Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cesta do Chorvatska 2017. Projeli jsme nejoblíbenější trasy

Exkluzivně   0:03aktualizováno  0:03
Všechny cesty na jih vedou do Chorvatska, ale jen některými chcete jezdit. Nechali jsme čtenáře hlasovat, které trasy máme letos projet. Vyhrála „klasika“ přes Vídeň a Slovinsko a trasa přes Maďarsko. Náš kolega z MF DNES vyzkoušel obě a má pro vás několik triků a vychytávek.

Dubrovník je jedním z nejkrásnějších měst na světě. | foto: Roman Švidrnoch, MF DNES

Na cestu se vydáváme tentokrát ve dvě hodiny po půlnoci, protože nechceme nikde po cestě nocovat – ubytování máme zamluvené přes internet až na Makarské, v „hlavním městě“ českých dovolenkářů v Chorvatsku.

Noční jízda má své výhody: denně kolabující dálnice D1 je v noci hladce průjezdná. Oproti dřívějším rokům není problém ani v Brně za odbočkou směr Rakousko.

Zdržení ve Vídni a nesnáze kolem Grazu

Jedinou zastávku tak věnujeme nákupu rakouské dálniční známky – tentokrát na benzince Shell u Schricku, těsně před nájezdem na dálnici A5. Je sice třeba sjet před dálnicí a ujet asi 300 metrů – ale naše oblíbená pumpa hned za hranicí v Drasenhofenu má otevřeno až od sedmi ráno a my jsme zde před pátou.

Do Slovinska

Rakousko-slovinskou hranici překonáváme v obci Trate mostem přes řeku Muru. Přes obce Lenárt a město Ptuj tak objíždíme drahou slovinskou dálnici. Poprvé pak pokračujeme po okreskách i dál do Chorvatska, abychom se vyhnuli kolonám na hranicích.

Jinak jedeme plynule, poprvé se zasekáváme až ve Vídni před opravovaným mostem přes Dunaj – v koloně tu v ranní špičce popojíždíme asi dvacet minut. A dalších deset pak na výjezdu z města směrem na Graz. Ale to je vlastně místní klasika, která nás nemůže překvapit.

Co překvapí víc, jsou nesnáze s orientací u Grazu, kde se opravuje sjezd na dálnici A9 a jede se ne zrovna dobře značenými úzkými pruhy. Nečekáme zradu a necháme se zmást, takže místo doleva na Slovinsko jedeme rovně a musíme se otáčet. To se nám za ty roky ještě nestalo – takže v Grazu dávejte pozor!

Na dálnici A9 směr Slovinsko se nezdržujeme dlouho – už po 40 kilometrech sjíždíme na výjezdu 226 Gersdorf směrem na pohraniční městečko Mureck. Jako vždy se vyhýbáme pouhým padesáti kilometrům slovinské dálnice v úseku Spielfeld–Ptuj, na níž potřebujete známku za 15 eur. A protože je pouze sedmidenní, stejnou zase zpátky – zaplatíte tedy nemalých 800 korun.

V Trate překračujeme hraniční most přes řeku Muru.

V Trate překračujeme hraniční most přes řeku Muru.

Přes Cirkulane jsme se dostali do hraniční obce Meje, kde jsme přejeli hranici...

Přes Cirkulane jsme se dostali do hraniční obce Meje, kde jsme přejeli hranici bez absolvování jakékoli kontroly.

Slovinsko a výhody malého hraničního přechodu

Každoročně proto jezdíváme tak, abychom autostrádu minuli. V Murecku přejedeme pohraniční most a přes Trate a Lenart míříme do Ptuje, za nímž se vždy napojíme na hlavní silnici číslo 9 k hraničnímu přechodu Gruškovje/Macejl.

Letos sice na konec dálnice dojedeme také, ale jen proto, abychom zdokumentovali výstavbu jejího pokračování. Jezdí se jedním pruhem v každém směru a rychlost je omezená na 50 km/h – a bude to tak po celou letošní sezonu.

Dálniční známky a mýtné

Rakousko, 10denní: 8,90 € (234 Kč)

Slovensko, 10denní 10 € (265 Kč)

Slovinsko, 7denní: 15 € (397 Kč)

Maďarsko, 7denní: 2 975 HUF (262 Kč) měsíční: 421 Kč

Chorvatsko, mýto: 204 kun (765 Kč) Záhřeb–Zagvozd (Makarska)

To je první velké zpomalení. A zdaleka ne poslední – značné problémy zřejmě nastanou i na samotném hraničním přechodu. Slovinsko se totiž jako hraniční země schengenského prostoru zavázalo, že bude důsledně kontrolovat doklady všech cestujících.

Poprvé tento režim vyzkoušeli o Velikonocích – a nastal kolaps s několikahodinovými kolonami. V případě, že bude situace neúnosná, je sice prý možné přejít k namátkovým kontrolám, ale spoléhat na to nelze.

„Ani o prázdninách se pravděpodobně nebude možné kolonám a zácpám na hranicích s Chorvatskem vyhnout. Turistům proto doporučujeme, aby pro cesty do prázdninových destinací pokud možno používali některé menší hraniční přechody, které budou v té době méně vytížené,“ řekl nám ještě před cestou Michal Kůra ze Slovinského centra v Praze.

Do Chorvatska nevyjíždějte v pátek odpoledne

radí Roman Švidrnoch, který cestu na Jadran testuje každý rok, v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel.

A my se rozhodli jeho rady držet. Po nafocení stavby dálnice se proto vracíme na okraj Ptuje a přes obec Gorišnica míříme na hranici v obci Meje. Samozřejmě, kdybychom pokračovali rovnou bez zastávky u dálnice, úplně bychom se Ptuji vyhnuli cestou přes Dornavu.

V Mejích čekáme malý přechod – a on tam není vůbec žádný. Prostě přejedeme kopeček a najednou jsme za cedulí v Chorvatsku. Takhle má vypadat spojená Evropa...

Konečně jsme v Chorvatsku

Z Mejí sjedeme po klikatých silničkách nevalné kvality – to je jediná nevýhoda této objížďky – do obce Donja Višnica, kde uděláme malou navigační chybu. Kdybychom odbočili doleva na Lepoglavu, Očuru a Kuzminec, napojili bychom se na dálnici A2 v obci Sveti Križ-Začretje, čímž bychom si cestu logicky narovnali.

Chorvatsko SPECIÁL

V takovém případě by celá trasa od odbočky v Rakousku na Mureck trvala dvě hodiny a deset minut – zatímco výhradně po placené dálnici hodinu. S využitím první části objížďky přes Ptuj pak hodinu čtyřicet – celkově tak jedeme o asi 30 minut pomaleji.

Jenže! Mluvíme tady o ideálních časech a těch nebude možné na hlavním tahu zcela jistě dosáhnout. Na naší trase je riziko zdržení minimální.

Vraťme se však k naší chybě. Protože jedeme doprava, za chvíli míjíme známý zámek Trakoščan a přijíždíme těsně za hraniční přechod Macejl, kde se před mýtnou branou rovnou napojujeme na placenou chorvatskou dálnici A2. Jet se tudy dá také, ale naše naplánovaná a výše popsaná objížďka je lepší.

Těšíme se, že to konečně rozjedeme, ale v rozletu nás zbrzdí provoz svedený do jednoho pruhu. Dálnice se bude opravovat do 7. července a potom zase od 3. září. I tady mohou vznikat kolony – o to víc doporučujeme naši trasu Meje–Lepoglava–Začretje.

Fotogalerie

Před Záhřebem platíme mýto a kousek za obřím odpočívadlem Plitvice-Lučko odbočujeme doprava na dálnici A1. Mýtnou bránu projíždíme jedním ze dvou vyhrazených pruhů pro řidiče s elektronickou krabičkou ENC (viz box Platby za chorvatské dálnice) a šlapeme na plyn.

Po nepříliš zaplněné autostrádě svištíme směr Split. Nijak nás nezdrží ani obousměrný provoz v dlouhém tunelu Mala Kapela, který má navíc trvat jen do 10. června.

Platby za chorvatské dálnice

Mýto v Chorvatsku letos zdražilo – od začátku roku o 5 procent. Takže třeba na úseku dálnice Záhřeb–Zagvozd (sjezd na Makarskou) vzrostla loňská cena 195 kun (730 Kč) asi o 40 korun.

Horší je, že si v plné sezoně, od začátku prázdnin, připlatíte dalších deset procent, celkem tedy 843 korun; oproti loňsku tedy zhruba o 110 Kč více.

Ale například dvacetikunový poplatek za průjezd tunelem Sveti Ilja z dálnice A1 na Makarskou zůstal stejný.

Stále můžete dost ušetřit, vlastníte-li zařízení ENC na předplacené mýto. Sleva je 22%, kartu ENC prodávají na velkých mýtných branách, informace najdete na www.hac.hr.

Kredit můžete dobíjet z domova platební kartou, funguje to bez problémů. Pokud byste však plánovali koupit ENC až letos, raději počkejte: chorvatská vláda uvažuje, že slevovou výhodu od příštího roku zruší. Zbytečně byste tak zaplatili 122 kun (450 Kč) za samotné zařízení.

Životnost elektronické „krabičky“ ENC je deklarována na pět až šest let do vybití vestavěné baterie. Naší krabičce je už pět a občas máme pocit, že ji mýtné brány hůř načítají. Zašli jsme se proto na prodejním místě Dugopolje u Splitu zeptat, jestli by ji nebylo možné vyměnit za nové zařízení. A dozvěděli jsme se, že ne; to by šlo pouze v dvouleté záruční době. Pokud by ENC dosloužilo, lze jen koupit nové a kredit převést.

Úředník nám také potvrdil, že životnost ENC je nepredikovatelná, může prý vydržet pět let, ale taky deset. Naši krabičku však zkontroloval čtečkou a ujistil nás, že je v pořádku.

Placení mýta je jednoduché: u mýtné brány při vjezdu na dálnici si vezmete...

Placení mýta je jednoduché: u mýtné brány při vjezdu na dálnici si vezmete lístek, který na další mýtnici naopak do stojanu vložíte a platební kartou (není ani nutné zadávat PIN) bleskově zaplatíte.

Jak přežít frekventovanou Jadranskou magistrálu

Nocujeme v Makarské a ráno pokračujeme po staré silnici číslo 8, Jadranské magistrále, směr Dubrovník. A cesta neprobíhá bez (drobných) komplikací – překvapivě se zasekáváme na hraničním přechodu Neum mezi Chorvatskem a Bosnou.

S jakými penězi na Jadran

Chorvatská kuna: 100 lip
Zkratka: HRK
Mince: 5, 10, 20, 50 lip a 1, 2, 5 kun
Bankovky: 5, 10, 20, 50, 100, 200 500, 1 000
Kurz: 1 kuna = 3,75 Kč (stav k 8. 6. 2017)
Směna: V Chorvatsku je možné směnit eura, dolary i české koruny, v posledním případě však v nevýhodném kurzu.
Placení: Na místě je možné platit i eury a dolary. Eura přepočítávají místní kurzem 7,50 kn/euro.
Platební karty: Běžně v obchodech, hotelích, restauracích, u benzinek...

Důkladně tu kontrolují doklady, auto před námi dokonce posílají na stranu a prohlížejí zavazadla. Doufejme, že v sezoně budou mírnější, jak tomu běžně bývá.

A kousek za hranicí na nově rekonstruovaném úseku magistrály mezi Bistrinou a Zatonem Doli, tedy k odbočce na poloostrov Pelješac, potkáváme jednosměrný provoz řízený semaforem.

Tam ztrácíme dalších deset minut, buduje se tu nová silnice. A totéž nás potkává při zpáteční cestě, kdy nabíráme asi dvacetiminutovku. A to byl minimální provoz, jenže semafor pouštěl pokaždé várku zhruba deseti aut.

Bohužel jsme po návratu nebyli schopni zjistit, jak dlouho oprava potrvá – podle Ireny Čačič z Chorvatského autoklubu je tato rekonstrukce časově neomezená.

Na Jadranské magistrále nás letos semafory zarazily před odbočkou na Pelješac...

Na Jadranské magistrále nás letos semafory zarazily před odbočkou na Pelješac (Zaton Doli).

V současné době tu chybí asfaltový povrch, ale jeho položení může být otázkou dvou tří týdnů; Chorvaté se pokaždé snaží, aby Jadranská magistrála byla od července plně průjezdná. Jinak by tady motoristy čekalo peklo.

Cestou zpět jsme také projeli hlavní silnici číslo 1 od odbočky z dálnice u města Gospič kolem Plitvických jezer; na dálnici A1 jsme se napojili v Karlovacu. Žádné rekonstrukce tam neprobíhají, zdrželi jsme se pouze v koloně kvůli dopravní nehodě.

A nezapomněli jsme se zastavit v překrásném městečku Slunj-Raztoka. Říkáme mu „Malé Plitvice“ – bez vstupného tam můžete obdivovat vodopády tekoucí pod dřevěnými chalupami. Vřele doporučujeme, za zajížďku to stojí.

Doporučené trasy do Chorvatska

Cesta zpátky přes Maďarsko

Ještě před naší výpravou jsme nechali čtenáře iDNES.cz hlasovat, kterou z tras na Jadran máme letos projet. Většinu z dvou tisíc hlasujících zajímalo Maďarsko, na druhém místě skončila klasická trasa, kterou jsme popsali výše.

Potěšilo nás to, protože cestu přes Maďarsko máme rádi a propagujeme ji každý rok. Silnice tu nejsou přecpané, dá se zde velmi chutně a levně najíst, v případě potřeby i přespat (na osobu už za deset eur).

Vždy jsme ovšem ještě před maďarsko-chorvatskou hranicí odbočovali na neplacenou silnici k hraničnímu přechodu Goričan. Letos poprvé se rozhodujeme investovat 262 korun do maďarské dálniční známky a využít placené dálnice – loni v listopadu byla totiž otevřena část dálnice M86 mezi Szombathély a Csornou, která českým cestovatelům výrazně pomůže. Vyzkoušíme ji.

Nová dálnice v Maďarsku

Mezi městy Csorna a Szombathély přibylo dalších 45 km dálnice, celkem se už tedy dá na naší trase využít asi 150 km dálnic. To se už podle nás při ceně 262 Kč za týdenní známku vyplatí – cestu to urychlí zhruba o hodinu. Dalších sto kilometrů jedeme mimo autostrády, letos jsme ani nenarazili na žádnou větší rekonstrukci.

Nejdříve ovšem ještě v Chorvatsku kupujeme na benzince Ina maďarskou „matricu“. Známka je virtuální, obsluze tedy jen nahlásíme registrační značku auta, zaplatíme kartou – a je hotovo.

Pak už míříme na dálniční přechod Goričan. V neděli ráno není žádný provoz, takže nás moc nezdrží ani kontrola dokladů celé posádky, dokonce musíme otevřít zavazadelník. Policistovi ovšem stačí letmý pohled – asi jde o to, abychom někoho nepašovali do schengenského prostoru.

A už svištíme po maďarské dálnici M7. Využijeme z ní pouhých 23 kilometrů, pak sjíždíme na silnici 74 směr Zalaegerszeg. Za Vasvárem míříme na Kám a Rum, ze silnice 87 pak odbočíme zkratkou přes obec Vép právě na novou dálnici M86.

Je téměř prázdná, po 55 km se mění na silnici pro motorová vozidla M85. Dalších 30 kilometrů trvá, než se u Györu přes dva kruhové objezdy napojíme na „budapešťskou“ dálnici M1.

Z ní odbočíme po 37 kilometrech na (stále placenou) M15 směrem na Bratislavu. Celkem tedy v Maďarsku využijeme asi 150 kilometrů dálnice, stovku km jedeme mimo ni. Proti variantě bez dálniční známky to kilometrově vychází nastejno, časová úspora činí asi hodinu.

Nad Szombathély se nedaleko obce Vép napojujeme na novou dálnici M86 směr...

Nad Szombathély se nedaleko obce Vám napojujeme na novou dálnici M86 směr Csorna. Maďarská dálniční známka vyjde na týden na 260 korun, pokud pojedete tam i zpět, měsíční je výhodnější, stojí 420 Kč.

Po projetí dvou kruhový objezdů jsme se pod Györem napojili na

Po projetí dvou kruhový objezdů jsme se pod Györem napojili na "budapešťskou" dálnici M1 směrem na Vídeň a Bratislavu. Značení je bezchybné, zde nezabloudíte.

Pro cestovatele, kteří mají rádi maďarskou cestu, máme na rozdíl od předchozích let konečně dobré zprávy: letos se tu opravuje jen minimálně. Novinkou ovšem je, že v několika obcích (např. Hahót, Bocska, Egervár) nainstalovali radarové brány, které kontrolují třicetikilometrovou povolenou rychlost.

Jinak se jede úplně plynule, některé úseky jsou ovšem hodně boulovaté. A už nás čeká jen poslední úsek cesty – přes Bratislavu po dálnicích do Prahy.

Dálniční nástrahy od Bratislavy po Prahu

Přímo na hranici v novém prodejním centru kupujeme opět virtuální slovenskou dálniční vinětu (pokud by se někomu nechtělo platit deset eur, dá se jet po staré cestě přes Stupavu a Malacky; je to asi 13 o km delší a o hodinu pomalejší) a bez zdržení rekonstrukcemi míříme na Moravu.

Trápení nastane opět až v Brně. Nejenže tam jsou na konci dálnice D2 zúžené pruhy, ale hlavně tam směr na Prahu i Olomouc odbočuje nejhloupěji udělanou dálniční křižovatkou v České republice – pokud se držíte cedulí, pravděpodobně skončíte v centru Brna.

Slovenskou dálniční známku jsme koupili přímo na hraničním přechodu Rajka, kde...

Slovenskou dálniční známku jsme koupili přímo na hraničním přechodu Rajka, kde vzniklo nové infocentrum s prodejnou, obslouží vás ochotní úředníci. Ještě loni jsme kupovali v obyčejném automatu. Známka je - stejně jako v Maďarsku - virtuální, dostanete pouze účtenku, vaše registrační značka je zanesena do systému, vše kontrolují kamery na dálnici.

Abyste tak nedopadli, musíte se držet pořád vpravo, pruhy jsou totiž odděleny betonovými svodidly, a jakmile se netrefíte, jste ztraceni. Přestože tudy jezdíme každý rok minimálně jednou, stává se nám to skoro pokaždé.

A pak už jen po D1 přískoky do Prahy. Ale to už je jiná kapitola nekonečného seriálu opravy českých autostrád.

Cesta k Jadranu byla i tématem pořadu Rozstřel:


Kolik zaplatíte v Chorvatsku za palivo, vstupy aj.

POHONNÉ HMOTY

Jsou v Chorvatsku dražší než v Česku (i než v Rakousku).

Litr benzinu nás na čerpačkách INA či Tifon, kde jsme brali nejčastěji, stál bezmála 35 korun, nafta vycházela v přepočtu na 31,50 Kč.

TIP: Kdo jezdí do Dubrovníku, ví, že musí projet přes malý kousek území Bosny a Hercegoviny, město Neum. A právě tady se dá natankovat levněji. Na čerpačce INA stojí benzin dvě bosenské marky za litr, tedy cca 27 korun, nafta je o 50 haléřů lacinější.

V Maďarsku jsme litr benzinu brali na čerpačce MOL za 344 forintů, tedy asi za 30 korun.

CENY VSTUPNÉHO A POTRAVIN

Z Chorvatska se stává v sezoně hodně drahá země.

Výrazně podražilo třeba vstupné do vyhlášených památek: například za procházku na dubrovnických hradbách zaplatíte 150 kun (555 Kč), což je víc než za prohlídku světoznámé šikmé věže v Pise (480 Kč).

Právě v Dubrovníku se proto vyplatí pořídit si celodenní „městský pas“ za 190 kun (700 Kč), který už vstupné na hradby obsahuje.

Jednodenní lístek na Plitvická jezera přijde na 430 korun,stejně jako do Národního parku Krka.

Oproti loňsku podražilo kvůli nárůstu DPH z 13 na 25 procent i jídlo v restauracích, které je teď ve vyhledávaných destinacích dražší než v Itálii.





Nejčtenější

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Další z rubriky

Téměř karibské pobřeží u městečka Bol na Brači
Zátoky jako z Karibiku. Prozkoumali jsme nejhezčí zákoutí Chorvatska

Přestože Chorvatsko patří mezi nejpopulárnější cíle našich i evropských turistů, můžete tuto zemi zažít úplně jinak. Stačí, když přijedete ještě před sezonou....  celý článek

Loď Vis, vojenské kotviště Pula
Oblíbená loď maršála Tita půjde ke dnu. Bude sloužit potápěčům

Vlajková loď Vis bude zanedlouho jednou z atrakcí potápěčů v Chorvatsku. Oblíbené plavidlo maršála Tita budou moci nadšenci prozkoumávat v hloubce 20 až 30...  celý článek

NP Kornati jsou pro jachtaře pravým rájem.
Chorvatsko na plachetnici. Romantika, která teď vyjde o půlku levněji

Pocit svobody a volnosti, koupání v romantických zátokách a pozorování západu slunce z kokpitu lodi. Na plavbu na moderní kajutové plachetnici mezi pobřežními...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.