Zelenější Aljaška vyvolává obavy

Vědci studující přírodu na Aljašce tvrdí, že globální oteplování vyvolalo nebývalé rozšíření vegetace, a to i do oblastí, které dříve zelené nebývaly. Informace, že se Aljaška zazelenala více, než považují vědci za přijatelné, otiskl v posledním čísle vědecký měsíčník Nature. Podle leteckých fotografií se rozloha porostů za posledních padesát let zdvojnásobila. Vědci předpokládají, že růst keřů a lesů v nejsevernějších oblastech planety má stejnou příčinu jako rozšiřování pouští v tropických a subtropických oblastech. Je jí globální oteplování.

Když začala být na konci č tyřicátých let zkoumána oblast Aljašky z hlediska zmapování zásob ropy, byly pořízeny tisíce leteckých snímků tundry v oblasti polárního kruhu. Vědci, kteří zkoumají klimatické změny, létali v poslední době nad stejnými oblastmi a porovnávali je z hlediska porostu. Na většině míst zaznamenali dramatický nárůst výskytu křovin a zakrslých stromů - nejčastěji bříz a vrb.

V některých částech Aljašky se plocha porostlá křovinami zvýšila oproti konci 40. let o deset procent. "Příroda v oblasti, kterou zkoumáme, je přitom minimálně narušována přítomností člověka či zvířat," napsali vědci ve vědeckém časopisu Nature, "tudíž jsme dospěli k závěru, že nejpodstatnějším faktorem, který ovlivňuje šíření křovin, jsou klimatické změny. " "To, co se děje v polárních oblastech, má zásadní význam pro každého obyvatele planety," reagoval na nové poznatky týkající se oteplování šéf programu OSN na ochranu životního prostředí - Unep, někdejší německý ministr životního prostředí dr. Klaus Töpfer.

Města na Sibiři jsou velmi ohrožena

Zpráva, sepsaná počátkem roku pro mezivládní panel věnovaný klimatickým změnám (IPCC), orgánu OSN, v němž zasedají mnozí z předních světových klimatologů, konstatovala, že pokud množství oxidu uhličitého v atmosféře, který má oteplování na svědomí především, dosáhne dvojnásobku přírodní hodnoty, rozloha letní ledové pokrývky v polárních mořích se zmenší o 60 procent.

Za posledních 250 let se úroveň oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o třetinu a někteří klimatologové tvrdí, že se oproti stavu v roce 1750 zdvojnásobí někdy kolem roku 2050. Už v současnosti se rozloha polárního ledu snížila proti stavu v dobách, kdy atmosféru nezamořovaly průmyslové zplodiny, o třetinu a pesimistické předpovědi uvádějí, že by tento led mohl zmizet v průběhu dalších padesáti let úplně. Problémem se pak může stát nejen zvýšení hladin světových moří, ale první důsledky pocítí obyvatelé polárních oblastí.

Věčně zmrzlá půda totiž poskytuje solidní základ pro stavbu budov a dalších konstrukcí. Oteplování tedy může ohrozit řadu vesnic a měst v této oblasti. "Roztávání věčně zmrzlé půdy zničí budovy, cesty, ropovody, elektrické a plynové sítě," varují norští klimatologové dr. Svein Tveidal a Grid Arendal. Následné ekologické havárie by člověk jen těžko zvládl. "Na Sibiři už byla u velkého množství pětipatrových budov podstatně narušena statika, některé bylo nutné strhnout. Existují předpovědi, že v roce 2030 bude ve velkých městech, jako jsou Jakutsk nebo Tiksi, zničena většina stávajících budov," tvrdí Norové.

Výzkumu polárních oblastí pomůže satelit

Aby se definitivně potvrdily či případně vyvrátily obavy týkající se úbytku ledu v polárních oblastech a dalších následků globálního oteplování, je nutné provést celou řadu dalších měření a výzkumů. Vědcům má v tomo směru výrazně pomoci satelit Cryosat, jehož vypuštění plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) na rok 2003. Družice má poprvé umožnit změření celého povrchu arktických oblastí a určení kolik z něj je zaledněno, i jak daleko na sever postoupily porosty křovin a stromů. Obrovské množství zjištěných dat se pak stane důležitým podkladem pro všechna další bádání.

Polárního ledu znatelně ubývá

Ledová pokrývka v polárních oblastech mizí podle zjištění vědců za posledních dvacet let rychleji než kdykoli předtím. Potvrzují to údaje naměřené a shromážděné institutem Worldwatch ve Washingtonu. V letech 1978 až 1996 se oblast pokrytá arktickým ledem zmenšila o šest procent. To odpovídá ročnímu úbytku o velikosti 34 tisíc kilometrů čtverečních. Zmenšují se i ledové plochy a ledovce v Grónsku a také v Antarktidě.