Ze Skřítku za prvním jesenickým sněhem

  • 8
Tak jako každý rok i letos naláká nedočkavé lyžaře první sníh na hřeben Hrubého Jeseníku, kde po chladném a vlhkém počasí v uplynulých dnech nastávají vhodné podmínky k lyžování. Zimní radovánky na prvním sněhu většinou za mnoho nestojí, po dlouhém půstu však přinášejí o to větší potěšení.

Současné sněhové podmínky
Na hřebeni Hrubého Jeseníku leží asi 25 cm sněhu, přičemž tradičně nejvyšší sněhová pokrývka je na Ovčárně (kolem 40 cm).

Sjezdaři si zatím musejí počkat, avšak pro běžky to celkem stačí. V tyto dny si určitě nejlépe zaběháte na čtyřkilometrové trase mezi Ovčárnou a Švýcárnou, která vede po asfaltových cestách, kde stačí jen malá vrstva sněhu.

Vydáte-li se jinam, například na Červenohorské sedlo nebo Jelení studánku, je třeba počítat s tím, že skluznice získá určitě nejeden šrám, neboť kameny, větve a pařezy ještě na mnohých místech sníh nezakryl.

Na místě je rovněž zvýšená opatrnost při sjezdech, neboť případné pády do nepříliš mocné vrstvy sněhu, která nemá žádný podklad, mohou být velmi tvrdé a bolestivé.

Sedlo Skřítek
Podle zpráv pro řidiče sněžilo v uplynulých dnech také v v 877 m vysokém sedle Skřítek, které slouží po celý rok jako oblíbené výletní místo a východisko na hřeben z jižní strany. Sedlem prochází hlavní silniční tah ze Šumperka na Rýmařov a Bruntál, stojí tu známý motorest.

Horská silnice, kterou postavila v letech 1839-42 firma bratří Kleinů, původně sloužila pro dovoz tvrdého bukového dřeva do sobotínských železáren. Aby vozkové při namáhavé cestě měli možnost občerstvení, popřípadě noclehu, přibyl na nejvyšším bodě silnice zájezdní hostinec, jenž dostal jméno Berggeist („horský duch“). Jeho volným překladem do češtiny vzniklo pojmenování Skřítek.

Motorest Skřítek
S rozmachem železniční dopravy, umožňující používat v sobotínských železárnách černé uhlí z Ostravska, se zájezdní hostinec začal proměňovat na turistickou chatu. Ta však v roce 1945 vyhořela a Skřítek na více než 20 let osiřel.

Teprve v roce 1966 postavila Jednota Zábřeh dnešní motorest, který je nejen oblíbeným cílem turistů, ale i místem odpočinku projíždějících řidičů. Zajímavá je umělecká výzdoba od akademického sochaře Jiřího Jílka, kterou tvoří dřevěné plastiky a obraz z vypalovaného dřeva. Z dílny téhož autora pochází i kamenná socha „horského ducha“ - skřítka před motorestem, která se dívá do čtyř světových stran.

Jelení Studánka a Alfrédka
Nejbližší zajímavostí je nedaleké rašeliniště, chráněné jako národní přírodní památka. Má rozlohu 136 ha, mocnost rašeliny dosahuje až 4 m a vyskytuje se v něm vzácná tundrová květena. Bohužel, v současném zimním období je tato přírodní památka pod sněhovým příkrovem.

Kolem rašeliniště vede udržovaná a značená zimní stopa na Jelení studánku či k chatě Alfrédka. Obě trasy vedou zprvu mírně vzhůru lesem, asi po 2,5 km se rozdvojují. K chatě Alfrédka vede pohodlná žlutě značená traverzová cesta bez výrazného převýšení, zatímco na Jelení Studánku se musí poměrně ostře stoupat po zelené. Značky v řídnoucím lese vás provedou kolem Ztracených kamenů výšvihem na bezlesý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.

Za pozornost zde stojí osamocená skaliska na Peci a Pecném, která jsou zdejšími drsnými klimatickými podmínkami vymodelovány do roztodivných tvarů. Úkryt před mrazivým a větrným počasím nabízí kamenná útulna Jelení studánka, vzdálená od Skřítku celkem 6 km. Od ní lze sjet mírným 2,5 km dlouhým sjezdem k chatě Alfrédka a pohodlně se vrátit zpět na Skřítek (Celkem asi 18 km).

Kamenný vrch
Na opačné straně od motorestu Skřítek se nabízí podstatně méně známý Kamenný vrch, který však představuje neméně zajímavý cíl.

Sedm kilometrů dlouhá přístupová trasa ze Skřítku na Kamenný vrch sleduje zpočátku zelenou turistickou značku, která po pohodlné lesní cestě traverzuje hlavní hřbet Hrubého Jeseníku. Ten je již v této části zalesněný a nedosahuje ani tisícimetrové výšky. Na křižovatce lesních cest Hvězda se připojuje zleva červená značka, která za dalším rozcestím začíná stoupat mladým lesem a pasekami na Kamenný vrch. Přímo na 952 m vysoký vrchol, který se také označuje Kamenec, vede významově značená odbočka.

Přímo na vrcholu vystupuje výrazné skalisko, které tvoří silně zvrásněné fylity a kvarcity s rozvlečenými čočkami křemene. Na skálu je možno pohodlně vystoupit a mezi zakrslými smrky a jeřáby pak vychutnat hezký rozhled. Na obzoru se táhne hlavní jesenický hřeben od Ztracených skal až po Praděd, přímo dole se vine hluboké údolí s několik kilometrů dlouhou obcí Sobotín, která v minulém století proslula svými železárnami - tehdy většími než Vítkovice.

Jak se tam dostat
Sedlo Skřítek je dobře dostupné autem. Pojedete ze Šumperka směrem na Bruntál přes Petrov nad Desnou a Sobotín. V nejvyšším bodě stoupání stojí popisovaný motorest s velkým parkovištěm. Vzdálenost ze Šumperka činí asi 25 km. Z opačné strany sem vede silnice od Rýmařova a Bruntálu.

Veřejnou dopravou je přístup na Skřítek poněkud komplikovanější, jelikož autobusy nejezdí moc často. Odjezdy je dobré si předem zjistit, zvláště pak pro zpáteční cestu. Čekání v motorestu na další spoj by se totiž mohlo docela prodražit.

 

Socha Skřítka ve stejnojmenném sedle před motorestem

Cestou na Ztracené kameny

Jelení studánka

Tyčové značení na hlavním hřebeni