaná střecha

Stál na holé pláni a nevládní ekologické organizace tu i po zbourání obce pořádaly různé kulturní akce, například koncerty. Kostel sice patřil státním dolům Hlubina, ale v roce 1995 si ho ochránci přírody pronajali. V té době také proběhly jeho částečné opravy, především střechy. V roce 1997 ale ekologové kostel vrátili, protože na jeho využívání neměli dost sil ani prostředků.

800 let starý kostel padnul tiše

V červenci 2002 doly kostel zbouraly. Jak před pár lety napsal časopis Týden, požádala je o to sousední obec Mariánské Radčice, protože neudržovaný a chátrající stavbu lidé postupně vykradli a zdevastovali, takže hrozilo, že na někoho spadne.

"Psala jsem na doly, ať s tím něco udělají, že to někoho zabije," citoval Týden tehdejší starostku Zdeňku Kulhavou. Vlastník proto požádal o demolici, proti níž nikdo neprotestoval. Ani památkáři, kteří kostel vyškrtli ze seznamu památek, ani nevládní organizace, ani bývalí obyvatelé Libkovic.

Je těžké rozklíčovat, jak to tehdy přesně bylo. Tehdejší starostku Kulhavou prý překvapilo, že se nikdo proti zbourání kostela nevzepřel. Mnozí ale namítají, že ani neměli šanci se ozvat, protože se o tom vůbec nedozvěděli. "O zbourání kostela jsme se dozvěděli až několik měsíců poté. Doly se snažily kostel zlikvidovat v co největší tichosti, anonymně a bez účasti médií," říká Martin Ander z Hnutí Duha.



Takhle se bouraly Libkovice,
a o necelých 10 let později i kostel sv.Michala

"Chápu, že byl kostel ve špatném stavu. Existuje ale celá řada podobných staveb, které se podařilo zakonzervovat a uchovat pro budoucnost. Šlo ho prostě zachránit, a ne ho zbourat," řekl o demolici kostela publicista a znalec problematiky Libkovic Pavel Koukal.

Po Libkovicích teď už zůstal jen název ulice v obci Lom, v níž dokonce žije několik libkovických obyvatel. Po kostele jen vzpomínka několika lidí, kteří si ještě pamatují, na jakém místě kdysi stával.

Musela obec zmizet?

Najít místo, kde Libkovice stávaly, není vůbec snadné. Nikde není žádný ukazatel, silnice z jednoho směru končí na hraně povrchového dolu. Z druhého směru sice silnice vede až dál, ale kde vlastně domy stály? Tady, nebo kousek dál? Ačkoli je povrchový důl na dohled, až do obce nedorazil?

Musela tedy kvůli uhlí skončit více než osmisetletá historie Libkovic? Samozřejmě, že nikoli – tvrdí jednohlasně ekologické organizace. "Demolice byla jediným správným řešením," řekl před časem v MF DNES Zdeněk Stružka, který počátkem 90. let stál v čele Dolu Hlubina, který obec srovnal se zemí. Dodal, že kvůli blízkému hlubinnému dolu Kohinoor je zdejší geologické podloží nestabilní a půda by se mohla propadnout.

Nejsmutnější je, že Libkovice zmizely zbytečně. Nikdy se tady uhlí netěžilo. Později se totiž ukázalo, že těžba pod obcí je nerentabilní a Mostecká uhelná od ní upustila...

Seriál STROJ ČASU PO ČESKU

1. díl
Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála

Byly Libkovice poslední?

Libkovice mají nálepku obce, která musela jako poslední ustoupit těžbě hnědého uhlí v severních Čechách. Může ovšem uplynout jen pár let a nemusí to být pravda.

Mostecká uhelná společnost by totiž ráda prodloužila těžbu v dole ČSA, což by znamenalo, že by z mapy zmizely další dvě obce: Horní Jiřetín a Černice. Obyvatelé, ekologické organizace i ministerstvo životního prostředí se tomu snaží zabránit. Uvidíme, kdo nakonec zvítězí – jestli pár stovek místních obyvatel, anebo tuny hnědého uhlí...

STROJ ČASU

*** V seriálu STROJEM ČASU PO ČESKU mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Budeme ale přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela. Náměty, o kterých byste si rádi přečetli, nám můžete posílat na tuto e-mailovou adresu.

**Všem čtenářům, kteří nám už poslali do redakce zajímavé nápady na další díly seriálu, děkujeme!

Buldozery likvidují obci Libkovice, rok 1993

Protestní akce "Pálení kostelů", kterou v souvislosti s Libkovicemi organizovalo hnutí Duha před Ministerstvem obchodu a průmyslu v Praze na podzim roku 1993

Letecký pohled na bývalou obci Libkovice, na snímku je vidět pouze kostel sv Michala, v té době s opravenou střechou. (19.4.1999)

Aktivisté z Hnutí Duha brání demolici domů v Libkovicích, 1993

Centrum obce Libkovice, rok 1988

Centrum obce Libkovice, rok 1988

Místo v Libkovicích, kde stával kostel sv. Michala

Libkovický kostel sv. Michala v roce 1994, na snímku je vidět celkové chátrání a zdevastovaná střecha.

Místo v Libkovicích, kde stával kostel sv. Michala

Buldozery srovnávají obci Libkovice se zemí, 1993

Trosky, které zůstaly po bourání Libkovic, 1993. V pozadí vpravo je vidět kostel sv. Michala.

Počátek konce obce Libkovice, zanedlouho obec zmizí z mapy (1992)

Buldozery v akci při likvidaci Libkovic, 1992

Počátek konce obce Libkovice, zanedlouho obec zmizí z mapy, 1992

Libkovický kostel na výřezu z kolorované pohlednice, vydané v roce 1986 k 800.výročí založení obce 1186 - 1986. Polednici zapůjčila ze svého archivu obec Mariánské Radčice.

Libkovice na výřezu z kolorované pohlednice, vydané v roce 1986 k 800.výročí založení obce 1186 - 1986. Pohlednici zapůjčila ze svého archivu obec Mariánské Radčice.

Libkovice na výřezu z kolorované pohlednice, vydané v roce 1986 k 800.výročí založení obce 1186 - 1986. Pohlednici zapůjčila ze svého archivu obec Mariánské Radčice.

Libkovický kostel sv. Michala, který brání aktivisté z Hnutí Duha a Greenpeace před zbouráním, rok 1992. Na snímku je vidět stržená střecha.

Místo v Libkovicích, kde stával téměř 800 let starý kostel sv. Michala. Buldozery srovnaly se zemí nejdříve vesnici, a o deset let později se rozloučily i s kostelem. Kvůli uhlí, které se tady nakonec nikdy netěžilo.

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.