Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stroj času: Z koupaliště, kam jezdila půlka Prahy, je obří smetiště

aktualizováno 
Rybník ve středočeských Břvích býval místem, kam za koupáním jezdila půlka Prahy. Teď je v jeho okolí obří smetiště, původní stavby pro výletníky se proměnily v ruiny a do vody by vlezl snad jen sebevrah.

BŘEVSKÝ RYBNÍK. Kdysi výstavní prvorepublikové koupaliště, dnes smetiště s úkryty bezdomovců. | foto: P. Baroch a archiv J. Kučery

Na černobílé předválečné fotografii je na březích rybníka hlava na hlavě. Kromě písečné pláže tady bývala i půjčovna lodiček, převlékárny nebo stánek s občerstvením.

Bývalou slávu dnes už nepřipomíná skoro nic. Z novější, poválečné doby se dochovaly jen rozbořené nebo polorozbořené stavby. Dál chátrají a zarůstají travou a dřevinami. Tam, kde v 80. letech vznikl kemp s chatkami, zůstaly jen betonové základy - a okolo je souvislá vrstva odpadků.

Jen na jedné z bývalých pláží vyrostlo malé dětské hřiště s prolézačkami a houpačkami.

Teď na jaře je rybník jako každý rok z části vypuštěný, břehy jsou odhalené, což jen podtrhuje celkový skličující dojem z kdysi tak vyhledávaného místa. Kvalita vody i sedimentů je nevalná, což má aspoň trochu napravit vápno, které je nasypané na několika místech polovypuštěného rybníka.

Ani odbahnění nemusí pomoct

Společnost PPF Real Estate plánuje v okolí rybníka postavit nové rodinné domy a golfové hřiště (na plány výstavby se podívejte zde). A pokud k tomu dostane svolení, přislíbila, že pomůže s případným vyčištěním nádrže - průměrná výška bahna na dně je bezmála půl metru.

O odbahnění dlouhodobě usiluje místní rybářská organizace, ale nikdy se jí nepodařilo získat od úřadů potřebnou dotaci.

Břve

Břve jsou dnes sídelní jednotkou města Hostivice. Nacházejí se v jihozápadní části tohoto města, odděleny lesíkem Bažantnice, na severním břehu Břevského rybníka. Původně šlo o samostatnou poddanskou vesnici. První zmínka o ní pochází z roku 1184.
zdroj: wikipedie.com

Jiří Kučera, místostarosta Hostivice, pod jehož správu Břve spadají, je ale přesvědčen o tom, že by to kvalitě vody stejně nepomohlo.

"Obnovu koupaliště vidím jako nemožnou, a to i po odbahnění. Rybník je silně zanesen sedimentem, z něhož se uvolňují živiny do vody a tím je způsoben současný velmi špatný stav. Druhou příčinou je vysoký přísun živin v povodí," řekl iDNES.cz Kučera.

Dodal, že rybník je víc zatěžován po vybudování čistírny odpadních vod v sousední obci. Zatímco předtím se odpadní vody víc rozptýlily, teď směřují sem. I když se čistí, nikdy podle Kučery nebudou živiny na takové úrovni, aby byla voda v Břvích vhodná ke koupání.

S případnou úpravou bývalého koupaliště a jeho okolí mají hostivičtí radní do značné míry svázané ruce, protože pozemky vlastní různí majitelé. Aspoň se jí podařilo vybudovat na jedné z pláží dětské hřiště.

Když se obnovoval hradní vodovod

Koupaliště v Břvích, které dokonce mívalo označení lidové lázně, vzniklo v polovině 30. let, když se obnovoval hradní vodovod.

Fotogalerie

Pražský hrad totiž z okolí Hostivice odebíral vodu od dob Rudolfa II. Jenže pak potrubí zchátralo, takže po vzniku samostatného Československa potřebovalo opravu.

"Po rekonstrukci byl rybník upraven na koupaliště, které provozovala Družina válečných poškozenců," připomněl místostarosta Kučera, který se dlouhodobě věnuje historii Hostivice a jejího okolí.

Pohlednice a dobové snímky ukazují, že si koupaliště v Břvích získalo rychle velkou oblibu. U vody bylo v létě skutečně narváno. A jeho sláva pokračovala i v dalších desetiletích.

Průvod od hostivického nádraží

I po válce - v 50. a 60. letech - mířily z Prahy do Břví zástupy výletníků. Kvalita vody byla pořád velmi dobrá. Ke koupání ideální.

"Z vlakového nádraží v Hostivici se přes náměstí vždycky táhl průvod do Břví. Ale vlaky nestačily, a tak se nasazovaly autobusy z Bílé Hory," vzpomíná Kučerův otec.

U rybníka se o letních prázdninách dokonce pořádaly jakési příměstské tábory pro děti. Na koupání do Břví se jezdilo ještě v 80. letech, jak dokládá i článek v Hostivickém měsíčníku ze září 1983.

"Ve víkendových dnech zde napočítali kolem 250 osobních aut. Tedy počet nemalý. Nejen to ale hovoří o významu a potřebnosti takovéhoto rekreačního zařízení, o jehož využití už dávno není pochyb," napsala redaktorka A. Křižková.

Vyšetřované stavitelství SSM

V roce 1979 koupila areál koupaliště od Komunálního podniku služeb Hostivice  základní organizace SSM Břve za 10 tisíc korun. Svazáci měli velkorysý projekt, který počítal i s budováním restaurace, 70 kabin, půjčovny lodiček, sprch, stanice první pomoci nebo s půjčovnou sportovních potřeb.

Stroj času

Rozpočet byl rovný milion. Jenže už v roce 1983 se stavba zastavila, protože chyběly peníze - stavitelé rozpočet výrazně překročili.

O pár let později se o rozestavěný areál začala zajímat policie. Zjistila mimo jiné, že za tři roky, co se na březích rybníka pracovalo, se brigádníkům vyplatilo na mzdách více než 1,3 milionu korun.

Koncem 80. let převzalo koupaliště místní JZD, vybudovalo kemp, ale ani ten nepřežil do současnosti. Místo se proměnilo v obří smetiště.

"Kemp je dnes nejostudnějším místem širokého okolí," řekl iDNES.cz hostivický místostarosta Jiří Kučera.

Definitivní konec koupaliště

Ještě v 80. letech jezdilo na koupaliště docela dost lidí, ale pak už začal jeho neodvratný konec a návštěvníků postupně ubývalo.

"V té době jsem se jako dítě jezdil do Břví koupat. Pamatuju poslední období, kdy koupaliště fungovalo. Už neřízeně, bez vstupného. Tehdy mě fascinovala rozpadající se stavební technika u šaten, tuším, že tam stál nějaký jeřáb," vzpomíná Kučera.

Kvalita vody se rapidně zhoršila, Pražané začali využívat jiná koupaliště, například vodní nádrž Džbán.

Břevský rybník býval v 80. letech minulého století oblíbené místo Pražanů ke koupání.

Břevský rybník býval v 80. letech minulého století oblíbené místo Pražanů ke koupání.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

třesoucí se letadlo
VIDEO: Airbus se musel vrátit do Austrálie, třásl se jako stará pračka

Nedělní let společnosti AirAsia do Kuala Lumpur se musel kvůli technickým problémům vrátit zpět do Austrálie. Kapitán se rozhodl stroj otočit nad Indickým...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Další z rubriky

Výroba cestovních pasů podléhá přísně střeženému režimu (24. dubna 2015).
Třicet dní nebo dva tisíce. Nezapomeňte pořídit dětem cestovní doklady

Chystáte se na dovolenou do ciziny? Nezapomeňte na doklady pro děti, bez kterých vycestovat nesmíte (nařízení platí od roku 2012). Cestovní pas nebo občanku...  celý článek

Nová dominanta Krkonoš přivítá první návštěvníky 2. července.
Nová Stezka korunami stromů v Krkonoších vás zavede i pět metrů pod zem

Obrovská dřevěná rozhledna, která v posledních měsících vyrůstala na úpatí Černé hory nedaleko Janských Lázní, je těsně před dokončením. První návštěvníky...  celý článek

„Žlutá“ vyhlídka z Šediny na Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn (vlevo...
Nejkrásnější sopky Kokořínska. Kouzelný výlet, který dá zabrat

Symbolem Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko jsou pískovcové rokle, skalní pokličky a labyrinty. V severní části území však narazíte i na parádní kopce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.