Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha vznikla jako projekt podnikatelů Marcuse Steina z Chomutova a Adolfa Löwa z Kadaně. Jako jedna z mála v českých zemích, možná jediná, nežádala o státní garance a byla postavena výhradně ze soukromého kapitálu.
Prioritou byla nákladní doprava: jednak doprava cukru z havraňského cukrovaru, jednak transport hnědého uhlí z dolů okolo trati. Osobní doprava byla vlastně celou dobu jen trpěna.
Přesto, že dráha neprochází nijak zvlášť náročným terénem, trvala stavba celých šest let: od udělení koncese v roce 1881 až po příjezd prvního vlaku z Vrskmaně do Počerad v říjnu 1887.
Už od počátku byly na dráze nasazovány těžké lokomotivy rakouské řady 73, v Československu pak přečíslované na řadu 414.0. Ano, známé Heligóny nebo Zeměplazy. Bylo to nutné, třeba z dolu Hrabák často vozily až 40 vagonů plně naložených uhlím.
Dva největší uživatelé dráhy, důl Hrabák a cukrovar Havraň
Klidný provoz se změnil v padesátých letech 20. století. Povrchové velkolomy chtěly těžit i v místech, kudy vedla trať. V roce 1961 byla mezi Počerady a Havraní zastavena doprava a mezi Havraní a Vrskmaní začaly jezdit jenom manipulační nákladní vlaky.
Tento stav vydržel přes 20 let, v roce 1984 ale byla trať zrušena definitivně. Koleje byly sneseny téměř okamžitě, do náspů se zakousla rypadla.
Detektivní pátrání v terénu
První, co nás překvapilo, bylo, že část původní tratě se přece jenom dochovala, a to jako objízdná kolej elektrárny Počerady. Dokonce jsme na tomto původním úseku potkali jedno kolejové vozidlo.
Na další částech osmnáctikilometrové tratě jsme však zbytky dráhy hledali skoro detektivním způsobem. Ze zastávky Polerady je skládka a zastávka Koporeč se v terénu nedá najít vůbec. Uspěli jsme až v Havrani a potom dál, na trase směrem na Strupčice.
V reportáži vám ukážeme největší umělou stavbu na trati, která je už pár let velmi slušně opravená. Podíváme se na místa jednotlivých nádraží a zřejmě vůbec poprvé na veřejnosti představíme unikátní snímky stanice Strupčice pořízené jen pár týdnů před vytrháním kolejí.
Hned několikrát se budete moci na vlastní oči podívat, jak mohly vypadat parní smíšené vlaky, které po trati 13a v minulosti jezdily. Zkrátka 31. díl Zaniklých tratí stojí rozhodně za to.
Líbí se vám náš seriál? Chtěli byste nám s ním pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Svobodné Heřmanice – Horní Benešov, Černovice - Líšeň, Cheb – Slapany nebo Přibyslav - Sázava. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Pište na e-mail: zanikletrate@idnes.cz.