Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stroj času: Z koupaliště, kam jezdila půlka Prahy, je obří smetiště

aktualizováno 
Rybník ve středočeských Břvích býval místem, kam za koupáním jezdila půlka Prahy. Teď je v jeho okolí obří smetiště, původní stavby pro výletníky se proměnily v ruiny a do vody by vlezl snad jen sebevrah.

BŘEVSKÝ RYBNÍK. Kdysi výstavní prvorepublikové koupaliště, dnes smetiště s úkryty bezdomovců. | foto: P. Baroch a archiv J. Kučery

Na černobílé předválečné fotografii je na březích rybníka hlava na hlavě. Kromě písečné pláže tady bývala i půjčovna lodiček, převlékárny nebo stánek s občerstvením.

Bývalou slávu dnes už nepřipomíná skoro nic. Z novější, poválečné doby se dochovaly jen rozbořené nebo polorozbořené stavby. Dál chátrají a zarůstají travou a dřevinami. Tam, kde v 80. letech vznikl kemp s chatkami, zůstaly jen betonové základy - a okolo je souvislá vrstva odpadků.

Jen na jedné z bývalých pláží vyrostlo malé dětské hřiště s prolézačkami a houpačkami.

Teď na jaře je rybník jako každý rok z části vypuštěný, břehy jsou odhalené, což jen podtrhuje celkový skličující dojem z kdysi tak vyhledávaného místa. Kvalita vody i sedimentů je nevalná, což má aspoň trochu napravit vápno, které je nasypané na několika místech polovypuštěného rybníka.

Ani odbahnění nemusí pomoct

Společnost PPF Real Estate plánuje v okolí rybníka postavit nové rodinné domy a golfové hřiště (na plány výstavby se podívejte zde). A pokud k tomu dostane svolení, přislíbila, že pomůže s případným vyčištěním nádrže - průměrná výška bahna na dně je bezmála půl metru.

O odbahnění dlouhodobě usiluje místní rybářská organizace, ale nikdy se jí nepodařilo získat od úřadů potřebnou dotaci.

Břve

Břve jsou dnes sídelní jednotkou města Hostivice. Nacházejí se v jihozápadní části tohoto města, odděleny lesíkem Bažantnice, na severním břehu Břevského rybníka. Původně šlo o samostatnou poddanskou vesnici. První zmínka o ní pochází z roku 1184.
zdroj: wikipedie.com

Jiří Kučera, místostarosta Hostivice, pod jehož správu Břve spadají, je ale přesvědčen o tom, že by to kvalitě vody stejně nepomohlo.

"Obnovu koupaliště vidím jako nemožnou, a to i po odbahnění. Rybník je silně zanesen sedimentem, z něhož se uvolňují živiny do vody a tím je způsoben současný velmi špatný stav. Druhou příčinou je vysoký přísun živin v povodí," řekl iDNES.cz Kučera.

Dodal, že rybník je víc zatěžován po vybudování čistírny odpadních vod v sousední obci. Zatímco předtím se odpadní vody víc rozptýlily, teď směřují sem. I když se čistí, nikdy podle Kučery nebudou živiny na takové úrovni, aby byla voda v Břvích vhodná ke koupání.

S případnou úpravou bývalého koupaliště a jeho okolí mají hostivičtí radní do značné míry svázané ruce, protože pozemky vlastní různí majitelé. Aspoň se jí podařilo vybudovat na jedné z pláží dětské hřiště.

Když se obnovoval hradní vodovod

Koupaliště v Břvích, které dokonce mívalo označení lidové lázně, vzniklo v polovině 30. let, když se obnovoval hradní vodovod.

Fotogalerie

Pražský hrad totiž z okolí Hostivice odebíral vodu od dob Rudolfa II. Jenže pak potrubí zchátralo, takže po vzniku samostatného Československa potřebovalo opravu.

"Po rekonstrukci byl rybník upraven na koupaliště, které provozovala Družina válečných poškozenců," připomněl místostarosta Kučera, který se dlouhodobě věnuje historii Hostivice a jejího okolí.

Pohlednice a dobové snímky ukazují, že si koupaliště v Břvích získalo rychle velkou oblibu. U vody bylo v létě skutečně narváno. A jeho sláva pokračovala i v dalších desetiletích.

Průvod od hostivického nádraží

I po válce - v 50. a 60. letech - mířily z Prahy do Břví zástupy výletníků. Kvalita vody byla pořád velmi dobrá. Ke koupání ideální.

"Z vlakového nádraží v Hostivici se přes náměstí vždycky táhl průvod do Břví. Ale vlaky nestačily, a tak se nasazovaly autobusy z Bílé Hory," vzpomíná Kučerův otec.

U rybníka se o letních prázdninách dokonce pořádaly jakési příměstské tábory pro děti. Na koupání do Břví se jezdilo ještě v 80. letech, jak dokládá i článek v Hostivickém měsíčníku ze září 1983.

"Ve víkendových dnech zde napočítali kolem 250 osobních aut. Tedy počet nemalý. Nejen to ale hovoří o významu a potřebnosti takovéhoto rekreačního zařízení, o jehož využití už dávno není pochyb," napsala redaktorka A. Křižková.

Vyšetřované stavitelství SSM

V roce 1979 koupila areál koupaliště od Komunálního podniku služeb Hostivice  základní organizace SSM Břve za 10 tisíc korun. Svazáci měli velkorysý projekt, který počítal i s budováním restaurace, 70 kabin, půjčovny lodiček, sprch, stanice první pomoci nebo s půjčovnou sportovních potřeb.

Stroj času

Rozpočet byl rovný milion. Jenže už v roce 1983 se stavba zastavila, protože chyběly peníze - stavitelé rozpočet výrazně překročili.

O pár let později se o rozestavěný areál začala zajímat policie. Zjistila mimo jiné, že za tři roky, co se na březích rybníka pracovalo, se brigádníkům vyplatilo na mzdách více než 1,3 milionu korun.

Koncem 80. let převzalo koupaliště místní JZD, vybudovalo kemp, ale ani ten nepřežil do současnosti. Místo se proměnilo v obří smetiště.

"Kemp je dnes nejostudnějším místem širokého okolí," řekl iDNES.cz hostivický místostarosta Jiří Kučera.

Definitivní konec koupaliště

Ještě v 80. letech jezdilo na koupaliště docela dost lidí, ale pak už začal jeho neodvratný konec a návštěvníků postupně ubývalo.

"V té době jsem se jako dítě jezdil do Břví koupat. Pamatuju poslední období, kdy koupaliště fungovalo. Už neřízeně, bez vstupného. Tehdy mě fascinovala rozpadající se stavební technika u šaten, tuším, že tam stál nějaký jeřáb," vzpomíná Kučera.

Kvalita vody se rapidně zhoršila, Pražané začali využívat jiná koupaliště, například vodní nádrž Džbán.

Břevský rybník býval v 80. letech minulého století oblíbené místo Pražanů ke koupání.

Břevský rybník býval v 80. letech minulého století oblíbené místo Pražanů ke koupání.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.