Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za bludnými balvany do Přišimas

  8:00aktualizováno  8:00
Pokud byste chtěli podniknout zajímavý výlet poblíž Prahy, jeďte se podívat na bludné balvany. Nacházejí se necelých 25 kilometrů z centra Prahy jihovýchodním směrem, asi kilometr východně od obce Přišimasy. Nevedou k nim žádné turistické značky, to však není důvod, proč se jim říká bludné. Kameny vypadají tak, že sem odněkud zabloudily.

Výlet nás zavede na ploché, protáhlé návrší, vlastně hřbet, který vrcholí v nadmořské výšce 358 m významným bodem Jevanské pahorkatiny jménem Klepec.

Celý hřbet tvoří většinou pod ornicí skryté zrnité žuly až hrubozrnné granodiority. Tedy horniny pevné a zdálo by se věčné. Není tomu tak a právě zde se o tom můžeme přesvědčit.

Odkud sem balvany "zabloudily"
Když tyto kdysi roztavené horniny začaly v hlubinách země chladnout, vytvořily se v nich v důsledku smršťování drobné praskliny.

Po odnosu hornin, které je zakrývaly, začala do prasklin - probíhajících přibližně ve vodorovném, svislém i šikmém směru - pronikat voda a po další miliony let probíhalo zvětrávání a odplavování zvětralých částic. Ostré hrany na styku prasklin se zaoblovaly a původní bloky žul přibližně kvádrovitého tvaru dostávaly bochníkovitou podobu.

Při zvětrávání se ukázalo, že tyto horniny nejsou proti zvětrávání stejně odolné ve všech svých částech. Některé se po milionech let zcela rozpadly, z jiných bloků zůstala nejodolnější jádra v podobě menších, větších, ale i obrovitých zaoblených balvanů.

Na návrší leží právě několik takových nejodolnějších jader impozantních rozměrů. Nejsou všechna pohromadě, najdeme je ve dvou blízkých skupinách, označovaných jako Klepec I a Klepec II.

Protože jde o mimořádně zajímavou ukázku zvětrávání a odnosu žul a granodioritů, je prostor výskytu balvanů na rozloze 7,48 ha chráněn jako přírodní památka. Kdysi sem zájemce dovedla modrá turistická značka. Ta je dnes zrušena, ale cesta k balvanům není složitá.

Jak se dostat ke Slouhovi
V Přišimasech jdeme od kostela sv. Petra a Pavla ulicí východním směrem. Od posledních domků pokračuje v započatém směru polní cesta, která mírně stoupá a směřuje k zalesněnému návrší. Po několika minutách chůze již vidíme mezi stromy nejmohutnější balvan celé přírodní památky. Protože svým tvarem připomínal lidem sehnutou postavu, pojmenovala ho lidová fantazie Slouha.

Jeho rozměry jsou obdivuhodné. Nadzemní část je 11 m dlouhá (při zemi), 8 m vysoká a asi 3 m široká. Kámen má velice hrubý povrch, tvořený vyrostlicemi živce. Na jižní stěně Slouhy je zasazena pamětní deska 14 obětem 1. světové války z okolních obcí. Na opačné, severní straně stojí za povšimnutí shora dolů směřující rýhy - pseudoškrapy - vytvořené stékající dešťovou vodou.

Výbušnina kámen nezničila
Na horní straně jednoho balvanu v blízkosti cesty v této druhé, zadní části jsou dochovány stopy, které svědčí o snaze rozlomit ho na menší kusy pomocí výbušniny. Údery velkým kladivem na stále pootáčené dláto vytvořily asi 40 cm hluboký otvor. V něm po upěchování vybuchla nálož. Protože výsledek rozhodně nestál za námahu s vysekáním otvoru, upustil dnes neznámý člověk od další snahy získat z balvanu stavební kámen.

Stoh slámy
Asi po 300 metrech severovýchodním směrem dojdeme po polní cestě do dalšího lesa, kde je při okraji druhá, početnější skupina balvanů. Nejmohutnější je asi čtyři metry vysoký a odhadem okolo 200 tun těžký. Je pojmenován Stoh slámy a také na něm je pamětní deska. Připomíná velký tábor lidu, uskutečněný zde v roce 1844.

V blízkosti tu najdeme i několik delších velkých balvanů. Některé z nich mají na horních stranách mísovité prohlubně - skalní mísy.

Okolí balvanů v obou částech lokality je značně nerovné, s četnými prohlubněmi. To jsou prostory, kde si dříve lidé z okolí lámali kámen do základů domků.

Jednotlivé balvany jsou tu na dohled od sebe. Procházka po Klepci je pohodlná a poučná. Ukazuje, že ani pevné horniny nemohou existovat v přírodě v neporušeném stavu nekonečně dlouho. Kromě toho je nám odměnou pobyt v zajímavém přírodním prostředí a při zpáteční cestě do Přišimas také výhled do dálky severním a západním směrem.

Bludný kámen Slouha v Přišimasech

Autoři: ,




Nejčtenější

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.