Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zvláštní svět Gustava Vigelanda

  17:51aktualizováno  17:51
Hlavní město Norska ukrývá jedinečné místo - Frogner park, který při prohlídce Osla rozhodně nesmíte minout. Během návštěvy parku se vám otevře pestrá mozaika osudů. Nemusíte spěchat, lidé z těchto příběhů se nikam nevzdálí. Jsou totiž ze žuly. Ač z kamene, je z nich cítit živoucí energie. Tu jim vdechnul sochař Gustav Vigeland. Ve Vigelandově parku si krásně odpočinete, stejně jako obyvatelé Osla, kteří park často využívají ve chvílích volna.

Park se oficiálně jmenuje Frognerův, možná častěji se ale setkáte s pojmenováním, které nese po autorovi sochařské výzdoby. V roce 1906 předložil Gustav Vigeland radním svůj první návrh, který však vyvolal rozporuplné reakce. V roce 1921 mu byl nakonec projekt schválen, dostal prostor i materiál na uskutečnění svých myšlenek. S jednou podmínkou – celý tento mistrovský výtvor připadne městu. Při prohlídce jeho životního díla můžeme v duchu tehdejším radním děkovat.
   

V parku si můžeme prohlédnout 192 sousoší, které obsahují více než 600 figur (počty soch uváděné v jednotlivých publikacích a informačních materiálech se většinou trochu liší). Všechny jsou vyvedeny v životní či nadživotní velikosti. Celou práci provedl Vigeland sám, bez pomoci studentů či dalších umělců. Také navrhl kompletní rozvržení všech sousoší.

Ve středu fontány stojí šest gigantů, kteří podpírají obří nádobu na vodu. Kolem nich stékají závoje vody. Okolo fontány stojí dvacet sousoší, kde jsou lidské postavy propojené se stromovím. Toto Vigelandovo pojetí má symbolizovat strom života a romantickou představu o lidském vztahu k přírodě.

První skulpturou umístěnou v parku byla fontána, která původně (v roce 1907) stála před norským parlamentem Stortingent. V roce 1924 ji Vigeland přemístil do Frognerova parku a stala se základem pro další tvorbu. Gustav Vigeland pracoval na sochařské výzdobě parku až do své smrti v roce 1943.
   

Jako první upoutá pozornost Monolit, sloup vysoký přes čtrnáct metrů. Tvoří ho asi 120 lidských postav, které jsou propleteny do sebe. Práce na monolitu skončila těsně před Vigelandovou smrtí v roce 1943. Ve spodní části sloupu jsou těla lidí částečně skryta, nad nimi stoupají ve spirále další propletené postavy. Asi v polovině se pohyb jakoby zastavuje, za chvíli však opět začíná stoupat vzhůru až k vrcholu, který je pokryt postavami malých dětí. Existuje řada interpretací toho, co mají postavy na monolitu znázorňovat. Vzkříšení člověka, boj o světlo, lidskou touhu po duchovních sférách, zázrak života….
   

Kolem monolitu je pravidelně umístěno několik sousoší. Žulových skulptur je 36 a znázorňují koloběh života. Některé figury  také ukazují řadu každodenních situací a vztahů, které provázejí lidský život. Můžeme tu vidět muže se ženou, kteří sedí proti sobě a mezi nimi si hraje jejich dítě. Je tu také unavená matka obklopená svými dětmi, které ji tahají za copy. Několik sousoší vyjadřuje poslední fázi lidského života. Všechny sochy jsou vymodelovány jakoby hrubě, bez drobnějších detailů.
   

Řada soch je umístěna také na mostě. Všech 58 soch, které tu stojí, je z bronzu. Proto si také můžeme všimnout konkrétnějších detailů. Mezi nejfotografovanější patří vztekající se chlapeček – má zaťaté pěsti a dětskou tvář zkřivenou zlostným výrazem.
   

ŽIVOT UMĚLCE

Gustav Vigeland se narodil v roce 1869 v jižním Norsku v městečku Mandal. Byl vychován v silně náboženském prostředí, což mělo vliv na jeho pozdější tvorbu. Vigelandovo nadání se projevovalo už od dětského věku při kreslení a výrobě dřevěných sošek. V patnácti letech ho otec poslal do učení, cílem bylo Oslo. O dva roky později ho smrt otce donutila k návratu do rodného města. Na čas se musel vzdát svých snů o sochařské práci. Ne však na dlouho. V roce 1888 se vrátil zpět, tentokrát už s návrhy soch, reliéfů a nejrůznějších motivů pocházejících převážně z řecké mytologie a biblických příběhů. Ujal se ho sochař Bergslien, který mu finančně vypomohl.

Gustav Vigeland začal navštěvovat hodiny na umělecké škole a v roce 1889 vystavil své první dílo, sousoší Hagar a Ismael. V prvním desetiletí dvacátého století vytvořil řadu bust významných Norů, například Henrika Ibsena. Jeho největším dílem zůstává výzdoba Frognerova parku. Park je volně přístupný. Nedaleko vchodu se nachází obchod s řadou knih věnovaných autorovi a s fotografiemi soch. Zajímavé je, že nikde nenajdete miniatury sousoší. Vigeland si totiž ve smlouvě s městem vymínil, že jeho sochy nebudou nikdy předlohou k napodobeninám. Kousek od parku najdeme také Vigelandovo muzeum, kam se můžete podívat za 30,- NOK.
   

Ve Vigelandově parku je stále živo. Kromě mnoha návštěvníků sem často míří i místní. Hrají fotbal, jezdí na kolečkových bruslích, nebo pořádají piknik. A do toho přijíždějí další a další autobusy plné turistů. Lidé vzhlížející na sochy se stále mění. Postavy Gustava Vigelanda zůstávají a vyprávějí své fascinující příběhy…

Vigelandovo dílo - Rozzuřený chlapeček - nejvíce fotografovaná socha

Vigelandův monolit symbolizující "Boj o světlo"

Autor:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.