Změny klimatu ohrožují už i lesy v Česku

  15:15aktualizováno  15:15
V poslední době se stále častěji objevují zprávy o tom, jak, popřípadě za jak dlouho bude globální klimatická změna ovlivňovat naši existenci nebo kvalitu našeho života. Na dlouhověké organismy ale změna klimatu nepříznivě působí už teď. Jde zejména o rostliny, z nich hlavně dřeviny, jejich společenstva, a tudíž také lesy.

Všeobecně se uznává, že pod označením klimatická změna si nelze představit pouhé oteplování. To nepochybně probíhá a v souvislosti s ním se dočítáme například o tání ledovců, ohrožení tamních živočichů a podobně.

Závažné je však to, že nejde o jakousi plíživou změnu, ale že oteplení provázejí extrémní výkyvy počasí, velká sucha, abnormální srážky, orkány nebo tornáda a podobně.

Za velmi názorné příklady takového ohrožení můžeme považovat naposledy abnormální sucho v roce 2003 u nás nebo nedávné katastrofální postižení lesů v Tatrách. Škody větrem, námrazou či těžkým sněhem (tzv. živelní) se objevují v našich lesích rovněž, a to s menšími výkyvy téměř každoročně. To lze považovat také za daň, kterou platí výnosové lesní hospodaření za rozsáhlé uplatnění smrku na stanovištích, kde se nikdy přirozeně nevyskytoval.

V posledních desetiletích jsou však tyto škody stále větší. Zatímco například v roce 1967 bylo zpracováno 5,5 milionu metrů krychlových dřeva vývratů, v roce 1976 to bylo 5,9 milionu, v roce 1985 celkem 7,5 milionu, v roce 1990 téměř 8,5 milionu a po relativním útlumu v následujících letech došlo opět k nárůstu v roce 2003 - a to na 6,0 milionu metrů krychlových. Tím bylo patrně nastartováno další období zvýšeného ohrožení lesa, jak lze soudit z dosud nesumarizovaných údajů minulého roku.

Nemoci lesů

Uhynutí stromů, ať již způsobené zmíněnými vlivy počasí (živelní kalamity), v důsledku napadení hmyzem (převážně kůrovci), vlivem sucha (vlivy ostatní) či vlivem imisí (exhalační těžba), však obvykle předchází dlouhodobé komplexní působení řady takzvaných predispozičních faktorů.

Použijeme-li příměru a představíme si nastartování a vývoj nemoci u člověka, pak také u rostlin je zdraví (nemoc) dáno jednak zděděnými vlastnostmi a věkem, jednak také působením vnějšího prostředí.

U nich se uplatňují zejména půdní vlastnosti, srážky a zásobení vodou, teplota a její extrémní výkyvy, vliv exhalací a také bohaté spektrum mikroorganismů a zejména hmyzu. Tato skupina fytofágů pak většinou oslabené (nemocné) stromy usmrcuje a v některých případech se podílí přímo na rozpadu lesa.

Stromy bez listí

Ztráta vitality v důsledku výše popsaných vlivů se u dřevin projevuje nejdříve jako úbytek jehličí nebo listí (defoliace). U jehličnanů, které každý rok přirůstají o výhon a současně si ponechávají ještě několik předchozích ročníků jehličí, dochází k předčasnému opadu starších ročníků. Každý rok opadající listnaté dřeviny oproti tomu v korunách prosýchají a netvoří pupeny.

Defoliace se v Evropě sleduje již od roku 1986, a to v rámci Mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise při OSN (ICP Forests) pozemními šetřeními. Kromě toho také pomocí snímkování ze satelitu (od roku 1984), a proto lze s obavami sledovat, jak se zdravotní stav lesů také v tomto ohledu významně zhoršuje.

Podle pozemního výzkumu se do současné doby snížilo zastoupení zdravých jehličnatých lesů z padesáti procent v roce 1984 na současná pouhá tři procenta. U odolnějších listnatých dřevin kolísá podíl zdravých jedinců kolem dvaceti procent, avšak v suchých periodách se viditelně zhoršuje.

Kalamita již viditelně startuje a její další průběh závisí na tom, jak časté budou epizody sucha a jak bude klesat hladina spodní vody. Může se stát, že les bude rozvrácen najednou na velkých územích jako v Tatrách.

Podle dálkového průzkumu klesl podíl zdravých jehličnanů ze sedmnácti procent (rok 1984) na současných pět procent, u listnáčů dokonce z dvanácti na pouhá dvě procenta.

Z průběhu sledovaných hodnot vyplývá zřetelné zhoršení zdravotních parametrů v suchých letech (období 1992 až 1994 a opět v současné době od roku 2000). Naopak v deštivých letech 1995 až 1997 se stav viditelně zlepšil. Varující je však celkový trend neustálého zhoršování defoliace a oslabení vitality dřevin, následně provázené houbovými chorobami a hmyzími škůdci, z nichž zvláště ti podkorní stromy rychle usmrcují.

Vliv imisí

Zhoršování zdravotního stavu lesa a rostoucí úhyn dřevin se často vysvětluje vlivem znečištění ovzduší. Nepochybně byly imise svého času, během šedesátých a sedmdesátých let, dominantním faktorem, který se při vysokých koncentracích podílel přímo na poškození dřevin a jejich hynutí. Pochopitelně i s účastí počasí a parazitických organismů.

V současné době už lze i takzvané kyselé deště hodnotit pouze jako vliv, který přispívá ke chřadnutí dřevin, zatímco řídícím faktorem se stalo hlavně sucho. Svědčí o tom závislost změn defoliace na počasí jak v průběhu let, tak s ohledem na teplotně-srážkové poměry na území státu.

Jak dál?

Úhyn a rozpad lesa, zvláště smrčin, lesů s borovicí a dubem, můžeme pozorovat již nyní na vysýchavých stanovištích v nížinách, pahorkatinách a zejména na střední, jižní a východní Moravě, ve středních a jižních Čechách. Kmeny stromů suchem praskají a jsou napadány dřevokaznými houbami, což dále zhoršuje zdravotní stav lesa. Dá se říci, že kalamita již viditelně startuje a její další průběh závisí na tom, jak časté budou epizody sucha a jak bude dále klesat hladina spodní vody.

Z trendu nárůstu škod se dá usuzovat na další prudké zvýšení a rozšíření škod také na území lesů středních poloh a posléze i v horských oblastech. Může však také dojít k obdobné situaci jako v Tatrách a les bude rozvrácen na velkých územích jednorázově.

Není sporu, že se les jako takový zachová i přes oteplení, podobně jako se udržel při různých výkyvech počasí v době poledové a později. Jde jen o to, zprůchodnit adaptační mechanismy pro populace jednotlivých druhů dřevin. Je třeba, aby se les více obnovoval přirozeně, pomocí semenáčů, neboť pouze z takových velkých souborů se mohou přirozeným výběrem prosadit jedinci odolnější také například vůči suchu. Pokud by byly v porostech přítomné plodící stromy původních druhů, pak by se takto mohly samovolně vytvořit i odolné směsi dřevin.

Problém je v tom, že lesní hospodářství jako odvětví využívající obnovitelné zdroje energie, a proto společnosti velmi prospěšné, musí udržitelně hospodařit, tzn. aspoň s minimálním ziskem. To bude stále obtížnější, protože výnosová dřevina - smrk - nebude mít s velkou pravděpodobností šanci se na většině území nižších poloh dožít mýtného věku.

Má-li zůstat přiměřený zisk, musí se snížit náklady na lesnické hospodaření. Na pasekách se musí nejprve odstranit nežádoucí nárůsty trav a keřů, pak vysadit sazenice, které se musí ochránit před zvěří pomocí několikaletých opakovaných nátěrů nebo oplocením. Výsadby se musí i dále ožínat, vylepšovat, nahrazovat uhynulé jedince, chránit před hmyzími škůdci nebo drobnými hlodavci. Právě zde platí obecná zásada - co je ekologické, je i ekonomické, neboť jak známo, příroda si počíná velmi úsporně a nemrhá energií.

Lesy už nebude možné uměle zavlažovat, a proto je nutná změna způsobu hospodaření zprvu alespoň v nejvíce ohrožených oblastech. Před státním podnikem Lesy České republiky stojí velký úkol. Diskuse o způsobech řešení sice na přelomu tisíciletí začala, vládou ČR byl dokonce přijat závazný dokument Národní lesnický program (13. 1. 2003), ale zdá se, že tím byla energie na řešení vyčerpána. A tak problém dále pomalu doutná pod povrchem a nebere se vážně. Příčiny ve zhoršování zdravotního stavu lesa se hledají všude možně a nevěří se, že oteplení již nastalo a že bude nabírat na síle. Chybí odborná diskuse, větší pozornost ze strany ministerstva zemědělství a zejména Lesů České republiky a pochopitelně alespoň náznak řešení.

Ing. Radomír Mrkva je emeritním profesorem ochrany lesa a myslivosti na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně

 

NEMOCNÉ LESY. Stav lesů se významně zhoršuje. Podíl zdravých jehličnanů klesl podle pozemních pozorování z 50 procent v roce 1984 na současná pouhá tři procenta. U odolnějších listnatých dřevin je to kolem 20 procent, avšak v suchých periodách se situace viditelně zhoršuje.

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Nejnavštěvovanějším městem světa je Bangkok, Praha spadla na 26. místo

Turisté na prohlídce Královského paláce v Bangkoku.

Praha byla loni 26. nejnavštěvovanějším městem na světě. Meziročně si na žebříčku pohoršila o šest pozic. Vyplývá to ze...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz