Nejistý osud
Jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald - Harrachov se stala pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy. Již v roce 1992 byla Ministerstvem kultury ČR prohlášena za kulturní památku. Správa železniční a dopravní cest, která je jejím majitelem, se však o ni nestará a proto rychle chátrá.
Vlaky už od dob, kdy se trať stavěla, posílily a vyjedou kopec i bez ozubnice. Svým způsobem je tak "třetí“ kolej zbytečná. Slouží jen pro cesty speciálních historických vlaků.
"Snažíme se najít řešení, aby ozubnice zůstala zachována,“ říká Jiří Lauerman z firmy Investorsko inženýrská, která má v Libereckém kraji na starosti projekt Regiotram Nisa. Jeho součástí má být i zubačka.
Železnice spojovala Liberecko se Slezskem
Unikátní zubačka slouží lidem od roku 1902. Sedm kilometrů dlouhou trať z Tanvaldu do Kořenova tehdy postavila společnost Liberecko-jablonecké dráhy (RGTE) především jako spojku Liberecka a Dolního Slezska, odkud se do průmyslového kraje vozily hlavně nerostné suroviny.
Z Kořenova pokračovala trať do Jelenie Góry, tehdejšího Hirschbergu. Trať tak tehdy spojila rakousko-uherské a pruské železnice. Koleje se tu zachovaly dodnes; provoz pravidelných vlaků ale dnes končí na české straně v Harrachově a na polské ve Sklarzske Porebě, odkud jezdí vlaky dál do Jelenie Góry.
Parní ozubnicová lokomotiva 404.003, Dolní Polubný, 50.léta minulého století.
Foto: Jaromír Hejzlar
Vlaky tu dlouho jezdily přes hranice, trať byla až do Kořenova elektrifikovaná a jezdily po ní na tehdejší dobu velmi moderní soupravy. V době největší slávy jezdil přímý expres "Rübezahl" (Krakonoš) z Kořenova do polské Wroclawi. Provoz přes hranice skončil po druhé světové válce. Po roce 1989 přes hranice několikrát projely vlaky železničních nadšenců, trať v Polsku ale není v dobrém stavu. Účastníci cesty mluví o jízdě "zeleným“ tunelem, jak je železnice zarostlá.
Ozubnicové lokomotivy jezdily po trati až do roku 1988, pak je nahradily klasické, které se bez ozubnice obejdou. Trať vyjedou i klasické "motoráky“.
Od roku 1992 je trať technickou památkou.
Na trati se vystřídaly parní, elektrické i motorové lokomotivy. S nástupem čím dál častějších nízkopodlažních vozidel ale může nastat problém.
Moderní soupravy mají na ozubnici potíže
Ozubnice může moderním nízkopodlažním vlakům překážet v cestě. "Řešíme, co s tím. Hledáme takové vlaky, kterým by ozubnice nepřekážela, protože je to unikátní záležitost,“ dodal Lauerman.
Jenže loňské testy ukázaly, že moderní soupravy tu mohou mít problémy. Například Regionova měla s vyjetím tratě značné potíže kvůli prokluzování při strmém stoupáním.
Rakušanka T426.003 nad Dolním Polubným na největším sklonu trati (březen 2003)
Foto: Pavel Vlček / Železniční společnost Tanvald
235 metrů rozdílu na sedmi kilometrech
Samotná ozubnice nevede po celé trati z Tanvaldu až do Harrachova, ale jen po její části z Tanvaldu do Kořenova. Celkem tu jsou tři úseky dvoupásové ozubnice tzv. Abtova systému. Mezi Tanvaldem a Kořenovem překonává trať dohromady 235 metrů rozdílu na sedmi kilometrech. Největší sklon je 58 promile. Trať je navíc velmi malebná, vede předělem Jizerských hor a Krkonoš. Nechybí tunely nebo nebo 26 metrů dlouhý obloukový most přes Jizeru.
T426.001. Na viaduktu mezi Desnou a Dolním Polubným
Foto: Pavel Vlček/ Železniční společnost Tanvald
Železniční společnost TanvaldNa záchranu unikátní ozubnicové tratě vznikla nezisková obecně prospěšná společnost Železniční společnost Tanvald. Její hlavní cíle jsou: * Popularizace ozubnicové trati Tanvald - Kořenov - Harrachov na veřejnosti. * Zřízení železničního muzea v prostoru železniční stanice Kořenov (bývalé kino a přilehlé prostory), které by návštěvníky seznamovalo s historií ozubnicové trati Tanvald - Kořenov - Harrachov a okolím. * Vybudování naučné stezky "Krajem kořenovské zubačky". Ta by měla vést z Tanvaldu do Harrachova - podél ozubnicové dráhy a seznamovat návštěvníky s historií tratě a zajímavými místy podél ní. * Organizování "pravidelných" nostalgických vlaků s historickými kolejovými vozidly na ozubnicové trati Tanvald - Kořenov a v okolí. * Obnova areálu lokomotivního depa v železniční stanici Kořenov. Oprava bývalé výtopny, dílny, vodárny a točny. Tyto budovy by se opět měly stát zázemím pro ozubnicové a jiné historické lokomotivy a vozidla. * Ve spolupráci s Národním technickým muzeem Praha - zprovoznění a provozování parní ozubnicové lokomotivy 404.003 * Obnovení provozu na železniční trati Harrachov - Szklarska Poręba Górna Více informací na: http://www.zubacka.cz/
|
Přes zájem cestujících unikátní trať chátrá
Samotnou trať netrápí naštěstí nedostatek cestujících. Díky dobré poloze v turisticky atraktivní oblasti ji nevyužívají jen místní, ale také návštěvníci regionu. Například je oblíbeným způsobem, jak se dostat do Jizerských hor na běžky. "Lidí jezdí stále dost, hodně přibývá díky novým hraničním přechodům také cykloturistů,“ říká Jindřich Berounský z Českých drah.
Stejná společnost ale v roce 1997 provoz na trati zastavila. Na necelý rok se tu provoz odmlčel, než ho na chvíli převzala společnost GJW Praha. Od roku 1998 trať provozují znovu České dráhy (majitelem je Správa železniční a dopravní cesty).
Ozubnicové lokomotivy T426.001 a T426.003 přezdívané Rakušanky, které zajišťovaly provoz na trati do r. 1988 (vyrobené ve Vídni firmou SGP, 1961). Kořenov, srpen 2004.
Foto: Pavel Vlček / Železniční společnost Tanvald
Záchrana unikátní památky
Kvůli záchraně zubačky vznikla i Železniční společnost v Tanvaldě. Pořádá například pravidelné jízdy historickými lokomotivami. Hlavním jejím cílem je udržet unikátní trať při životě. Řada ojedinělých prvků již z tratě zmizela. Na podzim 1992 došlo ke snesení raritních ozubnicových výhybek v dopravně Dolní Polubný. O čtyři roky později pak byly sešrotovány.
"V roce 2000 se díky nezájmu depa Liberec zřítila střecha a následně i podmáčená boční zeď na objektu malé topírny v Kořenově,“ vypočítává Prokeš. Ozubnicové lokomotivy tak přišly o svoji "garáž“ a stojí na tanvaldském nádraží napospas nepříznivým klimatickým podmínkám.
Depo Tanvald. Na snímku Rakušanka T426.001, a parní lokomotiva 464.202 přezdívaná Rosnička. Červen 2005
Foto: Pavel Vlček / Železniční společnost Tanvald
Nadšenci mají další plány: v Kořenově chtějí například zřídit muzeum, podél trati vybudovat naučnou stezku. V budoucnu by mohla trať znovu vést až do Polska. Počítá s tím jak plán Regiotramu, tak i polská strana. Ta už vypracovala studii proveditelnosti, mohlo by tak dojít k propojení horských středisek na obou stranách hranice. Uvedení tratě do původního stavu ale bude stát sta miliony korun.
