Zkáza Pompejí aneb 100 tisíc Hirošim

  16:26aktualizováno  16:26
Pompeje patří už 11 let na prestižní seznam UNESCO, roku 79 n. l. však zmizely z povrchu Země. Právě tehdy, osudného 24. srpna, vybuchl nedaleký Vesuv. Podle jednoho z propočtů se ze sopky uvolnila tepelná energie rovnající se 100 tisícům atomových bomb svržených na Hirošimu.

Na svatého Vulkána

V osudné poledne 24. srpna došlo k jednomu z nevětších sopečných výbuchů ve známých dějinách. Krutou ironií na ten den připadly v římském kalendáři Vulkanálie, svátky římského boha ohně, sídlícího pod činnými sopkami...

Příliš pozdě Římané pochopili, jak osudné bylo podceňovat drobné otřesy země a výrony plynů, které výbuchu předcházely. Ale nelze se jim nijak zvlášť divit. Také moderní vulkanologové přesně rozumí fatální erupci Vesuvu teprve nějakých dvacet let. Hodně jim pomohl například výbuch hory Svaté Heleny, k němuž došlo v roce 1980 v severní části Kaskádového pohoří v americkém státě Washington.

Podle britského spisovatele a autora thrilleru Pompeje Roberta Harrise není vyloučeno, že Pompejané byli vůbec prvními lidmi na světě, kteří zaslechli ránu při překonání nadzvukové bariéry.

Sloup popela, kamení a pemzy totiž vystřelil na nebesa rychlostí 1 400 kilometrů v hodině a dosáhl až do výše 32 kilometrů. Vulkán vychrlil v této fázi materiál tempem 150 tisíc tun za sekundu. Jakmile dosáhl sloup do stratosféry, začal jej vítr hnát jihojihovýchodním směrem, přímo nad Pompeje.



Sodoma Gomora

Za třicet minut od první exploze začal Pompeje zasypávat déšť pemzy o velikosti přibližně pingpongových míčků. Do ulic za hodinu napadalo 15 centimetrů popela a sopečné drti. Byla naprostá tma, ohlušující dunění, duše Pompejanů svírala hrůza. Pemza ale nebyla životu nebezpečná. Je lehoučká a ve vodě pluje. Dosud se dalo dýchat.

První známky skutečné zkázy se přihlásily až na konci temného odpoledne, někdy kolem páté nebo šesté hodiny. Pod vahou spadu začaly praskat střechy. Hynuli první lidé, kteří hledali bezpečí v uzavřených domech, v kruhu rodiny. Jeden z obyvatel židovské čtvrti stačil před smrtí naškrábat na zeď nápis "Sodoma, Gomora".

V sedm večer bylo v ulicích jeden a půl metru popela. Sopečná činnost trvala po celou noc a bílé kousky pemzy nahradily šedé, protože Vesuv začal chrlit hlubší vrstvy magmatu.

"V této fázi nastává kritický okamžik, protože sopka chrlí magma příliš rychle. Hrozí zhroucení magmatické komory," vysvětluje vulkanolog Peter Francis.

Laicky řečeno, horké plyny, které chrlily magma už dvacet hodin, byly stlačeny vahou vyvrženého materiálu zpět. Našly si proto jinou cestu. Z boku hory vyrazila pyroklastická vlna, shluk přehřátých plynů, popela a kamenů, jejíž teplota se odhaduje na 350 stupňů Celsia. Rychlostí hurikánu mířila k Pompejím.

Tam bylo tou dobou okolo osmé hodiny ranní. Na střechách domů se nacházely asi dva tisíce lidí, z nichž někteří nejspíš podruhé fatálně podcenili nebezpečí a vrátili se do města zachránit své majetky.

Poslední věc, kterou v životě zahlédli, byl pruh světla jasný jako slunce a řítící se na ně po okraji hory. Pyroklastická vlna udeřila ze severní strany a městem prošla za půl minuty. Pro tisíce obyvatel před ní nebylo úniku.

Jak vypadala zkáza Pompejí, zmapoval nově unikátní dokument BBC, který vychází v úterý 15. července v MF DNES.

Chcete vědět více?

Jak zanikly Pompeje? Přečtěte si celý článek s překvapivými detaily v úterní MF DNES a kupte si unikátní snímek na DVD.

Autoři: ,

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Zaniklé tratě v Česku. Dráha pod Lysou horou nedostala šanci na přežití

Poslední vlak projíždí kolem nádraží Ostravice Řečice 11. ledna...

Ve 14. dílu Zaniklých tratí se vydáme mezi strmé svahy Beskyd. Podíváme se na dráhu, která musela ustoupit přehradě s...

Od Kanárských ostrovů po Kuvajt. Prověřené tipy na zimní dovolenou u moře

Pláž Pearl Beach v centru izraelského Ejlatu

Podzimní plískanice a chladné prosincové dny vybízejí k „útěkům“ do teplejších krajin. Přinášíme prověřené tipy, kde...

Další z rubriky

OBRAZEM: Deset nej pláží letošního roku. Vítězí Řecko, pak exotika

Ilustrační foto

Bílý písek jemný jako pudr, bujná zeleň, tyrkysová voda a z ní trčící dramatické skály. Není divu, že ty nejlepší pláže...

Vetřelci v křišťálové říši. Adrenalinový výlet po největším ledovci Evropy

Aletschský les je spolu s ledovcem a pohořím Jungfrau pod ochranou UNESCO.

Ledovce určily podobu dnešní Evropy. Žádná jiná síla neměla takovou energii jako ledový krunýř pokrývající před...

Od Kanárských ostrovů po Kuvajt. Prověřené tipy na zimní dovolenou u moře

Pláž Pearl Beach v centru izraelského Ejlatu

Podzimní plískanice a chladné prosincové dny vybízejí k „útěkům“ do teplejších krajin. Přinášíme prověřené tipy, kde...

Najdete na iDNES.cz