Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvTřicet kilometrů dlouhou trať ze stanice Opava východ začala v roce 1890 stavět společnost Severní dráha císaře Ferdinanda jako jednu ze svých vedlejších větví.
Zrušený úsek mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem
Jednak měla spojit odlehlé obce Bruntálska se světem, jednak měla vozit výrobky tamních textilních továren.
Postupem času ale v nákladní dopravě převládl transport surovin z místních dolů. Do první světové války se v horním Benešově těžil baryt a sfalerit, po druhé světové válce pak olovo, zinek, měď a zlato. Navíc byly v okolí také břidlicové lomy.
Už od doby, kdy koleje dosáhly Horního Benešova, se uvažovalo o prodloužení trati buď do nedalekého Bruntálu, nebo do Milotic nad Opavou. Vlaky by tak mohly jezdit přímo buď do Opavy jako dřív, nebo novým směrem do Olomouce. Tento plán ale nebyl nikdy realizován. Horní Benešov tak zůstal koncovou stanicí natrvalo.
Koncem šedesátých let dvacátého století ale přišla rána, ze které se trať už nevzpamatovala. Na jaře 1969 se propadlo poddolované území přímo pod železnicí. Podle pamětníků se koleje ocitly ve vzduchu nad ohromnou jámou, která mohla být 40 až 50 metrů hluboká a až 30 metrů široká.
Existovaly sice plány na přeložku, která by končila v areálu rudných dolů, nakonec ale úřady rozhodly o zrušení koncového úseku ze Svobodných Heřmanic, a to k 5. dubnu 1970. Tehdejší trať 31d, dnes 314, byla rázem o pět kilometrů kratší. Vytrhání kolejí přišlo na řadu až v roce 1981.
Pátrání po stopách minulosti
V Horním Benešově není pátraní moc obtížné. Areál nádraží se kromě kolejí zachoval v podstatě v nezměněné podobě. Stojí staniční budova, byť přestavěná na obytný dům, dochovala se i druhá budova, kde byla nocležna vlakových čet. V původním stavu je výtopna, soukromý majitel z ní teprve nedávno vytrhal koleje.
Slavnostní cyklojízda před nádražím v Horním Benešově, zřejmě v období do roku 1918 archiv Horního Benešova GPS: 49.9617097N, 17.6044392E
Byli jsme se podívat i u areálu někdejších uhelných skladů, zhruba 250 metrů za nádražím, kde koleje končily. Tam se nám podařil velmi zdařilý objev, který nečekali ani místní pamětníci.
Ukážeme vám i zbytky propadu, který zapříčinil zrušení tratě. Uvidíte řadu dochovaných kilometrovníků podél trati a v premiéře odhalíme tajemství kamenného propustku.
Chcete vědět, který úsek někdejší trati je nejzachovalejší, jak vypadá největší umělá stavba nebo jaká zkratka se ukrývá na hraničních kamenech? Podívejte se na 34. díl našeho seriálu.
Líbí se vám Zaniklé tratě? Chtěli byste nám se seriálem pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Cheb – Slapany, Přibyslav – Sázava, Černovice – Líšeň, Hostašovice – Nový Jičín, Hlučín – Petřkovice nebo Ostrava-Svinov – Klimkovice. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Pište na e-mail: zanikletrate@idnes.cz.
