Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zdravý prales, nebo zisk? Český spor trvá už po staletí

aktualizováno 
O tváři Šumavy se vedou urputné debaty. Dějiny Žofínského pralesa ukazují, že spor o to, zda je, či není správné nechávat hnít dřevo v lese, není nový.

Národní přírodní rezervace Žofínský prales - Národní přírodní rezervace Žofínský prales | foto: Jan Andreska


Klikněte na mapku

Žofínský prales v Novohradských horách je nejstarší rezervací střední Evropy, možná na světě. Jeho ochranu vyhlásil majitel panství Nové Hrady hrabě Jiří František August Buquoy nařízením ze dne 28. 8. 1838.

Služební příkaz (český překlad) zní takto:

"Mému inspektoru Františku Železnému Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem prales vzbuzující obdiv a úctu svým stavem.

Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovati zmíněnou lesní část jako památník dávno minulých dob názornému požitku pravých přátel přírody, vzdáti se v ní veškerého lesnického těžení a přikazuji Vám, abyste dalšími rozkazy uvedl tuto moji vůli ve skutek, aby v této části žádné dříví se nekácelo, stelivo se nehrabalo a drobné dříví se nevypředstavy bíralo, zkrátka aby vše ponecháno bylo v dnešním stavu."

Na Nových Hradech 28. srpna 1838

Pohled na Žofínský prales průsekem - dobová fotografie z roku 1901

Pohled na Žofínský prales průsekem - dobová fotografie

Jiří hrabě Buquoy

Hrabě Jiří František August de Langueval Buquoy je pozoruhodná postava českých dějin. Buquoyská panství získal jako mladý dědictvím po strýci. Po pražských studiích se zabýval filozofií, matematikou, ekonomií, chemií (vynalezl sklo hyalit nepropouštějící světlo).

Pro vyhlášení rezervace se zřejmě rozhodl pod vlivem svého romantického cítění a vidění přírody. Plocha, která měla být nařízením hraběte vyloučena z lesního hospodaření, měla 300 jiter, tedy 172,6 hektaru, byly na ní jedlové a smrkové porosty s příměsí buku, javoru a jilmu ve stáří 150-300, zřejmě i 400 roků.

Vzdal se tím velkého finančního výnosu, který by byl plynul z těžby dřeva. Že si to jako majitel novohradského panství mohl snadno dovolit? Jako matematik a teoretický i praktický ekonom disponoval schopností celou situaci odpovědně posoudit.

Prales však byl po necelém desetiletí existence významně ohrožen a redukován. Na novohradské panství byl roku 1843 přijat lesník William Rowland a byl ustanoven inženýrem taxátorem.

Žofínský prales, chráněná Dřípatka horská

Žofínský prales. Chráněná dřípatka horská
Foto: Jan Andreska

Konec libůstky

Rowlandovým úkolem bylo vyměřit, zmapovat a podle tehdy módní saské metody zařídit (tedy převést do systému lesnického plánování) lesy novohradského panství o výměře 17.100 ha. Taxátor Rowland roku 1847 narazil při terénním zaměřování porostů na příkazem chráněný prales a postavil se negativně k vyloučení tak velké plochy z hospodaření.

Vzniklý spor sám o řadu let později popsal ve svém životopisu (český překlad): "Když jsem ... nechal porazit některé tyto obrovské stromy, které se dostaly do těchto linií, potřásali lesní dělníci nedůvěřivě hlavou. Po práci nemaje nic lepšího co činit, podali lesníkovi zprávu o mém nesmyslném konání. Také jeho překvapilo, jak rychle se k němu tato zpráva o mých děsivých zásazích, kterých jsem se dopustil, donesla... Mezitím převzal panství Nové Hrady mladý hrabě a dle mé pokládal za postačující rezervovat a zachovat nedotčená jen 3 jitra namísto 300 jiter pralesa.“

Žofínský prales, bukový les

Podle inženýrových výpočtů by celková ztráta z ponechání pralesa v původní rozloze představovala asi 30.000 zlatých. Jako argument vyslovil též prognózu, že prales stejně padne během padesáti let za oběť větrným a sněhovým polomům v důsledku stáří porostů. Vyhlášení jeho ochrany zjevně pokládal za prapodivnou osobní libůstku pošetilého starého pána, která do moderního lesnického hospodaření vlastně nepatří.

Váha ekonomických argumentů a analýz se ukázala v 19. století podobně silná jako dnes. Nový majitel, syn Jiřího Františka Jiří totiž na Rowlandův návrh souhlasil se zmenšením plochy pralesa stokrát, tedy na 1,7 hektaru. I poté byly navíc po mnoho let v rezervaci zpracovávány souše a vývraty.

Absolutní zákaz těžby v rezervaci byl vydán až roku 1882. Proto rezervace nemá de facto charakter skutečného pralesa, ale spíše ukazuje zbytky pralesa, který zde býval.

Žofínský prales

Žofínský prales je ukázkou, jak vypadá 170 let přirozeného vývoje lesa bez lidských zásahů
Foto: Jan Andreska

Prales dnes

Současný rozměr Žofínského pralesa je 99,8 hektaru, tedy o něco víc než polovina zakladatelem zvažované rozlohy. Kromě původních stromových porostů se zde uchránilo bohaté bylinné patro. Po 2. světové válce tu přemnožená jelení zvěř působila velké škody, ale intenzivní odstřel po roce 1960 umožnil obnovu bukových náletů. Zkáza pralesa v důsledku stáří stromů, kterou Rowland předpovídal, se nekonala.

Ukázalo se, že nejvýznamnější ohrožení za jeho téměř stosedmdesátiletou existenci nastalo ze strany důsledně ekonomicky uvažujícího lesníka, člověka vzdělaného a zdánlivě plně kompetentního.

Teprve další vývoj dal za pravdu zakladateli pralesa Janu Františku Buquoyovi. Škody nastalé Rowlandem navrženou redukcí sice byly postupně napravovány co do rozlohy, škody způsobené těžbou v pralese jsou však z pohledu délky lidského života nenapravitelné.

Bylo by nepoctivé hledat paralely mezi Rowlandovým destruktivním konáním a uvažováním současných lesníků. Mé původní vzdělání je lesnické a stavovská čest mi to nedovoluje. Vlastně jsem chtěl pouze upozornit na to, že osudy rezervací mohou být složitější, než by se mohlo při jejich letmé návštěvě zdát.

JAN ANDRESKA, Autor působí na Katedře biologie a ekologické výchovy PF UK. Článek v plném znění vychází v listopadovém čísle časopisu Živa

Autor:




Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.