Navíc se např. pověstný Georgian Triangl, zahrnující oblasti Wasaga Beach, Clearview, Colingwood, The Blue Mountain a Meaford, a další rekreačně-turistické oblasti nacházejí zhruba dvě hodiny jízdy od Toronta. Jak snadné, zejména v létě, vyrazit za koupáním či turistikou právě tam.
Blue Mountain je největší ontarijský horský resort, který se nachází pouhých 90 minut severně od Toronta a 11 km západně od Collingwoodu. Tento resort je rekreačním střediskem pro všechna roční období a oblíbeným cílovým místem pro různé konference, jež vyžadují uklidňující atmosféru. Toto místo je situováno na příkré straně Niagary. Je to jedna ze šesti světových biosferických rezervací, chráněných Unescem, překrývající jižní pobřeží zátočiny Georgian Bay, jež je vlastně jedním ze zatoulaných ramen jezera Hurontario.
Během zimní sezóny přicestuje z jižního Ontaria a z přilehlých severních států USA přes 400 000 návštěvníků, aby si užili nejen 34 lyžařských sjezdovek a čtyř terénních parků, obsluhovaných dnes třiadvaceti výtahy, ale i parky se sněhovými tobogany.
Blue Mountain Resort a jeho zařízení přivádějí do collingwoodské oblasti stovky tisíc lidí ročně. Tento resort až neuvěřitelně ovlivňuje turismus, a je hlavním zaměstnavatelem obyvatel Collingwoodu a přilehlých oblastí. Např. v zimě zaměstnává 275 lidí na plný úvazek s celoročním sociáním zajištěním, dalších 875 lidí jen v letním období a více než 150 sezónních zaměstnanců. Celkově tento podnik na mzdách vyplácí více než 10 mil. dolarů ročně.
K našemu překvapení jsme našli i silnější motivaci, proč se zajímat právě o Collingwood a Blue Mountain. Vůdčí silou vývoje Blue Mountain Resort byl totiž slovenský rodák Jožo Weider, který měl vizi a touhu vyvinout lyžařské středisko v ontarijské provincii ještě v době, kdy lyžařský sport ani zdaleka neměl dnešní popularitu. V roce 1941 začal Jožo provozovat lyžařské středisko Blue Mountain. Spolu s tím též vybudoval Blue Mountain Lodge – horskou boudu tyrolského stylu, umístěnou severně od torontského lyžařského klubu. Lyžaři měli tehdy k dispozici jen sjezdovky Schuss trail a Red Devil a výtah s dvojitými sedačkami, poháněný motorem ze starého náklaďáku.
Největší rozmach zájmu o lyžařský sport a rekreování byl zaznamenán v 50. letech. Jožo si uvědomoval potřebu rozšířit lyžařské možnosti, a proto prodal horskou chatu Blue Mountain Lodge, aby mohl financovat moderní výtahové spojení mezi sjezdovkami Schuss a Granny na severním konci resortu. K tomuto účelu Weider zakoupil pozemky mezi O-Hill a Severní oblastí, kde umístil další výtah a postavil lyžařskou stodolu, která se stala jakýmsi centrem poskytujícím občerstvení, ubytování a taneční sál...
Historie vývoje tohoto střediska lyžařů a zimních sportů je velice zajímavá a bohatá. Přeskočím dlouhou její etapu, abych se zastavila u doby nejnovější. Z publikace cituji: “ Pro průběh 59. sezóny – léta 2000/01, bylo investováno dalších 5 miliónů dolarů na inovaci technického zařízení a úpravu terénu. Další technická vymoženost, zvaná The Magic Carpet, byla instalována na jižním konci centra. Toto zařízení pracuje na podobném principu jako eskalátor nebo pohybující se podlaha a bude vítanou pomůckou pro úplné začátečníky. Podmínky pro romantické noční lyžování pod hvězdami byly rovněž zdokonaleny – dnes je osvětleno namísto 12 už 23 sjezdovek a počet světel se na nich zvýšil o polovinu stávajících.“
Zdálo by se, že tato oblast slouží výhradně lyžařskému sportu. Ovšem není tomu tak. Jako ostatně nikde jinde. Ve všech odpočinkových oblastech se starají o to, aby stávající zařízení mohla sloužit po celý rok. A tak kromě lyžařských strání a výtahů nalezne využití téměř všechno. V rekreačních oblastech jsou zakládány školy - jak pro dospělé, tak i pro děti - golfu, kluby horské turistiky, horské cyklistiky, tenisu, plavání, atletické a fotbalové kluby, rybářské spolky, horolezectví anebo i kluby jízdy na koni, kajakářské školy, kluby milovníků lodního sportu, jsou pořádány hudební aj. festivaly, aby si na své přišli prostě všichni. Potažmo však i místní obyvatelstvo přizpůsobuje zaměření svého byznysu tak, aby pokrylo i poptávku po odvozených zálibách a koníčcích, takže jsou kromě autokarových a lodních vyjížděk pořádány prohlídky starožitného zařízení a nábytku, prodlouženou otvírací dobu mají různá místní muzea, galerie s obrazy a rukodělnou tradiční prací, k návštěvě zvou studia výrobků ze zlata, jsou pořádány prodejné výstavy květin a zahradnických výrobků, skla, chat, keramického a kameninového zboží atd.
K nejrozšířenějším činnostem, a zřejmě i nejvýnosnějším, patří zakládání loďařských osad se vším všudy. S parkovacím místem, s místem pro chatičky, s přístavišti pro loďaře, s malými prodejničkami toho nejnutnějšího k životu na vodě a mimo civilizaci, včetně tankovací benzinové nádrže, kde je benzin přece jen o poznání dražší, než v civilizaci. Téměř všude, kam oko dohlédne, je přístup auty možný. Soukromníci - a není výjimkou, že se toto „řemeslo“ dědí z generace na generaci -, starající se o provoz takové osady si vybrali život s vodou spjatý už s vědomím, že v létě jsou osadě k dispozici ve dne v noci. V zimě pak užívají pohody a klidu, a pokud mají zapotřebí, dojíždějí za prací do nejbližšího města.
Nedávno jsme zavítali do osady Port Severn na rozhraní oblasti s názvem Muskoka a Simcoe. Není od Collingwoodu příliš vzdáleno, opět je na tahu oné čtyřstovky. Projeli jsme Big Chute, navštívili White Falls, hledané Severn Falls jsme nenašli, protože prostě zanikly, potulovali jsme přístavišti a vesničkami. Všude nás vítala kromě některých dochovaných historických stavení i pohoda, čistota, klid, nádherná příroda a nebývalá vstřícnost místních obyvatel, žijících v upravených domcích se zahrádkami plnými květin. Nevěřím, že by vyvěrala jen z pomyšlení, že s každým hostem přijde i dolar. Dokonce jsme na některých místech nic neutratili, ale provázel nás stejně srdečný úsměv a vřelé rozloučení s pozváním, abychom je navštívili zase. Dokonce i poděkování, že jsme vůbec přišli.
Kanada je známá svou až kýčovitě malebnou přírodou. Ale jen ten, kdo se do ní ponořil, byť jen na jednodenním či víkendovém výletu, mohl pochopit, o čem je řeč. Neváhejte, budete-li mít možnost, skutečně je o co stát.
Z ontarijského Bramptonu své čtenáře srdečně zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com
 Průkopník lyžařského střediska Jožo Wilder. |
 |
 |
