"Nebyl to horolezec, ale měl zkušenosti s vysokých hor včetně Himalájí," říká o něm Zuzana Oršová. "Vloni byl například na šestitisícovém Mera Peaku, s naší cestovní kanceláří jezdil několikrát ročně."
Přesná příčina pádu není dosud známá, ale je jisté, že došlo k trestuhodnému porušení etických i bezpečnostních norem chování v horách. První z české dvojice vystupujících mužů zjistil nad chatou Solvay ve více než čtyřtisícové výšce, že jeho spolulezec má potíže s horolezeckými železy. Zřejmě se mu poškodily. Přesto ho opustil a sám vyrazil na vrchol. Trasa je zde sice frekventovaná, ale záludná. Horolezec na ní musí překonat dvě skloněná sněhová pole, několik lámavých skalních míst, kolmou padesátimetrovou stěnu a nakonec vcholové zaledněné plato. Cestou zpět většina horolezců slaňuje pomocí vlastního lana.
Druhý z dvojice však upadl na sněhovém poli a proletěl celou tisíc metrů vysokou východní stěnou na ledovec. Kdyby byl uvázaný spolu s prvním na horolezeckém laně a řádně se jistili pomocí skob či smyček, nic se nemuselo stát. "Není jasné, zda zesnulý mačky opravoval, nebo si je chtěl sundat, či jenom zakopl a neudržel se ve stěně," říká Zuzana Oršová.
V místech pod vrcholovou hlavou Matterhornu ročně zahyne několik desítek lidí. Už jsou dost vyčerpaní při výstupu nebo málo soustředění při sestupu. Navíc se vše odehrává ve zdánlivém bezpečí nedaleko bivakovací chatky.
 Chata Solvay na švýcarském Matterhornu |
 Náčrt nehody českého turisty na Matterhornu |
 |
 |
