Za dobu jejího působení v Lysicích doznala památka řady změn, a to jak vnějších, které návštěvník ocení už na první pohled, tak i těch méně nápadných souvisejících s provozem zámku.
|
STÁTNÍ ZÁMEK LYSICE |
|
Historie Základní údaje Otevírací doba Vstupné |
K těm nejvíce patrným změnám patří oprava fasád, které jsou dnes až na prostory vnitřního nádvoří kompletně zrenovovány. Těmto opravám však ještě předcházelo statické zabezpečení památky. Lysický zámek byl totiž původně vystavěn jako vodní tvrz a jeho renesanční část stojí na podloží jílu a vody. Zároveň zde byla zanedbaná údržba krovů a střech, které bylo také nutno opravit, protože zámek začal praskat. "Než se začnou dělat hezké věci, jako jsou kupříkladu fasády, musí dům napřed držet pohromadě a nesmí do něj pršet," vysvětluje kastelánka.
Další změnou na lysickém zámku je vybudování nových prohlídkových tras a zpřístupnění dosud uzavřených místností návštěvníkům. Když Martina tehdy ještě Rudolfová na zámek nastoupila, bylo zde zpřístupněno pouze deset místností a další tři se právě připravovaly k otevření. Dnes na zámku fungují dva prohlídkové okruhy a další prohlídková trasa vede zdejší zahradou. Novinkou loňského roku bylo zprovoznění zámecké oranžérie. "Naším záměrem je každý rok zpřístupnit další zámecké prostory, aby se k nám návštěvníci stále vraceli za dalšími zajímavostmi," říká kastelánka.
Velkou výhodou lysického zámku je skutečnost, že se tady z minulosti zachovalo fungující zahradnictví a tak zdejší interiéry zdobí neustále čerstvé květiny. Navíc místní zahradníci pečují o přilehlou rozsáhlou zahradu. Lysické zahradnictví zásobuje svými produkty i jiné památkové objekty jako hrad Pernštejn, či zámky Náměšť a Vranov. Přebytky jsou pak určeny k volnému prodeji.
Návštěvnost na lysickém zámku se za poslední léta zvedla o více jak sto procent a zdejší krásné interiéry a zahradu si ročně prohlédne okolo 40 000 lidí. Ke zvýšení návštěvnosti přispívá i celá řada kulturních podniků, které se tu konají. Kastelánka k tomu říká: "Důležité je informovat o tom, co se tady děje. I když lidé třeba na danou kulturní akci nepřijedou, zapamatují si, že o zámku četli a zastaví se, když jedou okolo." Pochvaluje si i spolupráci s místní radnicí. Obec Lysice i okresní úřad jí po překonání počáteční nedůvěry vycházejí vstříc. " Do Lysic kultura zkrátka patří. Vždycky tady byla a fungovalo tu například skvěle vybavené zámecké divadlo," dodává.
Dnes sem návštěvníky lákají například Zámecké férie, které zdejší prostory oživují poslední víkend v červnu. Hosty po zámku provedou kostýmovaní průvodci, představující historické postavy původních obyvatel panství. Podle slov kastelánky tato historická přeměna baví i samotné průvodce. Letos Zámecké férie obohatí ještě výstava květinových aranžmá, kterou bude tvořit než sto druhů růží.
Nejmladším návštěvníkům zámku je určena letošní novinka nazvaná Pohádkový školní výlet, jenž Lysice pořádají ve spolupráci se zámkem v Rájci nad Svitavou. Součástí akce je návštěva rájeckého zámku, pohádkové představení v místním letním amfiteátru a návštěva Lysic.
Kulturní aktivity na zámku vrcholí v době letních prázdnin, kdy se tady téměř každých 14 dnů koná nějaká akce, jako například koncert barokní hudby, divadelní představení, či šermířské vystoupení. Hudbou a šermem jsou v létě navíc obohaceny i běžné prohlídky. Cílem kulturních aktivit je mimo jiné udržet návštěvníka na zámku co nejdéle, protože to památce přináší větší zisk. Až devadesát procent stavebních úprav na zámku se dělá za plného provozu, aby se památka nemusela zavřít, protože pak by na ni návštěvníci mohli zapomenout.
Kulturní život v Lysicích se nezastaví ani v zimě, kdy se zde konají vánoční a silvestrovské prohlídky. Jedním z vrcholů zimní plesové sezóny v městečku je Zámecký ples v místním Lidovém domě, kde se každý rok schází všichni zámečtí průvodci.
Zdejší kastelánka se nebrání ani komerčním pronájmům památky, protože pouze z vybraného vstupného se provoz zámku hradit nedá. I díky těmto aktivitám dnes lysický zámek vydělává o půl milionu korun více než spotřebuje na svůj běžný provoz, jenž ovšem nezahrnuje například mzdy zaměstnanců.
"Jsem moc ráda, že v poslední době do státních památek investuje stát. Bez toho totiž nejsou schopny fungovat," pochvaluje si kastelánka. Zámek by nemohl fungovat ani bez spolupráce s brněnským státním památkovým ústavem. "Nejsem odborník na stavební práce a tak mi moc pomáhá můj stavební garant," vysvětluje.
Spokojená je zdejší kastelánka také s týmem svých spolupracovníků, jejichž práce si velice cení. Stálých zaměstnanců je na Lysicích 13 a v létě jejich řady rozšiřují ještě brigádníci na celkový počet 25. Přímo v areálu zámku bydlí čtyři rodiny zdejších pracovníků. "Alespoň můžeme lidem nabídnout bydlení v hezkém prostředí," říká kastelánka a hned doplňuje: "Nevýhodou pro ně je to, že jsou pak stále po ruce." Na to, že na zámku tráví vlastně 24 hodin denně a je rovněž stále po ruce si ona sama už dávno zvykla. Naštěstí se může spolehnout na podporu své rodiny. A tak i když má stále spoustu práce, neměnila by. "Čím déle člověk tuhle práci dělá, tím víc si uvědomuje, jak moc by nechtěl dělat něco jiného," uvažuje.
Na práci kastelána se jí líbí i to, že se při ní dotkne nejrůznějších oborů činnosti od historie až po stavebnictví a tak jí nehrozí únava z jednotvárnosti. Oceňuje i jistou volnost, kterou jí tato práce poskytuje. Vliv pobytu na zámku se projevuje i v tom, že když vidí nějakou starožitnost, hned začne přemýšlet, jak by se dala zrestaurovat a kam by se dala nainstalovat. "Když jedeme na dovolenou, tak inkognito procházím jiné památky, abych se podívala, jak to tam mají zařízeno," směje se.
 Kastelánka lysického zámku Martina Medková-Rudolfová |
