Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Železná Ruda: trhy a prostitutky v ráji šumavském

  16:01aktualizováno  16:01
Šumavská Železná Ruda by za normálních okolností mohla být krásné horské městečko, tak jako kdysi. Obklopena hlubokými lesy s hustou sítí turistických tras k tomu má stále všechny předpoklady. Proč se tedy stala vítězem soutěže o největší hrůzu Plzeňského kraje?

Tržnice v Železné Rudě

Vysočina Pardubický Zlínský Moravskoslezský Královéhradecký Olomoucký Jihomoravský Jihočeský Liberecký Plzeňský Ústecký Karlovarský Praha Středočeský

Dojem klidného městečka, kde se dá strávit příjemná letní i zimní dovolená, přetlouká množství tržnic s pestrobarevným zbožím, vyvěšeným a vystaveným v ulicích. A také domy s křiklavými fasádami, ve kterých se ukrývají noční kluby, nabízející erotiku.

Začátek neblahé proměny Železné Rudy v jedno velké tržiště se datuje do počátku 90. let, kdy se otevřely hranice. Od chvíle, kdy problém vznikl, se žádné reprezentaci města nepodařilo trend zvrátit. I když všichni starostové chtěli trhovce i majitele nočních klubů dostat alespoň mimo centrum, když ne rovnou pryč z městečka, nikdo z nich to nedokázal. A tak Ruda nadále patří spíš zákazníkům trhovců a klientům prostitutek než lidem, kteří chtějí poznávat šumavskou přírodu.

Smutný je z výsledku hlasování o největší hrůzu kraje současný starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. Na radnici je od loňských voleb. Předtím byl místostarostou. "Moc mě to ale nepřekvapuje,“ říká však Šnebergr k výsledkům.

Trpaslíci a nevěstince

Trhovcům se v Železné Rudě prostě líbí. Stejně tak majitelům nevěstinců, které se oficiálně tváří jako penziony. Ale s nočním provozem. Klientů mají zatím všichni dost. Přijíždějí hlavně ze sousedního Německa. Do Železné Rudy to mají vesměs pár kilometrů.

Éra zlatých časů, kdy se na tržnicích a nevěstincích v Železné Rudě dalo pohádkově zbohatnout, už je nicméně podle všeho pryč. Ve městě dnes funguje "jen“ zhruba deset nočních klubů. „Asi čtyři penziony už majitelé zavřeli a další mají končit,“ říká velitel železnorudských městských strážníků Walter Schmidt.

Stejné je to s tržnicemi. "Třeba U Kryštofa to sice vypadá, že je stále plná trhovců, ale je to jen dojem vyvolaný vyvěšeným zbožím. Když přijdete blíž vidíte, že spousta míst je prázdná,“ prohlašuje Schmidt.

Úřady si nikdy nedokázaly s trhovci a majiteli nočních klubů v Železné Rudě poradit. Všechny podniky jsou v soukromých objektech. „Jeden den celníci udělají kontrolu, zabaví zboží a druhý den se jede na tržnici dál. My s nimi vedeme různá řízení, ale jsou to nekonečné kauzy a řadu jich prohráváme,“ přiznává starosta.

Prodejce nebo majitele objektů se totiž nedaří úřadům dostihnout. Hlavně kvůli trhovcům Železná Ruda vyhlásila stavební uzávěru. Kdo chce stavět nebo opravovat, musí mít souhlas zastupitelů. "Pro tržnici nikdo ruku nezvedne,“ tvrdí Michal Šnebergr.

Tržnice pocházející z let minulých však město nemá sílu zrušit. "Díky tlaku města se podařilo uzavřít jednu tržnici, ale to byl ojedinělý případ,“ doplňuje železnorudský starosta.

Tržnice v Železné Rudě

Šance pro městečko? Neviditelná ruka trhu

Co nedokázaly úřady, vyřeší zřejmě trh. Němci, kteří tvoří drtivou většinu zákazníků tržnic a nevěstinců, už nemají tolik peněz na utrácení. Poměr mezi kurzem eura a koruny pro ně není zdaleka tak výhodný, jako za časů marky. "V Německu se hodně zdražovalo, řada zákazníků také poznala, že zboží z tržnic není kvalitní,“ vysvětluje si Walter Schmidt úbytek německých klientů a s ním i úbytek trhovců a nevěstinců.

Že by však ze Železné Rudy všechny tržnice a nevěstince brzy zmizely, tomu nikdo nevěří. "Pokouším se dnešní kulisu změnit tím, že se snažím přilákat aktivity, které by ty nepříjemné věci zastínily,“ říká starosta Šnebergr. U města má vyrůst velké golfové hřiště, starou lanovku nahradí nová. A když chce někdo postavit klasický penzion pro návštěvníky, na kterém se večer nerozsvítí rudý neonový nápis, tak mu zastupitelé také dají zelenou.

Největší hrůzy Plzeňského kraje

Dům v Jateční ulici, Plzeň2. DŮM V JATEČNÍ ULICI, Plzeň 419 hlasů

Pavlačový dům v Jateční ulici patří mezi nejhorší adresy v Plzni. Během posledních desítek let se zde soustředili sociálně slabí nebo nepřizpůsobiví občané. Mnozí z nich dluží za nájemné. Je možné, že dům padne při výstavbě nové silnice, spojující čtvrti Slovany, Doubravku a Lochotín.

Dům kultury Inwest, Plzeň3. DŮM KULTURY INWEST, Plzeň, 207 hlasů

Plzeňský Dům kultury Inwest, jehož hlavní autorem je Miloslav Hrubec, byl otevřen v roce 1986. Je známý jako Dům hrůzy u Radbuzy, někteří architekti jej před tvrdou kritikou brání. „Ta přezdívka mu hodně ublížila. Ale nezaslouží si to,“ říká Irena Králová z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Obchodní dům v Nepomuku4. OBCHODNÍ DŮM, Nepomuk, 109 hlasů

Obchodní dům stojí na náměstí u kostela svatého Jana. Pochází z 80. let minulého století. Kvůli jeho výstavbě musela být zdemolována část původní zástavby. Objekt vlastní Západočeské konzumní družstvo.

Plzeň, Hlavní nádraží5. HLAVNÍ NÁDRAŽÍ, Plzeň, 91 hlasů

Zchátralá budova hlavního vlakového nádraží v Plzni čeká na rekonstrukci. Obnova je součástí projektu Živá nádraží, jehož prostřednictvím se České dráhy snaží zlepšit a zmodernizovat nádražní haly. V objektu by měla vzniknout komerční část s obchody a občerstvením.

Nemocnice v Plané6. UZAVŘENÁ NEMOCNICE, Planá, 83 hlasů

Před pěti lety zkrachovala nemocnice kvůli tomu, že se v ní pacienti nechtěli příliš léčit, protože lékaři neměli dobrou pověst. Kvůli jejich vysokým platům se navíc dostala do obrovských dluhů.
Dodnes je zavřená. V několika dražbách se ji zatím nepodařilo prodat.

Bývalá Lachema, Kaznějov7. BÝVALÁ LACHEMA, Kaznějov, 66 hlasů

Chemický závod v Kaznějově, bývalou Lachemu, vlastní nyní biochemická společnost OMGD. Ta zde chce obnovit chemickou výrobu. V objektu teď sídlí několik dalších firem. Jsou zde staré ekologické zátěže.


Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.