Změny klimatu ohrožují už i lesy v Česku

  15:15
V poslední době se stále častěji objevují zprávy o tom, jak, popřípadě za jak dlouho bude globální klimatická změna ovlivňovat naši existenci nebo kvalitu našeho života. Na dlouhověké organismy ale změna klimatu nepříznivě působí už teď. Jde zejména o rostliny, z nich hlavně dřeviny, jejich společenstva, a tudíž také lesy.

Všeobecně se uznává, že pod označením klimatická změna si nelze představit pouhé oteplování. To nepochybně probíhá a v souvislosti s ním se dočítáme například o tání ledovců, ohrožení tamních živočichů a podobně.

Závažné je však to, že nejde o jakousi plíživou změnu, ale že oteplení provázejí extrémní výkyvy počasí, velká sucha, abnormální srážky, orkány nebo tornáda a podobně.

Za velmi názorné příklady takového ohrožení můžeme považovat naposledy abnormální sucho v roce 2003 u nás nebo nedávné katastrofální postižení lesů v Tatrách. Škody větrem, námrazou či těžkým sněhem (tzv. živelní) se objevují v našich lesích rovněž, a to s menšími výkyvy téměř každoročně. To lze považovat také za daň, kterou platí výnosové lesní hospodaření za rozsáhlé uplatnění smrku na stanovištích, kde se nikdy přirozeně nevyskytoval.

V posledních desetiletích jsou však tyto škody stále větší. Zatímco například v roce 1967 bylo zpracováno 5,5 milionu metrů krychlových dřeva vývratů, v roce 1976 to bylo 5,9 milionu, v roce 1985 celkem 7,5 milionu, v roce 1990 téměř 8,5 milionu a po relativním útlumu v následujících letech došlo opět k nárůstu v roce 2003 - a to na 6,0 milionu metrů krychlových. Tím bylo patrně nastartováno další období zvýšeného ohrožení lesa, jak lze soudit z dosud nesumarizovaných údajů minulého roku.

Nemoci lesů

Uhynutí stromů, ať již způsobené zmíněnými vlivy počasí (živelní kalamity), v důsledku napadení hmyzem (převážně kůrovci), vlivem sucha (vlivy ostatní) či vlivem imisí (exhalační těžba), však obvykle předchází dlouhodobé komplexní působení řady takzvaných predispozičních faktorů.

Použijeme-li příměru a představíme si nastartování a vývoj nemoci u člověka, pak také u rostlin je zdraví (nemoc) dáno jednak zděděnými vlastnostmi a věkem, jednak také působením vnějšího prostředí.

U nich se uplatňují zejména půdní vlastnosti, srážky a zásobení vodou, teplota a její extrémní výkyvy, vliv exhalací a také bohaté spektrum mikroorganismů a zejména hmyzu. Tato skupina fytofágů pak většinou oslabené (nemocné) stromy usmrcuje a v některých případech se podílí přímo na rozpadu lesa.

Stromy bez listí

Ztráta vitality v důsledku výše popsaných vlivů se u dřevin projevuje nejdříve jako úbytek jehličí nebo listí (defoliace). U jehličnanů, které každý rok přirůstají o výhon a současně si ponechávají ještě několik předchozích ročníků jehličí, dochází k předčasnému opadu starších ročníků. Každý rok opadající listnaté dřeviny oproti tomu v korunách prosýchají a netvoří pupeny.

Defoliace se v Evropě sleduje již od roku 1986, a to v rámci Mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise při OSN (ICP Forests) pozemními šetřeními. Kromě toho také pomocí snímkování ze satelitu (od roku 1984), a proto lze s obavami sledovat, jak se zdravotní stav lesů také v tomto ohledu významně zhoršuje.

Podle pozemního výzkumu se do současné doby snížilo zastoupení zdravých jehličnatých lesů z padesáti procent v roce 1984 na současná pouhá tři procenta. U odolnějších listnatých dřevin kolísá podíl zdravých jedinců kolem dvaceti procent, avšak v suchých periodách se viditelně zhoršuje.

Kalamita již viditelně startuje a její další průběh závisí na tom, jak časté budou epizody sucha a jak bude klesat hladina spodní vody. Může se stát, že les bude rozvrácen najednou na velkých územích jako v Tatrách.

Podle dálkového průzkumu klesl podíl zdravých jehličnanů ze sedmnácti procent (rok 1984) na současných pět procent, u listnáčů dokonce z dvanácti na pouhá dvě procenta.

Z průběhu sledovaných hodnot vyplývá zřetelné zhoršení zdravotních parametrů v suchých letech (období 1992 až 1994 a opět v současné době od roku 2000). Naopak v deštivých letech 1995 až 1997 se stav viditelně zlepšil. Varující je však celkový trend neustálého zhoršování defoliace a oslabení vitality dřevin, následně provázené houbovými chorobami a hmyzími škůdci, z nichž zvláště ti podkorní stromy rychle usmrcují.

Vliv imisí

Zhoršování zdravotního stavu lesa a rostoucí úhyn dřevin se často vysvětluje vlivem znečištění ovzduší. Nepochybně byly imise svého času, během šedesátých a sedmdesátých let, dominantním faktorem, který se při vysokých koncentracích podílel přímo na poškození dřevin a jejich hynutí. Pochopitelně i s účastí počasí a parazitických organismů.

V současné době už lze i takzvané kyselé deště hodnotit pouze jako vliv, který přispívá ke chřadnutí dřevin, zatímco řídícím faktorem se stalo hlavně sucho. Svědčí o tom závislost změn defoliace na počasí jak v průběhu let, tak s ohledem na teplotně-srážkové poměry na území státu.

Jak dál?

Úhyn a rozpad lesa, zvláště smrčin, lesů s borovicí a dubem, můžeme pozorovat již nyní na vysýchavých stanovištích v nížinách, pahorkatinách a zejména na střední, jižní a východní Moravě, ve středních a jižních Čechách. Kmeny stromů suchem praskají a jsou napadány dřevokaznými houbami, což dále zhoršuje zdravotní stav lesa. Dá se říci, že kalamita již viditelně startuje a její další průběh závisí na tom, jak časté budou epizody sucha a jak bude dále klesat hladina spodní vody.

Z trendu nárůstu škod se dá usuzovat na další prudké zvýšení a rozšíření škod také na území lesů středních poloh a posléze i v horských oblastech. Může však také dojít k obdobné situaci jako v Tatrách a les bude rozvrácen na velkých územích jednorázově.

Není sporu, že se les jako takový zachová i přes oteplení, podobně jako se udržel při různých výkyvech počasí v době poledové a později. Jde jen o to, zprůchodnit adaptační mechanismy pro populace jednotlivých druhů dřevin. Je třeba, aby se les více obnovoval přirozeně, pomocí semenáčů, neboť pouze z takových velkých souborů se mohou přirozeným výběrem prosadit jedinci odolnější také například vůči suchu. Pokud by byly v porostech přítomné plodící stromy původních druhů, pak by se takto mohly samovolně vytvořit i odolné směsi dřevin.

Problém je v tom, že lesní hospodářství jako odvětví využívající obnovitelné zdroje energie, a proto společnosti velmi prospěšné, musí udržitelně hospodařit, tzn. aspoň s minimálním ziskem. To bude stále obtížnější, protože výnosová dřevina - smrk - nebude mít s velkou pravděpodobností šanci se na většině území nižších poloh dožít mýtného věku.

Má-li zůstat přiměřený zisk, musí se snížit náklady na lesnické hospodaření. Na pasekách se musí nejprve odstranit nežádoucí nárůsty trav a keřů, pak vysadit sazenice, které se musí ochránit před zvěří pomocí několikaletých opakovaných nátěrů nebo oplocením. Výsadby se musí i dále ožínat, vylepšovat, nahrazovat uhynulé jedince, chránit před hmyzími škůdci nebo drobnými hlodavci. Právě zde platí obecná zásada - co je ekologické, je i ekonomické, neboť jak známo, příroda si počíná velmi úsporně a nemrhá energií.

Lesy už nebude možné uměle zavlažovat, a proto je nutná změna způsobu hospodaření zprvu alespoň v nejvíce ohrožených oblastech. Před státním podnikem Lesy České republiky stojí velký úkol. Diskuse o způsobech řešení sice na přelomu tisíciletí začala, vládou ČR byl dokonce přijat závazný dokument Národní lesnický program (13. 1. 2003), ale zdá se, že tím byla energie na řešení vyčerpána. A tak problém dále pomalu doutná pod povrchem a nebere se vážně. Příčiny ve zhoršování zdravotního stavu lesa se hledají všude možně a nevěří se, že oteplení již nastalo a že bude nabírat na síle. Chybí odborná diskuse, větší pozornost ze strany ministerstva zemědělství a zejména Lesů České republiky a pochopitelně alespoň náznak řešení.

Ing. Radomír Mrkva je emeritním profesorem ochrany lesa a myslivosti na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně

 

NEMOCNÉ LESY. Stav lesů se významně zhoršuje. Podíl zdravých jehličnanů klesl podle pozemních pozorování z 50 procent v roce 1984 na současná pouhá tři procenta. U odolnějších listnatých dřevin je to kolem 20 procent, avšak v suchých periodách se situace viditelně zhoršuje.

Autoři: ,

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Výlet do thajského ráje. Některé ostrovy tu většina Čechů ještě neobjevila

27. března 2024

Premium Když se řekne dovolená v Thajsku, většina lidí si představí ruch a vřavu největšího z ostrovů...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...