Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Loupežnický most, výjimečná technická památka, skončil na smetišti

aktualizováno 
Je to vynikající ukázka stavitelského umění a výjimečná technická památka dopravní architektury z konce 16. století. Bývalý silniční most u Velkého Meziříčí, v místě nazývaném Loupežník. Nyní stavba chátrá vedle haldy odpadků. Most, který už nemá co spojit.

Vysoký most - Boční pohled z jižní strany. Za mostem vystupuje částečně rekultivované těleso skládky, společně s vyústěním kanalizovaného úseku potoka. I přes tato opatření je koryto poseto smetím. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Sporný vznik

Většina skromných pramenů datuje vznik mostu do roku 1593. Tehdy ho měl zbudovat stavitel Antonín Vlach. Za částku osmi tisíc zlatých, pro potřeby nové spojnice mezi Brnem a Jihlavou. Někteří znalci však posouvají datum zrodu díla do poloviny 18. století, kdy během vlády Marie Terezie byla na této trase budována tzv. císařská silnice. Tedy jeden z hlavních pilířů komunikační sítě mocnářství.

Z poměrně prostých a jednoduchých prvků výzdoby mostu nelze nekompromisně určit, zda ještě náleží renesanci či už pozdějšímu baroku.

Detail Vysokého mostu. Místy jsou na zdivu patrny stopy oprav. Zřejmě ne tak zcela dávných

Místy jsou na zdivu patrné stopy oprav

Oblouk Vysokého mostu

Oblouk Vysokého mostu

Ve své době to byl gigant, nejvyšší most u nás

Impozantní hrubá masivní stavba překonává hluboké údolí Radslavického potoka ve výši okolo deseti metrů nad úrovní koryta. Po zprovoznění byla dokonce považována za nejvyšší most u nás. Díky tomu dostal časem název Vysoký most. Stejně jako se pro něj obecně vžilo lidové označení Loupežnický most, odvozené podle jména lokality.

Pojem vysoký mostu náleží plným právem. I dnes se při chůzi po okraji zarostlé mostovky dostaví vzdušný pocit. Most byl zapsaný na seznam technických památek a jeho model tvoří součást expozice o pozemních komunikacích v Muzeu Velké Meziříčí.

Vysoký most. Zakončení mohutných sloupů zaniká pod větvovím náletu

V obležení odpadu

Pád Vysokého mostu přichází s rokem 1937. Původní silnice přestala vyhovovat vzrůstajícímu dopravnímu ruchu a trasa nové komunikace byla vybudována o dvě stovky metrů severněji.

Daleko citelnější potupu však mostu přinesla 80. léta minulého století. Tehdy se prostor údolí mezi Vysokým mostem a současnou silnicí změnil na smetiště. Historická technická památka se ocitla přímo uvnitř jeho areálu, kde v podstatě vymezuje jižní hranici. Protože most je chráněný, smetiště nedosahuje přímo k tělesu stavby. Ovšem od nevábné vysoké haldy ho dělí pár symbolických metrů.

Výhled z Vysokého (Loupežnického) mostu. Na haldu smetí. Původní navážka je nyní rekultivována pod novou vrcholovou vrstvou.

"Skládka odpadu tu začala fungovat přibližně okolo roku 1984 nebo 1985. Později, asi v roce 1994, se kompletně zabezpečovala předchozí navážka. Byla provedena izolace včetně foliového těsnění, odvodnění skládky a ochrany potoka," ochotně se k situaci vyjádřil Jaroslav Mynář, jednatel provozovatele skládky. Tím je firma Technické služby VM s.r.o., společnost ve vlastnictví města Velké Meziříčí, která zajišťuje odpadové hospodářství.

Nejasná je rovněž vlastnická otázka mostu. Podobně jako kolem jeho vzniku se vedou spory, komu vlastně Vysoký most patří. Zda obci Petráveč, na jejímž katastru se nalézá, nebo městu Velké Meziříčí či snad Kraji Vysočina…

Není ovšem možné jednoznačně konstatovat, že se most bezostyšně rozpadá. Ač k tomuto stavu skutečně nemá daleko, na zdivu klenby i sloupů můžeme vysledovat stopy po snaze o rekonstrukci a údržbu.

Vysoký most. Opuštěná mostovka, v pozadí provozní buňky u vstupu na skládku

Opuštěná památka

Prodírám se křovinami okolo potoka pod skládkou, když se náhle nad větvemi stromů vynořily monumentální obrysy mostu. Do posledního okamžiku ukryté ve vegetaci. Pojem Loupežnický by mu seděl i nyní, přemítám fascinován divočinou okolí. Kupodivu tu nejsem jediný, po chvíli potkávám ještě rodinku na kolech. Také sem přijela na výlet. Takže určitý zájem turistů by se i našel. Jak krásně by se sem hodila třeba cyklostezka.

Vysoký most, detail oblouku. V průhledu je vidět skládka

Jenže skládka nemusí být jedinou překážkou. Při cestě do Velkého Meziříčí jsem si z oken autobusu stihl povšimnout, že část polesí východně od Vysokého mostu je obehnána ohradou.

Stojím u díry v plotu a dívám se před sebe. Na uzavřený mrtvý most, který vede odnikud nikam, a po kterém putují snad už jen semena náletových dřevin, aby tu vyklíčila, zapustila svoje kořeny a vyrostla s větvemi ozdobenými větrem přivátými odpadky. Významná památka poté, co dosloužila, se zcela opuštěná ocitla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Není to radostný pohled.

může se hodit

Jak se tam dostat

Vysoký most leží zhruba tři kilometry od centra Velkého Meziříčí, na katastru sousední obce Petráveč. Nejdříve půjdete po silnici ve směru do Velké Bíteše, která před výstavbou dálnice D1 sloužila jako hlavní spojnice s Brnem. Až se dostanete na návrší nad městem a současně po pravé straně vozovky začne průmyslová zóna, odbočte po asfaltové komunikaci doprava, projděte mezi několika menšími komerčními provozy a dále pokračujte až k okraji lesa, kde narazíte na hlavní bránu skládky.

Intuitivně sledujte jižní oplocení areálu a prudkým, hodně zarostlým terénem se spusťte do údolí Radslavického potoka. U jeho hladiny postačí pootočit hlavou vlevo. Daleko jednodušší by bylo vstoupit za plot smetiště a projít jeho vnitřní stranou, která vás vyvede přímo na těleso mostu.
Do některých map byl Vysoký most zakreslen pod pojmem Loupežnický. Většina map obsahuje přístupovou asfaltku ke skládce, leckdy i s původním a dnes prakticky neexistujícím pokračováním staré silnice za Vysokým mostem.
Velké Meziříčí má dobré autobusové spojení s řadou ostatních velkých měst (Praha, Brno, Jihlava, Třebíč), v omezenější míře lze využít železnice.

Internetové zdroje

V příspěvku je využito podkladů z portálu www.zdarskevrchy.cz (stať Heleny Zelené Křížové). Archivní snímky z dob, kdy přes Vysoký most procházela komunikace, jsou k dispozici na www.vel-mezirici2.ic.cz.

Krátký prostor byl Vysokému mostu poskytnut i v internetové verzi Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (autor Dušan Josef): www.libri.cz., sekce databáze – "Mosty".

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.