Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Znojemské katakomby

aktualizováno 
-
Pohled na kouřící komíny Švédy vyděsil. Poté,co dobyli a vyplenili město, které jeho obyvatelé předtím opustili, se z prázdných domů začal k obloze zdvihat dým ze stovek komínů. Nazvali jej proto městem duchů.

Rozluštění této záhady spočívá v odhalení největší kuriozity města na pomezí Moravy a Rakouska. Odpovědí jsou znojemské katakomby. Devadesát kilometrů chodeb vytesaných do žulové skály protíná základy znojemských domů křížem krážem a vede daleko za hranice města. Jsou protkané soustavou schodů, studánek a starých vodovodů a rozkládají se ve čtyřech patrech pod zemí. »Za třicetileté války se obyvatelé do podzemí uchýlili ze strachu před švédskými dobyvateli,« vykládá průvodkyně historickou anekdotu o kouřících komínech a světlometem krájí černočernou tmu. Vystupují z ní úzké šachty, vedoucí přímo vzhůru. »Tyto šachty byly napojeny na komíny domů a proto mohli obyvatelé v katakombách topit a vařit a kouř odváděli ven,« vysvětluje průvodkyně. Znojemské podzemí je staré jako město samo - od jeho založení v roce 1226. Narozdíl od ostatních měst, která se mohou chlubit soustavou podzemních chodeb, nevznikaly znojemské katakomby v rámci těžby rudy ani jiných hornin. Sklepy a chodby tu byly hloubeny účelně jako sklady ovoce, zeleniny a vína - vedly a vedou totiž zadními schodišti přímo do přízemí jednotlivých domů. Stálá teplota osm stupňů Celsia a výborné klima v nich dodnes zajišťují skvělé podmínky. Na nízkých stropech v místech, kdy se druhdy široké chodby zužují na šířku jednoho člověka, se skloněné hlavy příchozích dotýkají hlubokých rýh, jež vytesané v kameni uchovávají paměť mnoha staletí. Jsou památkou na krumpáče a majzlíky, které se s úpornou námahou prokousávaly skálou pět miliard let starou. Aby povolila, přišli znojemští se zvláštní technikou. Žulu obložili dřevem, které zapálili, a horkou skálu potom polévali studenou vodou. Do vznikajících puklin vráželi další dřevěné suky a pomocí vody a ohně tak postupně získávali další a další kamenné centimetry. Léta plynula a znojemští začali své sklepy místo ovocem plnit odpadky, které postupně zanesly podpovrchové vodní prameny. Naplavená voda zaplavila nejnižší patra a tím znemožnila další užívání podzemních prostor jako sklepů. Unikátní podzemí se pomalu, ale jistě z povědomí znojemských generací začalo vytrácet, až se na něj zapomělo docela. Až do okamžiku, kdy se za bílého dne uprostřed rušné znojemské třídy propadl povoz i s koňmi do neznámých hlubin. A tak teprve až v polovině dvacátého století se zjistilo, jaká ohromná kamenná pavučina se pod povrchem města nachází. Radní se divili o to více, že dokonce ani v matrikách se nedochovaly žádné plány o soustavě propojených sklepení a chodeb - snad pro jeho možný obranný význam, díky němuž bylo ve středověku drženo v tajnosti.

Může se hodit

CO JEŠTĚ UVIDÍTE VE ZNOJMĚ

Znojemské podzemí: Vstup do katakomb je z náměstí Slepičí trh, prohlídka končí u východu ze sklepení domu naproti Radniční věži. Radniční věž: Stavba z roku 1445 v Obrokové ulici je vysoká osmdesát metrů a z jejího ochozu se otevírá nádherný výhled na křivolaké uličky starého Znojma. Vedle ní se nachází turistická informační kancelář (tel.: 0624/222552). Rotunda sv.Kateřiny: Tato nejstarší románská stavba na území republiky pochází z jedenáctého století a nachází se v areálu znojemského zámku. V ní jsou k vidění naše nejvýznamnější zachovalé románské fresky z roku 1134. Kostel sv.Mikuláše: Tato nádherná gotická stavba se pyšní unikátní kazatelnou ve tvaru zeměkoule a působivou vzletnou architekturou. Za kostelem se nachází do skály zabudovaná Václavská kaple. Masarykovo náměstí: Toto největší znojemské náměstí uzavírá z dolní strany klášter Kapucínů, který dnes slouží jako ubytovna. Před domem č.p.3 tu je v zemi značka, která připomíná, že tu v roce 1437 spadl z koně a zabil se císař Zikmund.


Autor:




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.