Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenuté pískovcové skály v okolí Děvína

  11:42aktualizováno  11:42
Medard sundal svoji kápi a po více než měsíci dešťů začalo zase pořádně svítit slunce. Pro horolezce to znamená, že mohou vyrazit do pískovcových měst a zkoušet své umění a odvahu na skalních věžích. Jenže známý Prachov, Hrubá skála, Příhrazy či Adršpach jsou plné turistů a na každé věži visí nejméně jedna dvojice lezců. Jedna z pískovcových oblastí, kde takové přelidnění nehrozí, se nachází v bývalém sovětském vojenském prostoru Ralsko v okolí královského hradu Děvín.

V nenápadných úbočích i na nevysokých kopcích jsou tu roztroušené pískovcové  skalky. Ke všem je možné dojít pěšky nebo dojet na kole z obce Hamr na Jezeře poblíž Stráže pod Ralskem. Autem se tam naštěstí dojet nedá, turistické značky tudy téměř nevedou a věže je nutno hledat jen podle mapy.

Návštěva zdejších skal však není nic pro sportovní lezce, kteří se vyžívají ve výstupech vysokých obtížností, ale při jejich hledání a případně zdolání vrcholů si přijdou na své spíše turisté, milovníci klidu a romantici tělem a duší.

Královnou místních věží je třicetimetrová Kavčí skála poblíž obce Podvrší, na jejíž vrchol vystoupil již v roce 1895 Adolf Gahler s druhy. Tento průkopník tak dostal oblast Děvína do análů popisujících začátky horolezectví. V té době se totiž lezlo na kolmých stěnách jen v Saském Švýcarsku, v Lužických a Jizerských horách. Alpští horolezci si tehdy mohli o obtížných výstupech nechat jen zdát, protože ještě dlouho nedokázali napodobit virtuozitu německých skalních akrobatů.

Jiná věc je, že slavný Gahler si tehdy ještě nedělal příliš starostí o lezeckou etiku a tak prostě přehodil dlouhé lano přes vrchol věže, na druhé straně si ho zavázal okolo boků a pomocí kamarádů vystoupil na vrchol. Na Kavčí skále a zřejmě i na některých okolních věžích se mihlo začátkem minulého století ještě několik slavných pískařských jmen. Rudolf Kauschka zopakoval historický Gahlerův výstup sportovně – zatloukal skoby během lezení a jistil se jejich pomocí proti případnému pádu. Eduard Hiebel, Walter Kleiner a Andreas Steinjan se pustili do těžkých a nebezpečných spár, o jejichž přelezy se již několik desítek let nikdo ze současných lezců ani nepokusil.

Skály poté upadly na téměř sto let v zapomenutí a teprve v devadesátých letech minulého století vznikly těžší výstupy inspirované Radkem Mikulášem z Prahy a Helmutem Gantzem z německého Naundorfu. Jednoho květnového dne v roce 1994 se dokonce náhodou setkali pod skalami na Kozím hřebenu a vylezli spolu se svými spolulezci dva výstupy, které možná trochu ironicky nazvali Česko-německou a Německo-českou cestou. Oba měli ještě v dobré paměti socialistické družební akce česko-německého přátelství.

Vedle Kavčí skály určitě stojí za návštěvu  ještě Švarcvaldská brána, menší sestra Pravčické jmenovkyně nad Hřenskem. V lese nad bývalou sudetskou obcí Černý les lze najít amfiteátr ze skalních stěn a věžiček, a v té největší právě bránu. Dnes je amfiteátr přírodní rezervací, okolo které vede turistická značka.   

Nejtěžší horolezecké výstupy vedou na skály na Kozím hřbetě těsně nad Hamrem. Kolmé železité a tím pádem pevné stěny se příznačně jmenují Uranová, Jedová a Zářivá. Nezapomínejme totiž, že Děvín a okolí prošly pohnutou historií. Kromě horníků, kteří těžili uran pomocí kyseliny sírové napouštěné přímo do země, tady řádila Rudá armáda, před ní zabrala jezero u Hamru komunistická Československá lidové armáda, po válce Češi vyhnali téměř všechny Němce a před válkou Němci Čechy. 

Mapa: nejlepší je Máchův kraj 1:50 000 z nakladatelství Kartografie, které ji vydalo spolu s Klubem českých turistů 
Průvodce: Gantze, Helmut: Kummergebirge und andere Gebiete Nordboehmens. Naundorf 1996. Horolezecko-turistický průvodce vyšel v Německu, ale část informací je v něm uvedena i česky.  

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cvikovku v kopcích rušili nadvakrát

Parní lokomotiva s manipulačním vlakem stoupá z Jablonného v Podještědí směrem...

V desátém díle Zaniklých tratí zamíříme na sever, do podhůří Lužických hor. Podíváme se na dráhu s mnoha romantickými...

S balonem do oblak. Co všechno musí pilot zkontrolovat před startem?

Příprava horkovzdušného balonu ke startu

Ve čtvrtém díle seriálu S balonem do oblak vás seznámíme se všemi kroky, které musí pilot provést, než se vůbec dostane...

S balonem do oblak. Výcvik pilota je tvrdý, byli jsme při něm

Pavel Štol, pilot začátečník

Výcvik pilota balonu musí být velmi precizní, vždyť jediná chyba ho může stát život. V pátém díle seriálu S balonem do...

Najdete na iDNES.cz