Železné hory: u krásy na velikosti nezáleží...

aktualizováno 
Hezká krajina, stromy starší tisíce let, daleké výhledy i památná místa opředená starobylými pověstmi a dávnou historií. A k tomu ještě ideální terény pro nenáročnou cykloturistiku. To vše nabízejí Železné hory, nejmenší u nás.

 

 

Nejmenší hory v Čechách

Poněkud výjimečné postavení zaujímají mezi našimi horami hrdě a majestátně pojmenované Železné hory. Hlavně tím, že v rozporu se svým názvem připomínají opravdové hory jen velmi vzdáleně.

O poněkud nadnesené geografické ocenění nepříliš členité a ploché vrchoviny se zasloužil výrazný jihozápadní svah, kopírující průběh hlubinného zlomu, podél něhož došlo v mladších třetihorách k asymetrickému výzdvihu celé oblasti. Přívlastek "železný" pak souvisí s rozmanitým nerostným bohatstvím, daným velmi pestrou a komplikovanou geologickou stavbou.

Právě díky malé členitosti a "nehorskému" charakteru skýtají Železné hory ideální terén pro nenáročnou cykloturistiku. Milovníkům dálkových přejezdů pak nabízejí souvislé putování nejvyššími hřbety a pláněmi z jednoho konce na druhý. Nechybí při něm hezká krajina, daleké výhledy ani památná místa opředená pověstmi a dávnou historií.



Krajina ve střední části Železných hor
* VÍCE FOTEK ZE ŽELEZNÝCH HOR PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE

Nejvyšší vrchol Vestec

S přejezdem Železných hor je dobré začít na jihovýchodě. Pohoří dosahuje právě v těchto partiích největší výšku a směrem na severozápad se postupně snižuje až do zamlžených rovin Polabské nížiny. Prakticky to znamená, že jízda od jihovýchodu na severozápad vede převážně shora dolů, což je v případě kola jistě zajímavější a příjemnější postup nežli naopak.

Přístup na jihozápadní konec Železných hor obstarává železniční trať Havlíčkův Brod – Pardubice. Ideální je vystoupit v železniční zastávce Stružinec, která leží v poměrně vysoké nadmořské výšce 560 m. Odtud stačí ujet pouhých 7 mírně stoupajících kilometrů a je tu osada Horní Vestec s nejvyšší horou Železných hor za humny.

Označení hora je však v případě 668 m vysoké kóty Vestec opět trochu nadnesená záležitost. Nejde o žádnou horu, ale pouhé nevýrazné ploché návrší, do jehož těsné blízkosti zasahují ploty posledních stavení v osadě. Výhled je však odtud hezký, zvláště směrem na jihovýchod ke Žďárským vrchům.



Zvonička v Železných horách

V romantické osadě Spálava

Za nejvyšším Vestcem začíná pomyslná hřebenovka Železných hor. Je ovšem třeba dobře sledovat mapu, jelikož souvislé "hřebenové" značení neexistuje. Kousek se jede po značené cyklotrase, kousek po turistické značce, jinde pro změnu po neznačených silnicích, lesních či polních cestách. Podobným způsobem se střídá i krajina – chvíli pole, pak louka, po ní zase les nebo alej. Pestrou mozaiku dotvářejí malé vesnice a osady ozdobené starými stromy na návsích.

Po sedmikilometrové jízdě z Horního Vestce následuje další významná kóta Železných hor. Druhý nejvyšší vrchol Spálava (663 m) je ještě plošší než o pět metrů vyšší Vestec. Zdánlivě zajímavý cíl přináší trošku zklamání – přestože obzor se na všechny strany široce otevírá, výhled je díky placatosti terénu prakticky nulový.

O to hezčí je malá osada Spálava se skupinou lip, z nichž nejstarší má 550 let. Většina domků je opuštěna a slouží jako rekreační chalupy, někde se však stále ještě bydlí. Přítomnost starousedlíků vám prozrazuje kdákající nebo kejhající domácí drůbež a taky větší nepořádek na dvorcích.



Železné hory od hradu Lichnice

Nejstarší strom v Čechách?

K typickým prvkům krajiny Železných hor patří stromy. Vytvářejí aleje nebo několikačetná seskupení, mnohdy však stojí zcela izolovaně jako výrazné krajinné dominanty. Nade všechny vyčnívá mohutná lípa na návsi v Klokočově. Nikoli svou výškou, ale věkem, nad nímž se běžnému smrtelníkovi tají dech. Klokočovská lípa patří k nejstarším stromům v Čechách a její stáří převyšuje 1000 let. Na výšku má sice "pouhých" 19 m, obvod ovšem dosahuje úctyhodných 19 m.

Tradice praví, že lípa byla vysazena za doby knížete Václava a je připomínkou dávného pohraničního pralesa, v němž představovala orientační bod při cestě přes močály. Někdy bývá zvána též Karlova nebo Královská lípa a to na paměť Karla IV, který roku 1370 přebýval na nedalekém hradě Lichnici a pod lípou na jedné ze svých vyjížděk odpočíval.

Na pamětní desce můžete číst: "Tisíc let přeletělo přes moji hlavu, a jsouc nejstarší v království, mohu vyprávěti o svatém Václavu, o slávě Žižkově a Jiříkově i o ponížení lidu českého po bitvě bělohorské. Stáří moje nechť zírá vstříc jen šťastným dnům příštích věků."



Pekelská rokle proráží nejvyšší hřbet Železných hor

Dolů do Pekla

Další hezké místo v Železných horách představuje hájovna Javorka. V roce 1880 zde stálo 7 domů. Pro sběratele minerálů je Javorka známou lokalitou výskytu nafialovělého fluoritu. Zvláštností jsou také nebývale vysoké anomálie přirozené radioaktivity, které souvisejí s hlubokým zlomem na okraji Železných hor. V okolním regionu se dokonce těžil uran.

Kousek za Javorkou u rozcestí Kubíkovy Duby je třeba hřebenovou trasu opustit a sjet přes vesnici Počátky k Pekelskému rybníku. Železné hory totiž právě v těchto partiích proráží hluboká skalnatá rokle Peklo, do níž vede na kole sjízdná cesta pouze výše naznačenou oklikou.

Průjezd Pekelskou roklí shora od zděné hráze Pekelského rybníka je překrásným zážitkem. Krajinu mírně zvlněných a klidných náhorních plání najednou vystřídá dramatická skalnatá rokle s balvanitým řečištěm potoka a bujným porostem původních listnatých lesů. Jakoby se člověk najednou opravdu ocitl ve skutečných horách! Trvá to však jenom chviličku, jelikož značená cyklotrasa brzy vyústí u dost nehezkého areálu průmyslového podniku v Hedvikově u Třemošnice (bývalá Hedvičina huť).



Hráz Pekelského rybníka

Cíl ve chvaletické elektrárně

Pravostrannou větví Pekelské rokle nebo po silnici z Třemošnice se lze vyhoupnout zpět na hřeben Železných hor do Podhradí. Stojí zde pověstmi opředený 800 let starý Žižkův dub, který se však snadno přehlédne kvůli mnohem výraznější dominantě. Těsně nad obcí se totiž tyčí zdaleka viditelné ruiny královského hradu Lichnice, který ve středověku dohlížel na jednu z nejvýznamnějších zemských stezek spojující Prahu, Kutnou Horu, Jihlavu a Znojmo – nejvýznamnější města středověkého českého státu.

Za Podhradím se cesta hřebenovými partiemi Železných hor noří na delší dobu do lesa, za vesničkou Jetonice začíná terén nápadně klesat. Zde ztrácejí Železné hory znatelně svou výšku a tím mění i svůj charakter. Lesy střídají rozlehlá pole a na obzoru se objevují mohutné komíny tepelné elektrárny ve Chvaleticích. Přesně u nich mají Železné hory svůj konec a ztrácejí se v Polabské nížině.

Cyklistická projížďka areálem chvaletického velkolomu, ozdobeným kulisou dýmající elektrárny, je pozoruhodným zakončením přejezdu Železných hor a zároveň drsným skokem z idylické přírody do reálného světa, v němž žijeme.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Východní část je nejlépe dostupná po železniční trati č. 238 Havlíčkův Brod – Pardubice. Spoje jsou však řídké.

Centrální část Železných hor zpřístupňují dvě lokálky: z jihu Čáslav – Třemošnice (trať č. 236) a ze severu Přelouč – Prachovice (trať č. 015).
Chvaletice leží na hlavním železničním tahu Praha – Česká Třebová.

Popis trasy
Stružinec – Horní Vestec – Křemenice – Spálava -  Rušinov (po lesní cestě) – Klokočov – Hoješín – Leškova Hůrka – Javorka – Počátky (po červené a zelené) – Peklo – Podhradí – Jetonice – Nový Dvůr – Sovolusky – Litošice – Vedrala – Chvaletice (po zelené). Celkem asi 70 km.

Mapy
1 . 50 000 SHOCart č. 30 – Železné hory
1 : 50 000 KČT č. 45 – Železné hory.

 

Tepelná elektrárna Chvaletice

Krajina ve střední části Železných hor

Odpočinek u hájovny v bývalé osadě Javorka

Pekelský rybník slouží k rekreaci a rybaření

Železné hory. Hráz Pekelského rybníka.

Pekelská rokle proráží nejvyšší hřbet Železných hor

Plastiky socialistických slévačů u bývalé Hedvičiny hutě v Třemošnici

Zřícenina hradu Lichnice vévodí okolní krajině

Zvonička v Železných horách

Železné hory od hradu Lichnice

Autoři:

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Od Kanárských ostrovů po Kuvajt. Prověřené tipy na zimní dovolenou u moře

Pláž Pearl Beach v centru izraelského Ejlatu

Podzimní plískanice a chladné prosincové dny vybízejí k „útěkům“ do teplejších krajin. Přinášíme prověřené tipy, kde...

Zachraňte si zadek, posviťte si do tmy. Vánoční dárky pro cestovatele

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Některé dárky pro cestovatele, milovníky lyžování a outdooru nemusí okouzlit cenou, naopak jejich největší předností...

Další z rubriky

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny...

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože...

Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Najdete na iDNES.cz