Bludní vyslanci z doby ledové

  9:02aktualizováno  9:02
Jsou to nejstarší vyslanci Švédska v zemi. Na území dnešní České republiky už sídlí zhruba 200 tisíc let a největší z nich váží úctyhodných šestnáct tun a k tomu ještě 500 kilogramů přívažkem. Geologové těm žulovým kamenům z načervenalého skandinávského granitu přezdívají příznačně - bludné balvany.

Proč se jim říká bludné?
Protože ve čtvrtohorách balvany bloudily stovky kilometrů severní Evropou, než je mohutný skandinávský ledovec zanesl až na úpatí Jeseníků a Beskyd. A pokud zbloudilou žulu v uplynulých staletích někdo nevyužil jako stavební kámen, zůstaly tam skandinávští poutníci podnes.

"Nikde jinde v republice se přitom s podobnými přírodními památkami bizarních tvarů nelze setkat," vysvětluje ostravský přírodovědec Vladimír Kroutilík. Muž, který v šedesátých letech prosadil, aby největší bludný balvan v republice byl vystaven nedaleko místa nálezu a později vyhlášen za chráněnou přírodní památku.

Takřka sedmnáctitunový žulový kolos, nalezený při stavbě slévárny ostravské Nové huti, tak po dlouhých tisíciletích hluboko v zemi našel místo na podstavci nedaleko hlavní brány někdejší první Velké stavby socialismu.

Poselství Kyklopů?
Než vědci asi před 130 lety došli k tzv. ledovcové teorii, vysvětlovala se přítomnost červených balvanů ve Slezsku různě. S pomocí bájí a pověstí o místních Kyklopech i pseudovědeckým zdůvodněním, že balvany vychrlily do polí jesenické sopky.

Vůbec největší bludný balvan na světě, odtržený od mateřské horniny a přenesený ledovcem, se dá najít u polské obce Tychowo Wielke v Pomořansku a má 44 metrů v obvodu a váží 1800 tun.

"Bludné balvany jsou v podstatě kusy hornin, které ve Skandinávii i v oblasti dnešního Baltského moře postupující ledovec na své cestě přibral ze zvětralé suti či aktivně odtrhl ze skály. Tam, kde se čelo ledovce zastavilo, jejich cesta skončila," popisuje Vladimír Kroutilík dávnou pouť žulových balvanů ze Švédska, ale i z finských Alandských ostrovů či z dánského ostrova Bornholm.

Na Vidnavsku a Osoblažsku ledovcové čelo zabrzdil až Hrubý Jeseník. Na Krnovsku, Opavsku a Hlučínsku výběžky Nízkého Jeseníku. Přes dnešní Ostravsko se ledovec dostal nejdále na jih Moravskou branou až téměř k Hranicím na Moravě a na Těšínsku pronikl údolím řeky Ostravice pod Beskydy. To vše při trojím severském zalednění v rozpětí asi před 470 až 170 tisíci lety. Jiných částí dnešní České republiky se pevninský ledovec nedotkl.

Přečtěte si

Za bludnými kameny do Přišimas

Největší z nalezených bludných balvanů jsou dnes prohlášeny za chráněné přírodní památky a lze je snadno najít na čestných místech v centrech většiny měst, která vyrostla tam, kam ve čtvrtohorách zasáhla svými ledovými prsty skandinávská ledovcová masa.

Odkud zabloudil balvan do Jeseníku
"Před vodní tvrzí v Jeseníku se například nachází asi dvoutunový bludný balvan, o kterém dokážeme poměrně přesně říci, odkud k nám doputoval," vysvětluje šumperský přírodovědec Zdeněk Gába.

Balvan pochází z jihovýchodního Švédska z provincie Smâland někde od měst Vestervik či Oskarhamn. Přímá vzdálenost do slezského Jeseníku je odtud asi 850 kilometrů, a to je také cesta, kterou pomocí ledovce balvan ve čtvrtohorách překonal.

Několikatunové bludné balvany lze spatřit například i ve Vidnavě, v Krnově, ve Městě Albrechticích, v Opavě, v Hlučíně, v Ostravě, ve Frýdku-Místku, v Bohumíně či v Jistebníku.

Bludná zahrádka
Celkem dvaatřicet mohutných bludných balvanů se před pár lety podařilo svézt z polí dvacetiletému Martinu Hanáčkovi do parku v centru obce Velká Kraš na Jesenicku. "Červené bludné balvany mě fascinovaly už v dětství, ale to jsem ještě netušil, jaký za sebou mají pohnutý osud," vypráví Hanáček.

Pomocí těžké mechaniky posbíral v okolí obce většinu v terénu viditelných bludných balvanů o průměru větším než jeden metr, a vytvořil tak jedinečnou sbírku pod širým nebem. Glaciální zahrádku, jak by řekli odborníci.

Menší bludné balvany, v průměru kolem pěti či deseti centimetrů, je možno podnes nacházet i přímo na polích nebo ve starých pískovnách. Nejčastěji v úzkém pásu při polské hranici mezi Ostravou a Opavou a na Osoblažsku. Öland, Dalarny, Rapakiwi nebo Uppsala. To jsou jen některá jména tajemně znějících lokalit, ze kterých bludné balvany ledovec ve čtvrtohorách přinesl.

"Poznáte je snadno, nejlépe po dešti. Jejich načervenalá barva je nepřehlédnutelná," láká přírodovědec Kroutilík na netradiční výlet za skandinávskou žulou. Při troše štěstí se někdy stačí opravdu jen sehnout a kus Švédska se může ocitnout poutníkovi v kapse. "Samozřejmě, bez cestovního pasu," s nadhledem komentuje žulové švédské vyslance ve Slezsku Vladimír Kroutilík.

NEJVĚTŠÍ BLUDNÉ BALVANY V ČR:

V České republice je největší bludný balvan vystaven nedaleko hlavní brány Nové huti v Ostravě-Kunčicích. Sedmnáctitunový kolos přinesl do Kunčic sálský ledovec asi před 200 tisíci lety, ale samotná hornina je mnohem starší, z geologického období země zvané starohory (asi před 1400 až 1700 miliony lety).

Další bludné balvany, i když méně gigantické (až třeba po desetigramové kousky, které je například možno běžně hledat na plážích známé hlučínské štěrkovny), lze najít i v mnoha jiných lokalitách severní Moravy a Slezska. Respektive, všude tam, kam ve čtvrtohorách pronikly mohutné masy pevninského ledovce ve dvou hlavních etapách zalednění - halštrovském (asi před 470 až 430 tisíci lety) a sálském (asi před 230 až 170 tisíci lety).

Jedenáctitunový bludný balvan leží například u silnice mezi Ostravou Porubou a Vřesinou v okrese Nový Jičín. Téměř pětitunový balvan zase leží u obce Liptáň na Osoblažsku a podobně velký u plotu zahrady minoritského kláštera v Opavě . Před vodní tvrzí v Jeseníku se nachází asi dvoutunový bludný balvan - granit z jihovýchodního Švédska z provincie Smâland u měst Vestervik a Oskarhamn. Přímá vzdálenost do Jeseníku je odtud asi 850 kilometrů a to je také cesta, kterou s pomocí ledovce tento balvan kdysi překonal

Muzea s vystavenými sbírkami bludných balvanů: Obecní muzeum v Bohušově (okres Bruntál), Muzeum v Je- seníku, glaciální zahrádka ve Velké Kraši (okres Jeseník), geologická expozice v Karlově Studánce (okres Bruntál), Slezské zemské muzeum v Opavě (malá expozice).

Žulový švédský vyslanec v Hlučíně ve Slezsku byl po roce 1989 přeměněn v pomník prezidentu Masarykovi.

Opavský bludný balvan lze najít v centru města nedaleko minoritského kláštěra.

Největší bludný kámen v České republice, který váží téměř 17 tun. Je k vidění v Ostravě-Kunčicích.

Bludný kámen Slouha v Přišimasech

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...



Najdete na iDNES.cz