Zkáza Pompejí aneb 100 tisíc Hirošim

  16:26aktualizováno  16:26
Pompeje patří už 11 let na prestižní seznam UNESCO, roku 79 n. l. však zmizely z povrchu Země. Právě tehdy, osudného 24. srpna, vybuchl nedaleký Vesuv. Podle jednoho z propočtů se ze sopky uvolnila tepelná energie rovnající se 100 tisícům atomových bomb svržených na Hirošimu.

Na svatého Vulkána

V osudné poledne 24. srpna došlo k jednomu z nevětších sopečných výbuchů ve známých dějinách. Krutou ironií na ten den připadly v římském kalendáři Vulkanálie, svátky římského boha ohně, sídlícího pod činnými sopkami...

Příliš pozdě Římané pochopili, jak osudné bylo podceňovat drobné otřesy země a výrony plynů, které výbuchu předcházely. Ale nelze se jim nijak zvlášť divit. Také moderní vulkanologové přesně rozumí fatální erupci Vesuvu teprve nějakých dvacet let. Hodně jim pomohl například výbuch hory Svaté Heleny, k němuž došlo v roce 1980 v severní části Kaskádového pohoří v americkém státě Washington.

Podle britského spisovatele a autora thrilleru Pompeje Roberta Harrise není vyloučeno, že Pompejané byli vůbec prvními lidmi na světě, kteří zaslechli ránu při překonání nadzvukové bariéry.

Sloup popela, kamení a pemzy totiž vystřelil na nebesa rychlostí 1 400 kilometrů v hodině a dosáhl až do výše 32 kilometrů. Vulkán vychrlil v této fázi materiál tempem 150 tisíc tun za sekundu. Jakmile dosáhl sloup do stratosféry, začal jej vítr hnát jihojihovýchodním směrem, přímo nad Pompeje.



Sodoma Gomora

Za třicet minut od první exploze začal Pompeje zasypávat déšť pemzy o velikosti přibližně pingpongových míčků. Do ulic za hodinu napadalo 15 centimetrů popela a sopečné drti. Byla naprostá tma, ohlušující dunění, duše Pompejanů svírala hrůza. Pemza ale nebyla životu nebezpečná. Je lehoučká a ve vodě pluje. Dosud se dalo dýchat.

První známky skutečné zkázy se přihlásily až na konci temného odpoledne, někdy kolem páté nebo šesté hodiny. Pod vahou spadu začaly praskat střechy. Hynuli první lidé, kteří hledali bezpečí v uzavřených domech, v kruhu rodiny. Jeden z obyvatel židovské čtvrti stačil před smrtí naškrábat na zeď nápis "Sodoma, Gomora".

V sedm večer bylo v ulicích jeden a půl metru popela. Sopečná činnost trvala po celou noc a bílé kousky pemzy nahradily šedé, protože Vesuv začal chrlit hlubší vrstvy magmatu.

"V této fázi nastává kritický okamžik, protože sopka chrlí magma příliš rychle. Hrozí zhroucení magmatické komory," vysvětluje vulkanolog Peter Francis.

Laicky řečeno, horké plyny, které chrlily magma už dvacet hodin, byly stlačeny vahou vyvrženého materiálu zpět. Našly si proto jinou cestu. Z boku hory vyrazila pyroklastická vlna, shluk přehřátých plynů, popela a kamenů, jejíž teplota se odhaduje na 350 stupňů Celsia. Rychlostí hurikánu mířila k Pompejím.

Tam bylo tou dobou okolo osmé hodiny ranní. Na střechách domů se nacházely asi dva tisíce lidí, z nichž někteří nejspíš podruhé fatálně podcenili nebezpečí a vrátili se do města zachránit své majetky.

Poslední věc, kterou v životě zahlédli, byl pruh světla jasný jako slunce a řítící se na ně po okraji hory. Pyroklastická vlna udeřila ze severní strany a městem prošla za půl minuty. Pro tisíce obyvatel před ní nebylo úniku.

Jak vypadala zkáza Pompejí, zmapoval nově unikátní dokument BBC, který vychází v úterý 15. července v MF DNES.

Chcete vědět více?

Jak zanikly Pompeje? Přečtěte si celý článek s překvapivými detaily v úterní MF DNES a kupte si unikátní snímek na DVD.

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...



Najdete na iDNES.cz