Ze Stendalu bude i diskotéka

Před deseti lety byla východoněmecká jaderná elektrárna Stendal rozestavěna zhruba na stejné úrovni jako jihočeský Temelín. Stály tři chladicí věže a čtvrtá se stavěla, administrativní budovy byly hotové, stejně tak jako objekt, kde měl být atomový reaktor - stačilo už jen přivézt reaktor, který byl vyroben a připraven v Rusku, a stavbu uzavřít poklopem.

Přesto Stendal, který leží asi osmdesát kilometrů na západ od Berlína, nebyl a ani nikdy nebude dokončen. Stavbu elektrárny, která začala v osmdesátých letech, zastavila spolková vláda po sjednocení Německa v roce 1990. Kabinet nechtěl stavbu dále platit, a jelikož se nenašla ani žádná soukromá firma, která chtěla nést riziko s přestavbou jaderné elektrárny sovětského typu na elektrárnu splňující západoevropské normy, rozhodla se nakonec vláda využít areál o celkové rozloze 650 hektarů jako průmyslovou zónu. Český ministr životního prostředí Miloš Kužvart poté využil Stendal k argumentaci proti Temelínu: když mohou Němci jednu svou jadernou elektrárnu přeměnit na průmyslovou zónu, proč by to nemohlo být i v případě Temelína? "Stendal ukázal, že to skutečně možné je," řekl Kužvartův poradce pro energetiku Dalibor Stráský, který loni, krátce před rozhodováním českého kabinetu o budoucnosti Temelína, německou elektrárnu navštívil. Příklad Stendalu však zároveň ukázal, že přestavět atomový gigant na průmyslovou zónu není tak jednoduché. Ještě loni, devět let po zastavení stavby, byl areál elektrárny využit jen z třetiny, i když v budovách už sídlilo na třicet převážně menších firem. Místo elektřiny se v rozsáhlém areálu vyrábějí montované rodinné domky, obří jeřáby nebo dopravníky pro hnědouhelné doly. I tak jsou stále mnohé haly a administrativní budovy prázdné. Německé úřady mají se Stendalem velké plány. Existují projekty na stavbu pily, celulózky, papírny, spalovny odpadů, ale také hotelu, a dokonce i obří diskotéky. "Tyto plány mají velkou podporu místních obyvatel, lidé chtějí práci," řekl Harald Gatzke, bývalý ředitel elektrárny a nynější obchodní ředitel společnosti, která se o areál stará. V regionu byl loni bez zaměstnání každý pátý dospělý člověk. A to i přesto, že spolková vláda vytváření nových pracovních míst výrazně podporuje. Například na stavbu "elektrárenské" celulózky, která si vyžádá 1,3 miliardy marek (přibližně 250 miliard korun), přispěje 260 miliony, tedy zhruba pěti miliardami korun.