Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zlatohorskou vrchovinou k nejstarší rozhledně Jeseníků

aktualizováno 
Jedna z nejodlehlejších a nejhůře dostupných krajin, které u nás máme, se rozkládá severozápadně od slezského Krnova. Kromě toho, že zde prakticky nepotkáte živou duši, se tenhle zapomenutý kraj může pochlubit nejstarší rozhlednou v oblasti Jeseníků. Od roku 1898 stojí na překrásném kopci jménem Biskupská kupa.

Rozhledna na Biskupské kupě | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapu

Nelogicky pojmenovaná Zlatohorská vrchovina

Hory severní Moravy a Slezska se obvykle hážou do jednoho pytle s názvem Jeseníky. Podle správného geografického členění se však kopce kolem česko-polské hranice jmenují Zlatohorská vrchovina.

Název to není zrovna nejvýstižnější, jelikož konfigurace krajiny na mnoha místech splňuje kritéria nikoli vrchoviny, ale nefalšovaných hor. Tuto nelogičnost dokládají také názvy dvou podcelků Zlatohorské vrchoviny, které se jmenují Rejvízská a Hynčická hornatina. Zatímco první z nich představuje vyhledávaný a hojně navštěvovaný rekreační terén s centrem v horské obci Rejvíz, Hynčická hornatina je vzhledem k turistice polem neoraným.

Jediným místem, kde narazíte na vyšší počet výletníků, je Biskupská kupa na česko-polské hranici s krásnou starou rozhlednou. Jinde si můžete být téměř jisti, že za celý den prakticky nikoho nepotkáte.

Krajina v okolí zaniklé vsi Malý Valštejn

Krajina v okolí zaniklé vsi Malý Valštejn

Typické Sudety

Lákají-li vás nepoznané a odlehlé kraje, zvolte si za výchozí bod střediskovou obec jménem Město Albrechtice nedaleko polské hranice. Skutečné město připomíná opravdu jenom vzdáleně, ale pro okolní kraj funkci města dokonale plní – jezdí tu vlak i autobusy, je tu dostatek obchodů i benzínka, která má dokonce otevřeno nonstop.

Z Města Albrechtic vychází od vlakového nádraží žlutá turistická trasa, která má jako jediná v okolí logický směr a vede v délce 20 km po hřebenech kopců až pod Biskupskou kupu. Ostatní značené trasy mají spíše charakter spojek mezi jednotlivými vesnicemi anebo slouží jako přístup na žlutě značenou hřebenovku.

Putování po této trase je nenáročné, jde se po lesních cestách, prvních 8 km většinou do kopce. Z přírodního ani krajinářského hlediska zpočátku nic moc – okolo jenom smrkové plantáže bez výhledů do krajiny.

FOTKY Z VÝLETU NA BISKUPSKOU HORU

Město AlbrechticeKrajina v okolí zaniklé vsi Malý ValštejnKaplička v zaniklé vsi Malý Valštejn




Vesnice Petrovice pod Biskupskou kupouRozhled z Biskupské kupyRozhledna na Biskupské kupě




Rozhled z Biskupské kupyVečer pod Biskupskou kupou


Na návrší Jívina (684 m) však les končí a objevuje se náhorní pláň. Kdysi se tu fungovala vesnička Malý Valštejn, kterou ještě i s autobusovou zastávkou uvádějí mapy z roku 1996. Dnes tu můžete obdivovat pouze zarostlé základy několika domů, polorozpadlou kapličku a zemědělský hangár. To, co mnohde jinde v Sudetech.

Kaplička v zaniklé vsi Malý Valštejn

Kaplička v zaniklé vsi Malý Valštejn

Ideální terén pro běžky

Od rozcestníku na Kraví hoře následuje ještě asi 1,5 km otevřeným terénem po loukách. Objevuje se panorama vzdáleného Pradědu i silueta Petrových kamenů. Na druhou stranu je vidět daleko do slezských nížin, které končí až kdesi u Baltského moře.

Krásná panoramata ruší snad jen červeně natřená věž podivného tvaru obehnaná ostnatým drátem, která slouží patrně jako zesilovač, přestože připomíná zdálky vodojem.

Následující kilometry vedou opět lesem přes Solnou horu a Kutný vrch. Za ním se trasa stáčí o devadesát stupňů doprava, kříží neudržovanou silnici z Heřmanovic do Petrovic a míří k Petrovým boudám pod Biskupskou kupou.

Za dobrých sněhových podmínek je to ideální běžkařský terén, celá popisovaná trasa je zároveň lyžařskou magistrálou. Lepší je však vydat se na ni v opačném směru, protože vede převážně mírně dolů.

Místo zvané Petrovy boudy na vrcholu stoupání silnice mezi Zlatými Horami a Jindřichovem ve Slezsku je další mystifikující lokalita. Kdysi tu snad stál nějaký rekreační objekt, zbyly po něm však pouze v křoví zarostlé základy a zdemolovaný a dávno již nefunkční stožár s lampou.

Je tu však na rozdíl od předchozích dlouhých kilometrů docela živo – na velké parkoviště přijíždějí auta se zájemci o pokoření rozhledny na Biskupské kupě, v protilehlém svahu bývá v provozu lyžařský vlek.

Večer pod Biskupskou kupou

Večer pod Biskupskou kupou

Rozhledna na staveništi

Frekventovaný výstup na Biskupskou kupu je nenáročný a netrvá dlouho – cca 30 minut. Ještě před dosažením 888 m vysokého vrcholu si můžete odskočit na dvě vyhlídky směrem ke Zlatým Horám anebo si přečíst nějaká moudra z informačních tabulí, které lemují výstupovou cestu.

Kousek před cílem narazíte na polskou hranici, u níž stávala turistická chata Rudolfsheim. Po roce 1945 ji však novoosídlenci vyrabovali a brzy poté zanikla. Podobný osud mohl potkat i samotnou rozhlednu, která byla nepřístupná a od zkázy ji zachránila patrně jen skutečnost, že sloužila jako televizní zesilovač pro okolní zapadlý kraj.

Dnes připomíná bezprostřední okolí rozhledny spíše staveniště – stojí tu rozličná nákladní auta a stavební stroje, ze země vyrůstají betonové základy jakéhosi monstra, které má patrně někdy sloužit jako nálevna či chata. Je však patrné, že stavební práce pokračují velmi pomalu a mají asi již delší dobu přestávku.

Oku příjemnější je určitě rozhled z ochozu věže, který nabízí panorama Hrubého Jeseníku, Rychlebských a Sovích hor a někdy i Beskyd. Za výjimečně dobrých povětrnostních podmínek bývají vidět prý i Tatry a město Vratislav (Wroclaw) v Polsku.

Rozhled z Biskupské kupy

Rozhled z Biskupské kupy směrem k městu Zlaté Hory a Rychlebským horám

Může se hodit

Jak se tam dostat
Vlakem nebo autobusem do Krnova, odtud lokálním spojem do Města Albrechtic, popř. dalších vesnic v okolí. Z opačné strany lze jako východisko použít Zlaté Hory, které jsou přístupné vlakovými nebo autobusovými spoji z Jeseníku.

Itinerář popisované trasy
Město Albrechtice – Kraví hora, 10 km – Solná hora, 14,5 km – Petrovy boudy, 20 km – Biskupská kupa, 22 km – Zlaté Hory, 25 km.

Mapy
1 : 50 000 SHOCart č. 59 – Bruntálsko, Krnovsko, Osoblažsko
1 : 50 000 KČT č. 58 – Krnovsko, Osoblažsko

Rozhled z Biskupské kupyHistorie rozhledny na Biskupské kupě
První dřevěná rozhledna tvaru komolého jehlanu vyrostla na Biskupské kupě roku 1890, avšak nevydržela dlouho – o šest let později ji strhla vichřice.

Roku 1898 vznikla na stejném místě kamenná, 18 m vysoká věž, kterou nechal postavit podobně jako tu první dřevěnou německý turistický spolek ze Zlatých Hor. Otevření bylo načasováno na 50. výročí panování rakouského císaře Františka Josefa I., po němž dostala i jméno  Kaiser Franz Josef – Warte.

Po roce 1945 byla věž pro turisty uzavřena a sloužila účelům televizního vysílání. Na sklonku socialistického režimu byla v dezolátním stavu, ale odvážlivci mohli po chatrných schodech vystoupat vzhůru. V roce 1998 prošla věž v souvislosti se svými 100. narozeninami rekonstrukcí.


Více zajímavých informací:
www.rozhlednabiskupskakupa.cz

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.