Genius loci japonských hor. Sopka Zaó vás dostane v jakoukoliv dobu

Zaó, ležící na hranici prefektur Jamagata a Mijagi, představuje typickou ukázku japonských vulkanických pohoří. Mísí se zde kultura a tradice s přírodou, která v každém ročním období kompletně mění tvář. Zaó je místo, kde si lze užít skvělou horskou turistiku a cyklistiku, ale i lyžování v kombinaci s relaxací v horkých onsenech.

Nejatraktivnějším turistickým cílem v oblasti Zaó je kráterové jezero Okama, které se díky nepropustnému podloží celoročně drží v nadmořské výšce 1 560 m. Zvláštností je, že barva silně mineralizované vody se mění od zelené až po modrou perleťovou, což dalo jezeru jeho druhý název Jezero pěti barev (Gošiki-numa).

Kousek od kráteru je turistické informační centrum, ke kterému vede silnice nazvaná Zaó Echo-line. Na silnici je možné potkat mnoho cyklistů, ale i motorkářů, protože Zaó Echo-line je součástí linie horských silnic, táhnoucích se ze severu na jih po vrcholcích hor ostrova Honšú.

Od informačního centra vede několik turistických tras na vrcholy Katta (1 758 m) a nejvyšší Kumano (1 841 m) nabízející výhledy na kráterové jezero. Díky předchozí sopečné aktivitě je zdejší podloží silně podbarveno minerály s kontrastem střídajících se vrstev od černé přes červenou až po jasně žlutou barvu.

K jezeru Okama je také možné dorazit z městečka Zaó Onsen pěšky nebo lanovkou vedoucí těsně pod vrchol hory Jizo (1736 m), odkud vede turistická trasa na Kumano a dále k vrcholu Katta. Z Katta lze sejít turistickou trasou dolů severovýchodním směrem a spatřit hluboký kaňon vymletý vodou stékající z vrcholu s vodopády a barevnými skalami.

Barevné vrstvy ztuhlé lávy. Výstup na vrchol Kumano. V levém horním rohu je vrchol Katta a pod ním turistické centrum.

Japonci mají podobný zvyk jako u nás stavět kamenné mohylky na vrcholcích hor.

Zaó je velmi populární na podzim, kdy se vybarvuje listí stromů a keřů. Podzimní období barevných listů je v Japonsku významnou událostí obdobně jako kvetoucí sakury na jaře.

Relaxace v horké kyselině sírové

Zaó je potenciálně aktivní vulkán, což se projevuje intenzivními výrony horké, silně mineralizované vody. Jak už název městečka na úpatí Zaó Onsen napovídá, tato oblast je vyhlášená velkým počtem onsenů (lázní) s tradicí sahající do daleké minulosti.

Místní specialitou je velmi nízké pH vyvěrající vody blížící se až hodnotě 1, což už je silná kyselina, ve které je však na Zaó možné relaxovat. Krátká, obvykle 10-15 minut trvající koupel, se však naštěstí obejde bez vážného poleptání. Po třídenním pobytu a pravidelných koupelích jsme však následky již pozorovali. Především na rukách byla pokožka velmi vysušená, hrubá a zcela vybělená.

Onseny jsou na Zaó součástí většiny rjokanů a hotelů, protože skrz městečko teče celá říčka horké vulkanické vody. Navíc je zde i několik tradičních veřejných onsenů. Před vchodem do každého onsenu je vždy umístěna tabule s chemickým složením vody, jejím pH i teplotou. Voda se pravidelně analyzuje, protože případné odchylky ve složení jsou jedním z ukazatelů budící se sopečné aktivity.

Na Zaó je také proslulé Velké rotenburo, přírodní jezírko s malým vodopádem obsahující horkou vulkanickou vodu.

Venkovní, částečně kryté ofuro.

Zimní radovánky

Zaó Onsen je v Japonsku také dobře známé jako lyžařské středisko se sjezdovkami všech obtížností. Vyhlášená je partie z vrcholu Jizo. Zde se nachází velká kamenná socha boha Jizo, který je ochráncem mrtvých duší. Dle sochy lze snadno rozpoznat množství sněhu na horách. Obvykle totiž vykukuje ze sněhu pouze její hlava, nezřídka však zmizí v průběhu zimy pod sněhem celá.

Sjezdovky na Zao

Další oblíbenou atrakcí jsou tzv. sněžná monstra, což jsou větrem ohnuté a sněhem zcela obalené stromy, které nabývají nejprapodivnějších tvarů.

A každý, kdo zkusil zdejší lyžování, ví, že není nic příjemnějšího, než se vymrzlý a unavený po celodenním sportu a chutné večeři z mořských plodů pěkně naložit do horké vody v tradičním dřevěném ofuro. Mnoho onsenů má i venkovní část, což je obzvlášť intenzivní zážitek právě v zimě, kdy z horké lázně sledujete, jak okolo mrzne a hustě sněží.

Na rozloučenou je pěkné si koupit jako suvenýr ručně malované panenky kokeši, saké, ale také láhev proslulého vína z Jamagaty.

Může se hodit

Kudy na Zaó
Na Zaó lze dorazit dvojím způsobem a oba jsou zážitkem pro milovníky a obdivovatele šinkanzenu. Praktičtější je použít z Tokia Jamagata-šinkanzen provozovaný modrobílými soupravami E3 Tsubasa do Jamagaty a odsud použít autobus do Zaó Onsen.

Šinkanzen jede po Tohoku-line, ze které ve Fukušimě odbočí a sdílí trať s klasickými vlaky. Šinkanzen pak projíždí hlubokým horským údolím mezi Zaó a Azumou s četnými mosty a tunely. Trochu delší, ale taktéž použitelný způsob je svézt se z Tokia nejrychlejším japonským šinkanzenem Hajabusa až do Sendai a odsud opět autobusem. Pokud chcete navštívit další zajímavá místa na horách v této oblasti, určitě je užitečné si pronajmout v Sendai případně v Jamagatě auto. Možné je také přijet autem. Z Tokia to je ale skoro 6 hodin jízdy po dálnici.

Japonská zima
Horké tropické léto s velmi vysokou vlhkostí vzduchu je, díky tzv. tropickému Černému proudu, v ostrém kontrastu se zimou. V zimním období je japonské klima ovlivněno jiným silným prouděním vzduchu, tentokrát však ze severu. Velmi chladný vzduch pojme vlhkost nad oceánem a následně se střetne s bariérou hor japonských ostrovů. To vyvolává velmi intenzivní přívaly sněhu podél západního pobřeží a především v centrálním pásu hor se sněhovým úhrnem na vrcholcích běžně i přes 10 m, kde i vzrostlé stromy mohou zcela zmizet pod sněhem. Vlhkosti dokonale zbavený vzduch dále pokračuje k východnímu pobřeží, kde je zima také chladná, ale typicky zcela beze srážek a dlouhé týdny s jasnou modrou oblohou. Rozhraní mezi klimatem západního a východního pobřeží je především v centrálním Honšú velmi ostré, mnohdy v rámci kilometrů. Pak se může slunečný den beze sněhu náhle zlomit v intenzivní sněžení, na což je potřeba dát pozor především při řízení auta s nutnou zimní výbavou.

Úklid sněhu v Japonsku
Horké prameny jsou používány ještě k jedné velmi praktické věci obvyklé ve všech japonských zimních resortech na úbočích sopek. Horká voda je svedena kanálky pod chodníky, na kterých tak okamžitě taje sníh a není třeba řešit jeho úklid. Pokud prameny produkují dostatečně velké množství vody, pak jsou takto bezpracně uklizeny i městské silnice a velké části města jsou tak prakticky beze sněhu.