Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fascinující krásy Žitavských hor

  0:15aktualizováno  0:15
Pozoruhodné pískovcové útvary, skalní města s vyhlídkami i nepřehlédnutelné památky po třetihorní vulkanické činnosti vás budou provázet při toulkách Žitavskými horami. Tato krajinářsky pestrá a velmi malebná oblast se rozkládá na severní, německé straně Lužických hor a s naším územím je spojena hustou sítí značených turistických stezek i místních komunikací.

Jižní vrchol Hvozdu s turistickou chatou | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Zachce-li se vám zavítat do Žitavských hor, nemusíte se vůbec trmácet až do Německa, stačí zaparkovat v posledních českých vesničkách pod hřebenem Lužických hor. Vše podstatné se nachází v dosahu dvou středně náročných, okružních pěších výletů. Vydat se ně můžete třeba z Krompachu, který je pozoruhodný dochovanými hrázděnými domy a třemi památkově chráněnými tisy.

Hvozd vonící po fialkách

Hned za posledními domy Krompachu se zdvihá nepřehlédnutelný, 750 vysoký Hvozd (Hochwald), což je trachytový dvouvrcholový hřbet připomínající stolovou horu. Podobně jako další vysoké kopce Lužických hor vznikl erozí podpovrchového vulkanického tělesa. Trachyt je k vidění v suťových polích, balvanových proudech a rozvlečených blocích na strmých okrajových svazích vrcholového hřbetu. Typická šedozelená hornina porostlá lišejníkem a řasami údajně vonící po fialkách se v minulosti na Hvozdu prodávala jako suvenýr pod názvem fialkový kámen. Hvozd je zalesněný převážně bukovými a modřínovými porosty, na okrajových skalnatých svazích rostou břízy a jeřáby s hojnou borůvkou. Smrky ve vrcholových partiích podlehly imisním vlivům průmyslových exhalací.

Chata Hochwaldbaude na Hvozdu

Chata Hochwaldbaude na Hvozdu

Parní vláček do Oybinu

Parní vláček do Oybinu

Vrchol Hvozdu se dvěma chatami a jednou rozhlednou je velmi vyhledávaným výletním místem, zejména turisty z Německa. Z letoviska Oybin sem dokonce jezdí elektrický vláček. Z mnoha výstupových tras je nejhezčí právě červeně značená stezka z Krompachu kolem památných tisů. Míří na vyšší jižní vrchol a v závěrečném strmém úseku stoupá přes balvanové suťové pole po kamenných schodech upravených již v roce 1787. Stezka ústí na vyhlídkovou terasu před chatou Hochwaldbaude, odkud se otevírá neopakovatelné panorama českého vnitrozemí. Za výhledem do Německa je třeba popojít k rozhledně na severním vrcholu, která vznikla roku 1892 zásluhou přírodovědného spolku Globus ze Žitavy.

Hrnčíř a Ostrý kámen

Po sestupu z Hvozdu do silničního sedla Kammloch začíná pískovcová část Žitavských hor. Německé značení je hodně husté a trochu nepřehledné, ale člověk si brzy zvykne. Je třeba držet se hřebenové partie, nescházet do údolí ani vpravo ani vlevo a sledovat směrovky s názvy Scharfenstein a Töpfer. To jsou totiž místa, která byste určitě neměli minout. Postupně se vlevo z několika míst odkrývají výhledy zpět na Hvozd a do údolí s úchvatným, romanticky položeným městečkem Oybin, nad nímž vyrůstá pískovcová skalní kupole se zříceninou hradu. Cestou si můžete shora prohlédnout rovněž jednu ze dvou lužickohorskýchviaferrat nazvanou AlpinerGrat, jež je klasifikována obtížností C/D.

Výstupová cesta na Scharfenstein

Výstupová cesta na Scharfenstein

Největší krajinářskou lahůdkou je ovšem skalní útvar Scharfenstein neboli Ostrý kámen. Mohutná skalní věž z tvrdého prokřemenělého pískovce převyšuje temeno hřbetu o 25 metrů a výrazně ční nad okolní převážně smrkové a modřínové lesy, které prosvětlují a oživují březové porosty na skalách. Vzrušující výstup po železných žebřících končí na zábradlím opatřené vyhlídce, která nabízí kruhový rozhled. Za příznivé dohlednosti lze spatřit Krkonoše, Jizerské hory a Ještěd.

Další krásné skalní vyhlídky se vyskytují na okrajích pískovcové plošiny Töpfer (Hrnčíř) vzdálené půlhodinu chůze. Z jedné je vidět k západu na Oybin, z druhé k severu na město Žitavu a ze třetí k východu do Čech. Plošinu brázdí četné drobné rokle a zdobí menší skalní útvary. Nejznámější je Felsentor (Skalní brána) u výletní restaurací Töpferbaude.

Přes Oybin k Jánským kamenům

Na pískovcové plošině Töpfer Žitavské hory v podstatě končí a padají příkrým svahem k severu do Žitavské pánve. Zde je proto nutné obrátit směr pochodu a zamířit zpět na jih do Čech, přičemž není možné minout překrásné městečko a letovisko Oybin (česky se píše i Ojvín) ležící v samém srdci Žitavských hor. Sestupových tras z Töpferu se nabízí hned několik. Zajímavou variantou může být také pokračovat k severu do Olbersdorfu, odkud jezdí do Oybinu po úzkorozchodné železnici parní vlak umocňující romantický duch Žitavských hor. Chce to ale zjistit si předem spoje.

Skalní zeď Jánských kamenů

Skalní zeď Jánských kamenů

V Oybinu je cítit příslovečný německý pořádek a pečlivost, vše je vypucované, udržované a tradiční. Prostě radost pohledět! Kromě světských i sakrálních památek stojí za pozornost hrázděné domy typické pro lužickou oblast.

Nejkratší cesta do Čech v délce cca 3 km stoupá z Oybinu vilovou čtvrtí a posléze loukami k vesničce Hain. Nad ní přímo na státní hranici se v lese ukrývá nenápadná přírodní památka Jánské kameny. Jedná se o čedičové skály v podobě skalních zdí, které představují pozůstatky deskového tělesa žíly, vyplňující původně vertikální puklinu v křídových pískovcových souvrstvích. Působením eroze byly měkčí pískovce odstraněny a tvrdší vulkanická hmota začala vyčnívat jako úzká zeď nad okolní terén. Místy jsou na čedičových skálách patrné čtyř až šestiboké sloupce připomínající naskládaná polena v hraně dříví. Před druhou světovou válkou sloužily Jánské kameny jako vyhlídka a stál u nich hotel. Dnes jsou schovány v lese. Jejich zapomenutou existenci a minulost připomíná naučná stezka z 1 km vzdáleného Krompachu, kde náš okružní výlet po Žitavských horách začal.

Není žíla jako žíla

Vulkanické žíly pronikající napříč pískovcovým souvrstvím jsou pro Žitavské hory velmi typické. Ve skalním městě Jonsdorfer Felsenstadt (rovněž v dosahu jednodenního pěšího výletu z Krompachu nebo Dolní Světlé) mají však podobu zcela jinou než na Jánských kamenech.

Fotogalerie

Vulkanická hmota tu měla převážně znělcové složení a přeměnila se chemickým zvětráváním na měkký světlý jíl. Namísto skalních zdí tak v pískovcích vznikly hluboké a úzké rozsedliny. Jedna typicky vyvinutá se nachází u známého skalního hřbetu Nonnenfelsen (Jeptišky). Jinde se dokonce na pískovcích při kontaktu s čedičovými žílami vyvinula unikátní tence sloupcovitá odlučnost. Nejlépe patrná je na skalním výchozu příznačně pojmenovaném Orgel (Varhany).

Vlivem tepelného působení pronikajících vulkanických žil docházelo zároveň k prokřemenění a zpevnění okolní pískovcové hmoty. Ta získala nejenom vyšší tvrdost a odolnost vůči zvětrávání a erozi, ale také mechanické vlastnosti suroviny ideální pro výrobu mlýnských kamenů. Za tímto účelem vznikly v okolí Jonsdorfu čtyři lomy, v nichž se pískovec těžil po dlouhou dobu v rozmezí let 1560–1918. Mlýnské kameny o průměru 0,6 až 2,7 m se odtud vyvážely do Anglie i do Ruska. Dnes jsou v lesích ukryté jámové lomy ohraničené vysokými kolmými stěnami a přístupné úzkými skalními rozsedlinami pro svou mimořádnou atraktivnost propojené trasou naučné stezky.

Může se hodit

Mapa: KČT 1:50 000 č. 14 – Lužické hory

Jak se tam dostat: Bez vlastního auta je to problém. Do Krompachu nebo Dolní Světlé jezdí jedna autobusová linka z Nového Boru přes Cvikov. O víkendech ovšem sporadicky.

Pokud pojedete autem, je třeba se dostat na silnici E 442 Nový Bor – Jablonné v Podještědí a z ní odbočit směr Mařenice - Krompach.

Na výlet se dá vyrazit z Krompachu (růžová značka).

Na výlet se dá vyrazit z Krompachu (růžová značka).

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.