Dřina, která vás vynese až do nebes. Zimní přechod Velké Fatry

Medvědí stopy tu jsou v zimě běžnější než ty lidské, majestátní vyhlídky se otevírají na všechny strany a žádné cizorodé zvuky civilizace sem nedoléhají. Přechod hřebene Velké Fatry na začátku zimy dává putování po slovenských horách nové perspektivy. Hlavně si vezměte teplé oblečení a pořádné boty. Vyrazit můžete ještě před Vánocemi.
Výhled z úbočí Malé Smrekovice k severovýchodu. V pozadí Vysoké Tatry

Výhled z úbočí Malé Smrekovice k severovýchodu. V pozadí Vysoké Tatry | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Bude to trochu dřina. Nejspíš skoro nikoho nepotkáte a místy se možná budete sami sebe ptát, co vás to zase napadlo. Když se ale nad mlhou zavalenými údolími ukáže slunce a horizonty kolem vás obsáhnou půlku Slovenska, rychle na strasti velkofatranského přechodu zapomenete.

Přechod celého hřebene trvá tři dny (i s cestou čtyři) a výhodou je, že chaty jsou na trase rozmístěny v intervalech denního pochodu.

Den první: majestátním kotlem na hřeben

Začínáme od jihu a východištěm je nám osada Staré Hory (480 m), položená na hlavní silnici mezi Banskou Bystricí a Ružomberkem. Ve středověku se tu těžilo stříbro a měď a zajímavosti obce spojuje naučná stezka. My se ale díváme spíše vzhůru. Zimní dny jsou krátké a převýšení k cíli první etapy pochodu, horskému hotelu Kráľova Studňa, je nemalé.

Z několika variant výstupu na velkofatranský hřeben volíme trasu přes osadu Turecká. Značka nás vede nejprve hlubokým údolím sevřeným velkolepými, strmými svahy. Nahoře nad lesní hranicí vykukují holé stráně již pokryté sněhovým popraškem. Než se tam ale dostaneme, tak to chvíli trvá, taky se kvůli zmatenému značení musíme dvakrát vracet. Na rozcestí Úplaz je už slunce proklatě nízko nad obzorem, a když jsme konečně na hřebeni, krajinu svírá temnota.

Salaš pod rozcestím Chyžky

Poslední hodina pochodu patří k těm, na které se nezapomíná. Za svitu čelovek si po zledovatělém povrchu razíme cestu podél tyčí, které nám jsou hlavním vodítkem. V dálce hluboko pod námi jsou vidět světla středoslovenských měst, jako maják slouží červeně osvětlený vojenský objekt na blízkém vrchu Krížna (1 574 m).

A jupiterský komplex ještě posiluje nebeská klenba nad námi. Tak jasné hvězdy ve městě nikdy nemůžeme spatřit. Jsou to mimořádné vjemy, přesto jsme docela rádi, když se před námi za okrajem hustého lesa konečně objeví světla Kráľovy Studně. Hotel sdílíme pouze s partou dřevorubců a recepční, jejíž první věta je: „A to se nebojíte, takhle potmě?“

Den druhý: přes nejvyšší vrchol

Po ranním startu z Kráľovy Studně nejprve sledujeme v protisměru své večerní stopy a pokračujeme až na Krížnou. Tady se mlha rozpouští a my vidíme holý hřeben Fatry, který pokračuje severním směrem přes nejvyšší vrchol Ostredok (1 592 m). Terén má jen minimální převýšení a po větrem „utemovaném“ sněhu se chvíli jde skoro jako v létě.

Na východním, respektive severovýchodním, obzoru vykukují Nízké i Vysoké Tatry, zato v údolích se válejí mlhy, jejichž jazyky nebezpečně olizují svahy těsně pod námi.

Výhled z Vyšného Šiprúnského sedla na Vysoké Tatry

Za Ostredkom nás mlha skutečně pohltí a nepřehledným terénem pod Suchým vrchem (1 550 m) se musíme prodírat nejen bílou tmou, ale i navátým sněhem. Z důvodu ochrany přírody totiž letní značka i tyčová signalizace obcházejí vrchol strmým západním svahem. Rozhodně tu jsou místa, kde bychom uklouznout nechtěli.

Na rozcestí Chyžky už je zase líp, dvě neobhospodařované salaše kousek pod hřebenovkou mohou v případě nepohody poskytnout nouzové útočiště. Před námi je ještě jeden z nejkrásnějších velkofatranských vrcholů, Ploská (1 532 m), ten si ale necháváme na zítra a pro dosažení chaty pod Borišovom volíme travers úbočím.

Chata, na kterou přicházíme těsně před soumrakem, má úžasnou polohu „uprostřed ničeho“. Vybavení je spartánské, bez elektřiny a v zimě i bez tekoucí vody. Ještě že zelené (borovičky) je tu dostatek. Stísněnou jídelnu osvětluje petrolejka a jinak se po objektu pohybujeme s čelovkami. Kolik takových míst ve střední Evropě ještě zbývá?

Den třetí: Ploská a Rakytov, nejkrásnější kopce

Ranní výstup na Ploskou je strmý a zledovatělý, a jakmile zdoláme hranici inverze, tak nám ostré paprsky ranního slunce svítí přímo do očí. Jsou to téměř nadpozemské scény: nad moře mraků vystupují jen nejvyšší vrcholky Velké Fatry a vzdálenějších Tater, sluneční paprsky se ostře odrážejí od ledové krusty a téměř nás oslepují.

Pohled z vrcholu Ploské k severozápadu. Nad oblačné moře vystupuje vrch Borišov.

Vrcholová část Ploské dělá čest svému jménu, je rovná jak stůl. Z nejvyššího bodu je kruhový výhled, kterému dominuje nádherná kupa Rakytova (1 567 m), našeho dalšího postupného cíle.

Ten si ale ještě musíme zasloužit. V sedle pod Ploskou, kam jsme částečně sklouzli po zledovatělém povrchu, potkáváme první lidské stopy. Více nás však zajímají ty zvířecí, na které narážíme v lese o pár minut později a můžeme se jen dohadovat, zda medvěd (mýlka není možná) tu šel dnes ráno nebo už včera. Druhá možnost nám zní příjemněji, přesto se pár minut obezřetně rozhlížíme a nasloucháme.

Z Jižního Rakytovského sedla těžce stoupáme na vrchol Rakytova, odměnou je opět famózní vyhlídka. Podobně jako předchozího dne ale mlha z údolí stoupá, proto se tu moc nezdržujeme a pokračujeme po hřebeni, teď již hustým lesem po úzké pěšině. Sněhu sice není na metry, ale dost na to, aby postup zpomaloval přibližně na polovinu letního tempa. Časem naštěstí narážíme na stopy od jiných výletníků a poslední hodina pochodu k hotelu Smrekovica probíhá docela v pohodě, opět provázená mysteriózními světelnými efekty pomalého stmívání.

Den čtvrtý: od tetřeva dolů do civilizace

Nečekaný šelest prořízl mrtvolné lesní ticho a jakýsi pták přistál pod smrkem asi deset metrů před námi. Je po ránu, máme za sebou sotva půlhodinku pochodu ze Smrekovice, stojíme v dost hustém porostu na zelené turistické značce a scénu se zájmem sledujeme.

Izolovaná osada Vlkolínec leží na sestupu do Ružomberoku. Většina stavení pochází z 19. století.

Ne dlouho, statný tetřev sem totiž rozhodně nedorazil na módní přehlídku pro naší potěchu, ale aby nám dal najevo, že nemáme rušit jeho teritorium. Když poposkočí asi dva metry před nás, roztáhne peří a výhružně otevře zobák, rychle nám dochází, že je třeba se mít na pozoru. První atak tohoto údajně plachého živočicha je otázkou vteřiny, rozzuřeného ptáka trefujeme v letu hůlkou, to mu ale nestačí, druhý útok odrážíme v poslední milisekundě batohem, a teprve když se opeřence podaří přetáhnou vší silou hůlkou po krku, pták zmizí zpět do mlází.

Po skončení „představení“ tetřeví hájek pro jistotu obcházíme a pokračujeme divukrásnou hřebenovkou na Šiprúnské sedlo. Opět se ukazují vrcholy okolních pohoří, oko zaujme blízký Velký Choč, v tatranském panoramatu rozeznáváme Kriváň a západním směrem vykukuje i Malá Fatra. Ta je ve skutečnosti ovšem vyšší než „naše“, Velká Fatra.

Za Šiprúnským sedlem terén už strměji klesá a pozvolna mizí sníh. Po třech dnech zase našlapujeme na pevnou, neklouzavou zem. Ano, je to moment, na který jsme se těšili.

Krajina v nižších polohách získává docela jiné tóny a samozřejmě se výrazně otepluje. Po Vlkolínci (730 m), neobyčejně pěkně dochované osadě, která si dokonce vysloužila zápis na listinu památek UNESCO, se chvíli pohybujeme jen v tričku – jaký je to kontrast proti zasněženým pláním na fatranském hřebeni! Památková rezervace je vzorně udržovaná, na většině dřevěnic je znát láska jejich majitelů a pro nás značí hezkou tečku za neobyčejným horským putováním. Do Ružomberku, odkud se vracíme zpět do Česka, už totiž odtud zbývá jen kousek.

Může se hodit

Doprava
Cesta vlakem do Ružomberoku trvá z Prahy 5 1⁄4 až 6 hodin, podobné jízdní doby jsou i z Brna. Jízdní doklady si kupte v předstihu na www.cd.cz. Navazující autobusy do Starých Hor (40 minut) jezdí velmi často, spojení najdete na http://jizdnirady.idnes.cz.

Výbava
Náročnost zimního přechodu hodně závisí na meteorologických podmínkách. Před startem sledujte webové kamery kvůli výšce sněhu (např. na Donovalech, http://www.parksnow.sk/zima/info-kamery.php) a taky větru, je vhodné se předem mailem či telefonicky dotázat na aktuální situaci na chatách. Ideální jsou teploty přes den mírně pod nulou; pokud by sníh změknul, budete se bořit a v tom případě je třeba vzít sněžnice. Každopádně nezapomeňte pořádné pohorky, dostatek teplého oblečení, potraviny na dvě jídla denně (mezi chatami není žádná možnost stravování) a sluneční brýle.

Kontakty
Horský hotel Kráľova Studňa: http://www.kralovastudna.com, ubytování hotelového i turistického typu, stravování je možné v restauraci. Tel. +421 911 827 079.
Chata pod Borišovom: http://www.chatapodborisovom.sk, jednoduché ubytování ve společných pokojích, stravování omezené. Pozor, v zimě na chatě není k dispozici voda (ani studená). Tel. +421 905 729 959.
Horský hotel Granit Smrekovica: http://horezza.sk/hotel-granit-smrekovica, kvalitní ubytování hotelového typu, pěkná restaurace se solidním výběrem jídel. Tel. +421 914 324 188.

Itinerář
1. den: Staré Hory – Kráľova Studňa asi 3,5 hodiny
2. den: Kráľova Studňa – chata pod Borišovom 5 až 6 hodin
3. den: chata pod Borišovom – Smrekovica 5 až 6 hodin
4. den: Smrekovica – Ružomberok asi 6 hodin
Doba pochodu je závislá na povětrnostních podmínkách.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...