Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zapomenuté pískovcové skály v okolí Děvína

  11:42aktualizováno  11:42
Medard sundal svoji kápi a po více než měsíci dešťů začalo zase pořádně svítit slunce. Pro horolezce to znamená, že mohou vyrazit do pískovcových měst a zkoušet své umění a odvahu na skalních věžích. Jenže známý Prachov, Hrubá skála, Příhrazy či Adršpach jsou plné turistů a na každé věži visí nejméně jedna dvojice lezců. Jedna z pískovcových oblastí, kde takové přelidnění nehrozí, se nachází v bývalém sovětském vojenském prostoru Ralsko v okolí královského hradu Děvín.

V nenápadných úbočích i na nevysokých kopcích jsou tu roztroušené pískovcové  skalky. Ke všem je možné dojít pěšky nebo dojet na kole z obce Hamr na Jezeře poblíž Stráže pod Ralskem. Autem se tam naštěstí dojet nedá, turistické značky tudy téměř nevedou a věže je nutno hledat jen podle mapy.

Návštěva zdejších skal však není nic pro sportovní lezce, kteří se vyžívají ve výstupech vysokých obtížností, ale při jejich hledání a případně zdolání vrcholů si přijdou na své spíše turisté, milovníci klidu a romantici tělem a duší.

Královnou místních věží je třicetimetrová Kavčí skála poblíž obce Podvrší, na jejíž vrchol vystoupil již v roce 1895 Adolf Gahler s druhy. Tento průkopník tak dostal oblast Děvína do análů popisujících začátky horolezectví. V té době se totiž lezlo na kolmých stěnách jen v Saském Švýcarsku, v Lužických a Jizerských horách. Alpští horolezci si tehdy mohli o obtížných výstupech nechat jen zdát, protože ještě dlouho nedokázali napodobit virtuozitu německých skalních akrobatů.

Jiná věc je, že slavný Gahler si tehdy ještě nedělal příliš starostí o lezeckou etiku a tak prostě přehodil dlouhé lano přes vrchol věže, na druhé straně si ho zavázal okolo boků a pomocí kamarádů vystoupil na vrchol. Na Kavčí skále a zřejmě i na některých okolních věžích se mihlo začátkem minulého století ještě několik slavných pískařských jmen. Rudolf Kauschka zopakoval historický Gahlerův výstup sportovně – zatloukal skoby během lezení a jistil se jejich pomocí proti případnému pádu. Eduard Hiebel, Walter Kleiner a Andreas Steinjan se pustili do těžkých a nebezpečných spár, o jejichž přelezy se již několik desítek let nikdo ze současných lezců ani nepokusil.

Skály poté upadly na téměř sto let v zapomenutí a teprve v devadesátých letech minulého století vznikly těžší výstupy inspirované Radkem Mikulášem z Prahy a Helmutem Gantzem z německého Naundorfu. Jednoho květnového dne v roce 1994 se dokonce náhodou setkali pod skalami na Kozím hřebenu a vylezli spolu se svými spolulezci dva výstupy, které možná trochu ironicky nazvali Česko-německou a Německo-českou cestou. Oba měli ještě v dobré paměti socialistické družební akce česko-německého přátelství.

Vedle Kavčí skály určitě stojí za návštěvu  ještě Švarcvaldská brána, menší sestra Pravčické jmenovkyně nad Hřenskem. V lese nad bývalou sudetskou obcí Černý les lze najít amfiteátr ze skalních stěn a věžiček, a v té největší právě bránu. Dnes je amfiteátr přírodní rezervací, okolo které vede turistická značka.   

Nejtěžší horolezecké výstupy vedou na skály na Kozím hřbetě těsně nad Hamrem. Kolmé železité a tím pádem pevné stěny se příznačně jmenují Uranová, Jedová a Zářivá. Nezapomínejme totiž, že Děvín a okolí prošly pohnutou historií. Kromě horníků, kteří těžili uran pomocí kyseliny sírové napouštěné přímo do země, tady řádila Rudá armáda, před ní zabrala jezero u Hamru komunistická Československá lidové armáda, po válce Češi vyhnali téměř všechny Němce a před válkou Němci Čechy. 

Mapa: nejlepší je Máchův kraj 1:50 000 z nakladatelství Kartografie, které ji vydalo spolu s Klubem českých turistů 
Průvodce: Gantze, Helmut: Kummergebirge und andere Gebiete Nordboehmens. Naundorf 1996. Horolezecko-turistický průvodce vyšel v Německu, ale část informací je v něm uvedena i česky.  

Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.