Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlatohorskou vrchovinou k nejstarší rozhledně Jeseníků

aktualizováno 
Jedna z nejodlehlejších a nejhůře dostupných krajin, které u nás máme, se rozkládá severozápadně od slezského Krnova. Kromě toho, že zde prakticky nepotkáte živou duši, se tenhle zapomenutý kraj může pochlubit nejstarší rozhlednou v oblasti Jeseníků. Od roku 1898 stojí na překrásném kopci jménem Biskupská kupa.

Rozhledna na Biskupské kupě | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapu

Nelogicky pojmenovaná Zlatohorská vrchovina

Hory severní Moravy a Slezska se obvykle hážou do jednoho pytle s názvem Jeseníky. Podle správného geografického členění se však kopce kolem česko-polské hranice jmenují Zlatohorská vrchovina.

Název to není zrovna nejvýstižnější, jelikož konfigurace krajiny na mnoha místech splňuje kritéria nikoli vrchoviny, ale nefalšovaných hor. Tuto nelogičnost dokládají také názvy dvou podcelků Zlatohorské vrchoviny, které se jmenují Rejvízská a Hynčická hornatina. Zatímco první z nich představuje vyhledávaný a hojně navštěvovaný rekreační terén s centrem v horské obci Rejvíz, Hynčická hornatina je vzhledem k turistice polem neoraným.

Jediným místem, kde narazíte na vyšší počet výletníků, je Biskupská kupa na česko-polské hranici s krásnou starou rozhlednou. Jinde si můžete být téměř jisti, že za celý den prakticky nikoho nepotkáte.

Krajina v okolí zaniklé vsi Malý Valštejn

Krajina v okolí zaniklé vsi Malý Valštejn

Typické Sudety

Lákají-li vás nepoznané a odlehlé kraje, zvolte si za výchozí bod střediskovou obec jménem Město Albrechtice nedaleko polské hranice. Skutečné město připomíná opravdu jenom vzdáleně, ale pro okolní kraj funkci města dokonale plní – jezdí tu vlak i autobusy, je tu dostatek obchodů i benzínka, která má dokonce otevřeno nonstop.

Z Města Albrechtic vychází od vlakového nádraží žlutá turistická trasa, která má jako jediná v okolí logický směr a vede v délce 20 km po hřebenech kopců až pod Biskupskou kupu. Ostatní značené trasy mají spíše charakter spojek mezi jednotlivými vesnicemi anebo slouží jako přístup na žlutě značenou hřebenovku.

Putování po této trase je nenáročné, jde se po lesních cestách, prvních 8 km většinou do kopce. Z přírodního ani krajinářského hlediska zpočátku nic moc – okolo jenom smrkové plantáže bez výhledů do krajiny.

FOTKY Z VÝLETU NA BISKUPSKOU HORU

Město AlbrechticeKrajina v okolí zaniklé vsi Malý ValštejnKaplička v zaniklé vsi Malý Valštejn




Vesnice Petrovice pod Biskupskou kupouRozhled z Biskupské kupyRozhledna na Biskupské kupě




Rozhled z Biskupské kupyVečer pod Biskupskou kupou


Na návrší Jívina (684 m) však les končí a objevuje se náhorní pláň. Kdysi se tu fungovala vesnička Malý Valštejn, kterou ještě i s autobusovou zastávkou uvádějí mapy z roku 1996. Dnes tu můžete obdivovat pouze zarostlé základy několika domů, polorozpadlou kapličku a zemědělský hangár. To, co mnohde jinde v Sudetech.

Kaplička v zaniklé vsi Malý Valštejn

Kaplička v zaniklé vsi Malý Valštejn

Ideální terén pro běžky

Od rozcestníku na Kraví hoře následuje ještě asi 1,5 km otevřeným terénem po loukách. Objevuje se panorama vzdáleného Pradědu i silueta Petrových kamenů. Na druhou stranu je vidět daleko do slezských nížin, které končí až kdesi u Baltského moře.

Krásná panoramata ruší snad jen červeně natřená věž podivného tvaru obehnaná ostnatým drátem, která slouží patrně jako zesilovač, přestože připomíná zdálky vodojem.

Následující kilometry vedou opět lesem přes Solnou horu a Kutný vrch. Za ním se trasa stáčí o devadesát stupňů doprava, kříží neudržovanou silnici z Heřmanovic do Petrovic a míří k Petrovým boudám pod Biskupskou kupou.

Za dobrých sněhových podmínek je to ideální běžkařský terén, celá popisovaná trasa je zároveň lyžařskou magistrálou. Lepší je však vydat se na ni v opačném směru, protože vede převážně mírně dolů.

Místo zvané Petrovy boudy na vrcholu stoupání silnice mezi Zlatými Horami a Jindřichovem ve Slezsku je další mystifikující lokalita. Kdysi tu snad stál nějaký rekreační objekt, zbyly po něm však pouze v křoví zarostlé základy a zdemolovaný a dávno již nefunkční stožár s lampou.

Je tu však na rozdíl od předchozích dlouhých kilometrů docela živo – na velké parkoviště přijíždějí auta se zájemci o pokoření rozhledny na Biskupské kupě, v protilehlém svahu bývá v provozu lyžařský vlek.

Večer pod Biskupskou kupou

Večer pod Biskupskou kupou

Rozhledna na staveništi

Frekventovaný výstup na Biskupskou kupu je nenáročný a netrvá dlouho – cca 30 minut. Ještě před dosažením 888 m vysokého vrcholu si můžete odskočit na dvě vyhlídky směrem ke Zlatým Horám anebo si přečíst nějaká moudra z informačních tabulí, které lemují výstupovou cestu.

Kousek před cílem narazíte na polskou hranici, u níž stávala turistická chata Rudolfsheim. Po roce 1945 ji však novoosídlenci vyrabovali a brzy poté zanikla. Podobný osud mohl potkat i samotnou rozhlednu, která byla nepřístupná a od zkázy ji zachránila patrně jen skutečnost, že sloužila jako televizní zesilovač pro okolní zapadlý kraj.

Dnes připomíná bezprostřední okolí rozhledny spíše staveniště – stojí tu rozličná nákladní auta a stavební stroje, ze země vyrůstají betonové základy jakéhosi monstra, které má patrně někdy sloužit jako nálevna či chata. Je však patrné, že stavební práce pokračují velmi pomalu a mají asi již delší dobu přestávku.

Oku příjemnější je určitě rozhled z ochozu věže, který nabízí panorama Hrubého Jeseníku, Rychlebských a Sovích hor a někdy i Beskyd. Za výjimečně dobrých povětrnostních podmínek bývají vidět prý i Tatry a město Vratislav (Wroclaw) v Polsku.

Rozhled z Biskupské kupy

Rozhled z Biskupské kupy směrem k městu Zlaté Hory a Rychlebským horám

Může se hodit

Jak se tam dostat
Vlakem nebo autobusem do Krnova, odtud lokálním spojem do Města Albrechtic, popř. dalších vesnic v okolí. Z opačné strany lze jako východisko použít Zlaté Hory, které jsou přístupné vlakovými nebo autobusovými spoji z Jeseníku.

Itinerář popisované trasy
Město Albrechtice – Kraví hora, 10 km – Solná hora, 14,5 km – Petrovy boudy, 20 km – Biskupská kupa, 22 km – Zlaté Hory, 25 km.

Mapy
1 : 50 000 SHOCart č. 59 – Bruntálsko, Krnovsko, Osoblažsko
1 : 50 000 KČT č. 58 – Krnovsko, Osoblažsko

Rozhled z Biskupské kupyHistorie rozhledny na Biskupské kupě
První dřevěná rozhledna tvaru komolého jehlanu vyrostla na Biskupské kupě roku 1890, avšak nevydržela dlouho – o šest let později ji strhla vichřice.

Roku 1898 vznikla na stejném místě kamenná, 18 m vysoká věž, kterou nechal postavit podobně jako tu první dřevěnou německý turistický spolek ze Zlatých Hor. Otevření bylo načasováno na 50. výročí panování rakouského císaře Františka Josefa I., po němž dostala i jméno  Kaiser Franz Josef – Warte.

Po roce 1945 byla věž pro turisty uzavřena a sloužila účelům televizního vysílání. Na sklonku socialistického režimu byla v dezolátním stavu, ale odvážlivci mohli po chatrných schodech vystoupat vzhůru. V roce 1998 prošla věž v souvislosti se svými 100. narozeninami rekonstrukcí.


Více zajímavých informací:
www.rozhlednabiskupskakupa.cz

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Připlouváme do Českého Šternberka

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a...

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny...

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože...

Najdete na iDNES.cz