Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa zaniklých úseků, Hevlín - Laa an der Thaya a Novosedly - Laa an der Thaya Stadt
Trať, která spojovala Rakousko a Moravu přes obce Laa an der Thaya (česky Láva na Dyjí), Hevlín a Hrušovany, vznikla po velké právní bitvě dvou železničních společností. Severní dráha císaře Ferdinanda měla totiž privilegium ke stavbě tratí na sever od Vídně, Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) se to ale logicky nelíbilo.
StEG nakonec vyhrála, a tak se mohly 24. listopadu 1870 po nové trati mezi Vídní a Brnem rozjet první vlaky. Podle jízdního řádu z roku 1871 po dráze jezdil jeden pár rychlíků, dva páry osobních vlaků a jeden pár vlaků smíšených.
Zastávce v Hevlíně dlouho nepřáli místní formani, železnice by je připravila o práci. Nakonec ale museli ustoupit. Na stanici byl Hevlín povýšen v roce 1910, kdy byla také postavena současná výstavní přijímací budova.
 |
Z technického hlediska byl úsek mezi Lávou a Hevlínem velmi zajímavý. Kvůli každoročním povodním muselo být široké údolí Dyje překlenuto hned osmi mosty. Dva vedly přes původní a nové koryto Dyje, zbylé byly inundační.
Mosty ale doplatily na konec druhé světové války, kdy je ustupující německá armáda vyhodila do vzduchu. Spojení s Rakouskem se sice podařilo v červnu 1946 provizorně obnovit, o pravidelnou dopravu ale nebyl zájem. Nejprve z rakouské strany a po roce 1948 ani z československé, kdy násep dráhy přetnula železná opona.
Monumentální most přes Dyji za první republiky a stejné místo v roce 1998
Po roce 1989 se sice mluvilo o výstavbě nových mostů a propojení Československa/Česka s Rakouskem, ale nakonec se vlaky z Hrušovan do Lávy nikdy nerozjely. Česká strana dokonce v roce 2010 zrušila osobní dopravu do Hevlína. Trať ale naštěstí koupila obec, změnila její status na místní dráhu a v roce 2021 už na ni vyrazily první sezonní turistické vlaky.
Trať z Novosedel
Druhou trať, která mířila do Lávy nad Dyjí, nechala v roce 1873 postavit společnost Břeclavsko-mikulovsko-hrušovanská dráha jako odbočku z vlastní tratě Hrušovany–Břeclav. Trať z Novosedel vedla až do Zellerndorfu, kde se napojovala na koleje Rakouské severozápadní dráhy.
S hlavní dráhou Brno–Vídeň se ale v Lávě jen mimoúrovňově křížila, spojka mezi nimi vznikla až v roce 1920. Úsek ze Zellendorfu do stanice Láva nad Dyjí město byla poměrně frekventovaná, ale úsek do Novosedel trpěl nedostatkem cestujících i nákladu. Po vzniku Československa už její udržování nemělo velký smysl. Vždyť ve dvacátých letech zajížděl do Novosedel z Rakouska jen jeden pár osobních vlaků.
Stanice Neusiedl-Dürnholz / Novosedly-Drnholec / Novosedly v průběhu posledních sta let
Trať byla na československém území zrušena v říjnu 1930 a koleje u státní hranice vytrhány. Rakouské osobní vlaky zajížděly až do roku 1945 do zastávky Wildendürnbach nedaleko velkostatku Starý Přerov (Alt Prerau), která byla ani ne kilometr od hranic.
Jenže pak se opakoval osud hevlínské trati. Německá armáda vyhodila v květnu 1945 do vzduchu mosty přes hevlínskou dráhu a státní silnici a s provozem byl konec. O rok později se sice podařilo postavit takzvanou ruskou spojku, která trať zaúsťovala do lávského hlavního nádraží, do Wildendürnbachu od té doby jezdily už jen vlaky nákladní. Trať byla definitivně zrušena v roce 1988.
Pátrání na dvou frontách
Samozřejmě jsme se vydali po stopách obou tratí. Začali jsme v Hevlíně. Staniční budova se dochovala v poměrně slušném stavu, časem by v ní měla vzniknout i muzejní expozice.
Na vídeňském zhlaví nás zaujaly funkční mechanické závory a jeden z mála dochovaných kilometrovníků, tento s hodnotou 85,7. Za ním stojí na první pohled obyčejný strážní domek. Jenže podle plánku přestavby z roku 1881 a pohlednice z roku 1907 to vypadá, že by mohlo jít o původní budovu zastávky Hevlín.
Je tento domek opravdu původní budovou zastávky Hevlín? Plánek ve staniční kronice říká, že ano.
Pod náspem s kusou kolejí jsme objevili krásný propustek s kamennými stěnami a cihlovou klenbou. Ale po sto metrech koleje i násep končí a za bývalou signální cestou nastává akátovo-trnková džungle.
Pronikli jsme až k opěře prvního inundačního mostu a za ním také k patce vjezdového návěstidla, které bohužel někdo v nedávné době uřezal. Od něj je to už jen pár desítek metrů k Dyji, ke zbytkům ikonického mostu, v jehož opěrné zdi se ukrývají dva řopíky z roku 1937.
Dostali jsme se samozřejmě až na nádraží v Lávě. Co všechno jsme objevili a co ne, se dozvíte v reportáži. Představíme vám také výsledky pátrání po trati z Novosedel. A rozhodně tam toho nezbylo málo. Ukážeme vám odbočku z novosedelské stanice a třeba i několik snesených mostků.
Opěrné zdi mostku přes Baštýnský potok GPS: 48.8090658N, 16.4853775E
Obě přeshraniční tratě na jižní Moravě doplatily na neklidné dvacáté století. U dráhy z Novosedel je rekonstrukce dost nepravděpodobná, ale u hevlínské je stále vůle provoz obnovit. Takže kdo ví, třeba se jednou z Hevlína do Lávy a možná i do Vídně svezeme opět vlakem.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je zanikletrate@idnes.cz |
