Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa Pražské spojovací dráhy
První pražská nádraží, která vznikla v polovině 19. století, byla koncová. Státní nádraží (dnešní Masarykovo) končilo v Hybernské ulici, nádraží Západní dráhy zase na Smíchově. Když se ale zboží z Plzně potřebovalo dostat do Olomouce, nezbylo nic jiného, než je naložit na povoz a převézt přes centrum Prahy. Komu by se to ale zamlouvalo, že?
Do věci se navíc vložila armáda, takže úřady raději začaly jednat. Mluvilo se o propojení Smíchova a nádraží Bubny po levém vltavském břehu, tedy přes Malou Stranu. Zamítnuto. Další plán byl převést dráhu přes Vltavu u Výtoně a na Slupi zajet do tunelu, který by podjel Královské Vinohrady. Opět zamítnuto.
 |
Stavbu dostala na starost společnost Dráha císaře Františka Josefa I., která budovala trať od Českých Budějovic. Ta zcela logicky přišla s plánem vést koleje přes Vltavu a pokračovat Nuselským údolím, za nímž by se obě tratě spojily a tunelem pokračovaly na nové nádraží poblíž Koňské brány (dnešní Hlavní nádraží). Tam by se koleje mohly spojit s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou (Zaniklé tratě o ní najdete zde).
Ze severního zhlaví nádraží Císaře Františka Josefa I. pak stačilo vybudovat krátkou spojku s ostrým klesáním do Karlína a napojit se na koleje Severní státní dráhy. Schváleno.
Hrabovská spojka nikdy nebyl reprezentativní příjezdovou kolejí na pražské hlavní nádraží, měla ale svoje kouzlo. GPS:50.0868514N, 14.4399872E
Hrabovská spojka byla proslulá svým velkým sklonem. GPS: 50.0869478N, 14.4405772E
První vlaky se po Pražské spojovací dráze rozjely v srpnu 1872. Hrabovská spojka ale zprvu nebyla na Severní státní dráhu napojena přímo. Vlaky musely v Karlíně jet nejprve úvratí k nádraží Státní dráhy, které bylo v té době v Praze nejdůležitější, a teprve druhou úvratí mohly jet směrem na Kolín. Časem ale toto kostrbaté řešení odpadlo.
S rozvojem železniční dopravy začalo být jasné, že pouhé dvě koleje, vedoucí na Hlavní nádraží ze severu, nebudou stačit. Plánů bylo hodně, třeba vést koleje po úbočí Vítkova nad Karlínem po dnešní vysoké opěrné zdi. Teprve na konci 20. století dostalo zelenou takzvané Nové spojení, tedy projekt dvou dvoukolejných tunelů. Hrabovská spojka byla proto v roce 2005 zrušena.
Pátráme na jihu
Jižní větev Pražské spojovací dráhy sice funguje dál, i tam ale najdeme inspiraci pro Zaniklé tratě. Hned za Vltavou třeba nádraží Praha-Vyšehrad, s dříve honosnou staniční budovou, která je dnes ostudou metropole. Nádraží veřejnosti dosloužilo v roce 1960 a od té doby chátrá.
Lokomotiva 498.014 v čele rychlíku R 65 do Chebu míjí neprovozované nádraží Praha-Vyšehrad, 14. 2. 1969. GPS: 50.0676819N, 14.4196078E
Budova nádraží Královské Vinohrady na snímku z roku 1947. GPS: 50.0685144N, 14.4364333E
Další zaniklou zastávku musíme hledat u ústí Vinohradského tunelu, jmenovala se Královské Vinohrady. Jí vlaky projíždějí od roku 1944, staniční budova je paradoxně v mnohem lepším stavu než její kolegyně pod Vyšehradem. Na druhou stranu zase málokdo ví, že tady vlaky vůbec kdy zastavovaly.
Pátráme na severu
To severní část Pražské spojovací dráhy zanikla celá. S kamerou se vydáme po zrušeném tělese, kudy dnes vede cesta pro pěší. Zavzpomínáme také na ikonický „rozkročený“ železniční most na křižovatce Husitské a Trocnovské ulice. Ten byl dlouhá léta symbolem a bránou do dolního Žižkova.
Zkusíme také najít místa, kde stály drážní domky nebo takzvaný Elektroúsek s kusou kolejí. A díky dochovaným amatérským záběrům se podíváme, jak vypadaly poslední dny na Hrabovské spojce.
Pohled z přístupové cesty k Armádnímu muzeu na kolej Hrabovské spojky. GPS: 50.0878461N, 14.4448956E
Historické zábradlí v místech zastávky Praha-Karlín. Na nižší odskočené opěrné zdi vpravo bývala ukotvena lávka přes koleje. GPS: 50.0900361N, 14.4514428E
Odskočíme si ale i na Státní dráhu, nejprve ke Stavědlu 1, kterému železničáři říkali Hrabovka, odkud se řídil provoz na Hlavní nádraží. Pak popojdeme ještě o kousek dál do Karlína k bývalé stejnojmenné zastávce.
Že o její existenci vůbec nevíte? Však také pro cestující fungovala jen do roku 1959 a dodnes se dochovala jen jedna její fotografie. O to víc nás překvapilo, kolik památek jsme po zastávce Praha-Karlín našli. Třeba monumentální opuštěné schodiště do Pernerovy ulice nebo původní zábradlí oddělující nástupiště od kolejí. Zkrátka opět je na co se dívat.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je: zanikletrate@idnes.cz |
