Příjemně zvonivé slovo Zanzibar pochází z arabštiny a znamená Země černých. Není to náhoda. Zanzibar totiž po staletí patřil sultánům z Ománu a sloužil jako brána do černé Afriky, kterou proudilo na střední východ koření a také tisíce otroků. V dobách největší slávy zanzibarského otrokářství v polovině 18. století se zde ročně prodalo až 15 tisíc otroků, které sultánští vojáci nakupovali a často také chytali v nedaleké pevninské Tanganice. Ta je dnes spojena se Zanzibarem do federativní republiky Tanzanie.
Na seznam za bizarnost
Na návštěvu Stone Townu nikdo nezapomene. Čeká na vás jedno velké orientální bludiště, plné úzkých, zakroucených uliček, ve kterých se můžete toulat celé hodiny. A stále je co objevovat.
Přestože první kamenné domy zde vznikly až kolem roku 1830, předtím zde stála jen rybářská vesnice, město má uhrančivou atmosféru a v poněkud chaotickém centru se skrývá celá řada perel, ať už to jsou skryté zahrady s palmami či stovky nádherně vyřezávaných vstupních dveří, které byly symbolem bohatství místních obchodníků. Především díky své bizarnosti, v níž se promítá mix arabského, indického a afrického světa, byl Stone Town zapsán na seznam UNESCO.
Sochy svázané řetězy
Povinnou zastávkou je místo bývalého trhu s otroky. Dnes je zde postavena malá katedrála, vedle níž stojí zvláštní pomník s kamenným sousoším otroků svázaných řetězy. V 19. století odtud otroci putovali do Persie, Arábie, Egypta a dalších arabských zemí, které potřebovaly levnou pracovní sílu.
Konec obchodu s otroky udělala až kampaň skotského lékaře a cestovatele Davida Livingstona, který v druhé polovině 19. století zburcoval britskou veřejnost, načež k Zanzibaru připlulo několik britských vojenských lodí, pod jejichž hrozbou sultán obchod s otroky zastavil.
Později se stal romantický ostrov na nějakou dobu dokonce součástí britského impéria a potřeba vzdělaných úředníků přivedla na Zanzibar řadu Indů.
Zanzibar byl nechvalně proslulý pro svůj trh s otroky. Na místě trhu ve Stone Townu dnes stojí památník.
Nechtěný syn
V jedné takové rodině přišel na svět také nejslavnější rodák ostrova Farouk Bulsara, který se ve Stone Townu narodil v roce 1946. Pokud vám toto jméno nic neříká, není to nic divného. Zpěváka a zakladatele skupiny Queen zná totiž celý svět pod jeho novým jménem Freddie Mercury. Kultovní zpěvák však strávil na ostrově jen necelých deset let, neboť nejprve byl v devíti letech poslán do internátní školy v Bombaji a když se ze studií jako dospívající chlapec vrátil, propuklo na Zanzibaru protibritské povstání a celá rodina se raději přestěhovala do Anglie.
Bohužel, jeho rodný dům už nestojí a zpěvák, který zemřel v roce 1991 na AIDS, nemá ve městě ani žádné muzeum. Důvodem je totiž Mercuryho otevřená homosexualita, která je pro konzervativní islámskou společnost stále nepřijatelná, na Zanzibaru hrozí za homosexualitu až 25 let vězení. A tak jedinou připomínkou lídra skupiny Queen je malý bar u přístavu, který nese Mercuryho jméno a v němž je vystaveno pár jeho fotografií.
Turisté si mohou pronajmout tradiční loďku a prohlédnout si hlavní město z moře.
Ve Stone Townu se narodil slavný zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury, ale tehdy se ještě jmenoval Farouk Bulsara.
Skořicové lázně
A co město nabízí dál? Pokud chtějí návštěvníci Stone Townu na chvíli uniknout horkým, hlučným a přeplněným ulicím, mohou si dopřát speciální relaxační proceduru v místním skořicovém Cinnamon spa. V nabídce jsou samozřejmě nejrůznější mezinárodní masáže, ale nejvyhlášenější místní procedurou je "skořicový zážitek". Dvouhodinová relaxační kúra je určená pro partnery, začíná se peelingem s pomocí papáji, který odstraní odumřelou kůži a stimuluje krevní oběh, poté následuje společná koupel a na závěr pak probíhá samotná masáž.
V Cinnamon spa, stejně jako v řadě obchůdků v centru města, můžete nakoupit také přírodní mýdla a oleje ochucené tropickými květinami či kořením.
Na kraji města ve starém přístavu probíhá každé ráno pitoreskní trh s čerstvě vylovenými rybami.
Pochoutky na trhu
Za vyzkoušení samozřejmě stojí pestrá a kosmopolitní zanzibarská kuchyně, která spojuje arabské, indické a africké vlivy. Skvělé jsou ryby či krevety připravené s kokosovým mlékem a kari pastou.
Milovníci kulinárních specialit by měli navštívit noční trh s jídlem, který stojí před bývalým sultánským palácem, v němž dnes sídlí místní muzeum. Je to mimořádný zážitek, a to jak vizuální, tak chuťový. Můžete zde ochutnat výtečné místní pochoutky, od vynikajících grilovaných ryb, smažených chobotnic či krevet až po famózní sépie plněné pikantní směsí. Všechno je čerstvé, chutné a levné. Každý by měl ochutnat také čerstvě vymačkaný džus z cukrové třtiny dochucený limetkou, který je v tropickém horku příjemně osvěžující.
Většina budov ve Stone Townu je ve velmi špatném stavu a potřebovala by rekonstrukci.
V centru města nechybí ani romantická zákoutí jako tato maličká "oáza" s palmami.
Pozor na oblečení
Na Zanzibaru žije poměrně konzervativní muslimská společnost, proto je třeba dodržovat určité zásady. Ve Stone Townu by turistky měly nosit dlouhé sukně či kalhoty (minimálně pod kolena) a stejně tak by neměly mít odhalená ramena. Také u mužů se nedoporučují trička bez rukávů, v žádném případě by neměli chodit bez trička.
Pokud fotíte lidi nebo jejich domy, měli byste požádat o souhlas. Při večerních či nočních procházkách se doporučuje chodit v minimálně dvoučlenných skupinkách, zvlášť když máte cenné věci jako jsou drahé fotoaparáty či kamery.
