Ždánický les a navazující Kyjovská pahorkatina tvoří nejnižší vrchoviny Západních Karpat na našem území. Jejich společný hřbet vytváří při troše fantazie jakousi „horskou“ podkovu kolem města Ždánice.
Na jednom konci podkovy se vypíná majestátní Babí lom (417 m) s vysílačem – nejvyšší vrch Kyjovské pahorkatiny, na druhém konci se neznatelně klene návrší U slepice (437 m), na němž vrcholí Ždánický les.
Absolvování hřebenovky, která obě nejvyšší kóty spojuje, poskytuje hodnotný sportovní i krajinářský zážitek.
Jako startovní i cílové místo se logicky nabízí malé a klidné město Ždánice, kterému se vyhýbají v uctivé vzdálenosti všechny hlavní dopravní komunikace.
Pejsci ze ždánického zámku
Kulturním symbolem Ždánic je Vrbasovo muzeum v přízemních prostorách zámku – dílo a památka ždánického historika a učitele Jakuba Vrbase, které bývá otevřené i v zimních měsících.
Z kuriózní všehochuti nepřeberného množství exponátů vyčnívají snad nejvíce pohyblivé modely zemědělských strojů, zhotovené místními zručnými řemeslníky. Stydět by se za ně nemusela ani technická muzea v Praze nebo v Brně.
Opravdovým unikátem je ovšem kostra psa (zřejmě chrta) se zbytky mumifikovaných tkání a kravským řetězem kolem krku. Během oprav zámku ji objevili stavební dělníci na počátku 20. století zazděnou od 16. století do zámeckého stropu. Tzv. stavební oběť měla zřejmě přinést do bydla štěstí, pohodu a odhánět zlé duchy. Další zámečtí pejsci odpočívají v zámeckém parku na nenápadném psím hřbitůvku vedle vchodu do muzea.
Zámek ve Ždánicích
Zatímco zámečtí pejsci ve Ždánicích už dávno nežijí, motýlům se tu daří stále. V sadech, vinohradech a na trávnících bývalých pastvin napočítali entomologové přes 80 druhů denních motýlů, což je polovina všech druhů známých na území Česka. Takové místo aby dnes člověk pohledal.
Důvodem bohatosti motýlí fauny jsou mimo jiné drobné parcely nescelených pozemků, kde doposud neproběhla intenzivní zemědělská činnost.
Údolí Šraňky severně od města se z tohoto důvodu nazývá Motýlí ráj a vede jím stejnojmenná naučná stezka vzhůru do nitra Ždánického lesa. Malebnému údolíčku rozhodně nikterak neubírá na kráse, že v něm přes zimu motýli nelítají.
Z Motýlího ráje ke slepici
Nenáročným výstupem se z Motýlího ráje přehoupneme přes sedlo Oříšek do sousedního již zcela zalesněného údolí potoka Jordánek. Zde mírně, leč vytrvale stoupáme kolem upraveného pramene do nejvyšších partií Ždánického lesa.
Kóta U slepice (437 m) při křižovatce pěti lesních cest rozhodně nepředstavuje žádný krajinářský zázrak, nicméně pocit uspokojení z dosažené nejvyšší kóty má vždy svou cenu. Ze Ždánic je to sem přibližně pět kilometrů, tzn. hodina svižné chůze.
Poněkud kuriózní název místa souvisí nikoli se slepicí domácí nýbrž tetřeví. Kdysi tu snad v dutém stromě vyseděla kuřátka. V 17. a 18. století tu stávala hájovna pojmenovaná právě na počest této tetřeví mámy.
Studánka Jordánek
Ždánický les s nejvyšší kótou U slepice
Samotná nejvyšší kóta Ždánického lesa se nachází cca 200 metrů západně od turistického rozcestí v lese při trase červené značky, resp. naučné stezky. Dalších 200 m stejným směrem se rozkládá oplocený těžební areál hodonínské firmy Moravské naftové doly. Ropa a zemní plyn se tu těží z hloubky 800 až 1 000 m.
Od těžebního areálu se také odkrývá jeden z mála průhledů do krajiny, konkrétně severním směrem na město Bučovice se zářící budovou renesančního zámku.
Idyla pohostinného Slovácka
My se však vydáme od slepice opačným směrem po červeně značené hřebenové magistrále, která nás povede nejprve východním, posléze spíše jižním směrem po trase pomyslné ždánické podkovy. Trasu tvoří lesní asfaltka, po níž se po většinu roku prohánějí cyklisté. V zimním období je však mnohdy bezpečnější pohybovat se po ní pěšky.
Za sedlem Vlčí jáma, připomínajícím prostřednictví infotabule smutný osud vlků ve zdejších lesích, vstupujeme ze Ždánického lesa do kopců Kyjovské pahorkatiny a po delší době se objevuje otevřená krajina a první výhledy západním směrem. Důkaz, že se zvolna blížíme k největší atrakci na celé trase.
Bukovanský mlýn
Bukovany
Bukovanský větrný mlýn vyrostl nad obcí Bukovany v roce 2004 a stal se jednou z dominant širokému okolí. Z technického hlediska je to sice jen atrapa, zvenčí však působí celkem povedeně. Mlýn je součástí velkého, celoročně provozovaného hotelového a zábavního areálu, který má v návštěvnících vzbudit pozitivní iluzi o idylickém životě na pohostinném Slovácku. Zvláště během letní sezóny tu panuje čilý ruch, v zimě je tu o poznání klidněji.
Ochoz větrného mlýna slouží jako rozhledna a otevírá se z něj opravdu netušeně široký výhled zejména jižním a východním směrem až ke slovenským hranicím. Zbylá část interiéru je využita jako expozice dobového bydlení. A pod podlahou mlýna je zakopaný poklad pro příští generace – počítač, mobil, DVD a další výdobytky ze začátku 21. století.
Babí lom neboli Strážovják
Zelená značka u ostrovánecké kapličky (500 m po silnici západně od mlýna) sice nabízí návrat do Ždánic, bylo by však škoda při dobrém počasí nepokračovat dál na pět kilometrů vzdálený Babí lom, zvýrazněný siluetou vysílače Českých radiokomunikací. Zdaleka viditelný nejvyšší vrch Kyjovské pahorkatiny je místně známý spíše pod názvem Stražovják a lidé si jej spojuji také s multifunkčním zábavním areálem Farmářka na jižním úbočí kopce u hlavní silnice ve Strážovicích.
Babí lom neboli Strážovják
Zelené značky na vrchol Babího lomu nevedou příliš dlouho, přestože výhledový bod je to impozantní. Lepší pohled na údolí Moravy od Uherského Hradiště až po Bratislavu asi neexistuje.
Sestupová trasa z Babího lomu se klikatí 2,5 km k hájovně Chrastavec u silnice I. třídy Kyjov – Slavkov u Brna. Zde je nutné sejít beze značky lesem nebo po silnici dolů k říčce Trkmance, kudy před 20 lety jezdil vláček na konečnou do Ždánic. Dnes je z bývalého drážního tělesa udělaná cyklostezka, která vás spolehlivě dovede tamtéž, ale musíte po svých.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditMapa Itinerář trasy Jak se tam dostat |
