Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Horské pevnosti v Trentu: tudy kráčela 1. světová válka i stovky Čechů

aktualizováno 
Možná tady někde bojoval i váš prapraděda. V místě, kde italské Alpy vysílají své poslední výběžky směrem nad nížiny Benátska. V horách nad Tridentem se dochoval impozantní systém válečných pevností z rakousko-italské fronty první světové války. Věnec opevnění vznikal právě před sto lety.

Ruiny pevnosti Dosso delle Somme | foto: ©APT Folgaria

Setmělý interiér osvětlují palebné záblesky, zdá se, že ohlušující hřmění houfnic co nevidět rozkývá i metry tlusté betonové zdi kolem vás, vzduch prořezávají rozkazy velitelů i výkřiky prostých vojáků. Za pár sekund možná budete chtít z toho pekla rychle utéci. Vy, návštěvníci multimediální expozice v pevnosti Belvedere-Gschwendt, tu možnost máte. Na rozdíl od stovek rakousko-uherských vojáků, kteří tu v očekávání nepřátelského bombardování trávili celé týdny i měsíce. Pro mnohé z nich to byla poslední štace. Ale proč, proboha, zrovna tady?

Trento a Trentino

Trident (italsky Trento, latinsky Tridentum) je italské město, hlavní město autonomní oblasti Trentino-Alto Adige v jižním Tyrolsku, nejsevernějším regionu Italské republiky. Je sídlem arcibiskupství a univerzity. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545 - 1563 se zde konal Tridentský koncil.

Trentino (oficiální název: Provincia autonoma di Trento) je autonomní provincie v autonomní oblasti Trentino-Alto Adige. Znakem tridentského knížectví a biskupství je Svatováclavská orlice, udělená roku 1339 českým králem Janem Lucemburským.

Zdroj: wikipedie.org

V první dekádě 20. století se v obtížně dostupných, leč strategicky významných, horách jihovýchodně od Tridentu (v italštině Trentu) horečně pracovalo. V obtížném terénu vznikaly sítě nových silnic a po nich se nahoru dopravovaly – zhusta pomocí koňských povozů – tisíce tun materiálu pro stavbu obřích dělostřeleckých pevností. Během několika let tady vznikla desítka opevněných betonových monster: sedm na straně rakouské, tři na italské.

Právě tudy totiž procházela tehdejší hranice mezi Rakousko-Uherskem a Itálií. Rakušanům tehdy patřilo celé území dnešní provincie Trentino a Jižního Tyrolska a ne všechny Italy tento fakt nechával v klidu. Mocnářství proto očekávalo možný italský útok směrem na sever. A Italové se zase jistili proti potenciálnímu rakouskému vpádu do Pádské nížiny.

Válka pevností

Bojovat se tu začalo záhy poté, co Itálie vyhlásila válku Rakousko-Uhersku, tedy 24. května 1915. Italský útok byl sice podporován velkou dělostřeleckou převahou i výškovou výhodou a Rakušanům způsobil značné ztráty, k zásadnímu průlomu však nedošlo.

Po roce se karta obrátila: drtivý rakouský protiútok, zvaný Strafexpedition (Trestná výprava), znamenal zničení italských horských pevností a postup rakouských pozic směrem na jih. K rakouskému úspěchu tehdy přispěl i moždíř ráže 305 mm zvaný Schlanke Emma (Štíhlá Ema) z produkce plzeňské Škodovky.

Fotogalerie

Celkový výsledek války ovšem Strafexpedition nijak výrazně neovlivnila, protože jednotky i zbraně odtud musely být brzy přesunuty na východní frontu. Po skončení první světové války nakonec Rakousko jako poražený stát muselo akceptovat mj. ztrátu Trentina a Jižního Tyrolska ve prospěch Itálie a nová státní hranice se posunula tam, kde je dnes, tedy více než o stovku kilometrů severněji.

Betonová monstra

Pevnost Belvedere-Gschwent, v jejichž útrobách je umístěna nejzajímavější expozice, sice nebyla nejrozsáhlejší ze sedmi rakouských pevností, ale jako jediná zcela unikla organizovanému rabování. Ve 30. letech totiž italská fašistická vláda vyhlásila akci Železo pro vlast, jejímž cílem bylo získat co nejvíce železa pro italský průmysl. Belvedere-Gschwent byla ušetřena zřejmě díky návštěvě tehdejšího krále Viktora Emanuela III. v roce 1935.

To ale neznamená, že z ostatních pevností nezbylo nic, naopak. Mrazivě impozantní jsou ruiny pevnosti Forte Lusérn, která byla italským bombardováním poškozena nejhůř ze všech a která téměř padla do rukou nepřítele. Od ruin pevnosti Vezzena, položené ve výšce 1908 metrů, se zase otevírá krásný výhled. A prostorově největší ze všech byla Forte Dosso delle Somme, položená v západní části řetězce opevnění. Tři italské pevnosti byly válečnými událostmi poškozené víc, ale vydat se můžete i k nim.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Cesta ze západní části Česka vede přes Mnichov, Innsbruck a Brennerský průsmyk. Vzdálenost z Prahy do Tridentu činí 700 km, potřebovat budete rakouskou dálniční známku a v Itálii se na dálnici platí mýto. Z Tridentu pak dojedete nahoru k pevnostem asi za 40 minut.

Užitečné adresy
www.visittrentino.it Internetové stránky regionu Trentino, s rozsáhlou mutací v českém jazyce.
ww.folgarialavaroneluserna.it informace z oblasti Folgaria-Lavarone-Luserna
www.trentinograndeguerra.it stránky věnované válečné historii Trentina (italsky, anglicky)
www.fortebelvedere.org Stránky pevnosti Belvedere-Gschwent
www.basetuono.it Informace o bývalé vojenské základně Tuono.

Zatímco "hlavní" pevnost Belvedere-Gschwent je přístupná krátkou, asi desetiminutovou procházkou od nejbližšího parkoviště, jinde to tak jednoduché není. Například k pevnosti Vezzena se od parkoviště na Passo Vezzena projdete více než hodinu; pěší cesta na Forte Lusérn trvá ze stejnojmenné vesnice asi 40 minut. K pohybu po celém území budete každopádně potřebovat automobil. Otevřeno bývá v červnu a červenci denně, v květnu a červnu o víkendech.

Obří betonové bunkry tady nejsou jedinými památkami po "velké válce". Navštívit můžete i několik válečných hřbitovů, jeden z nich se nachází přímo v městečku Folgaria. O něco dál, dole v údolí Adiže, je v Roveretu válečné muzeum (Museo della Guerra), jedno z největších svého druhu v Evropě. A nad Roveretem stojí monumentální válečný památník Castel Dante. V jeho zdech jsou vyryta jména více než 20 000 padlých vojáků, mezi nimi i 150 československých legionářů.

Memento studené války

Oblast kolem Folgarie strategický význam neztratila ani po utichnutí bojů. Po roce 1945 region hrál důležitou roli nikoli ve skutečné válce, ale v té "studené". Svědčí o tom i nedávno zpřístupněná bývalá vojenská základna Tuono. V letech 1966 - 1977 na ní byly umístěny odpalovací rampy pro rakety Nike-Hercules (typ země-vzduch) a také radarová stanice, to vše jako součást obranného systému NATO v severní Itálii.

Počasí v Itálii

Na předpověď počasí i aktuální počasí v Itálii se podívejte zde.

Podobných komplexů existovalo za studené války v severní Itálii dvanáct a důvodem pro umístění právě zde byla relativní blízkost od hranice států Varšavského paktu (současná hranice mezi Itálií a Slovinskem). Makety raket jsou taky to první, co při příjezdu k bývalé základně uvidíte. Vnitřní expozice je zaměřená na širší souvislosti obranného systému NATO.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.