Severočeskému zámku Libouchec hrozila zkáza, teď se mu vrací šlechtický lesk.

Severočeskému zámku Libouchec hrozila zkáza, teď se mu vrací šlechtický lesk. | foto: Ondřej Černil

Z krásného zámku udělali za totality slepičárnu. Teď vstává z trosek

  • 11
Ještě na konci minulého století to vypadalo, že zkázu unikátního severočeského zámku Libouchec nikdo nezastaví. Teď se ale výjimečné stavbě, ležící asi 11 km severně od centra Ústí nad Labem, přece jen vrací šlechtický lesk.

Obnova zámku se loni dokonce stala součástí putovní výstavy "Má vlast cestami proměn", která každoročně přibližuje proměnu opomíjených a zanedbaných míst v místa příjemná pro život.

Kdo znal zámek Libouchec ještě v 90. letech, možná by ho dnes ani nepoznal. Je to jako proměna z pohádky. Z šedivé ruiny, jejíž totální zkáza byla jen otázkou relativně krátkého času, zase začíná zářit ve své výjimečnosti.

Objekt, který leží jen pár kilometrů severně od centra Ústí nad Labem, je cennou ukázkou renesančního hospodářského dvora se zámeckou obytnou částí. Byl vybudován ve stylu saské, nebo také severské renesance v druhé polovině 16. století.

Jeho devastace odstartovala ale až mnohem později - v druhé polovině 20. století.

"Začala v 80. letech a pokračovala až do roku 2003," řekl iDNES.cz Ondřej Černil, předseda představenstva společnosti Polesí Střekov, která je současným majitelem zámku a už víc než deset let ho dává do pořádku.

Zámek jako skládka

Po válce se majitelem zámku stal státní statek. "Zámek sloužil jako slepičárna, ovčárna, kravín a dílny," vyjmenovává Černil. V roce 1990 se ale areál znovu vrátil do soukromých rukou. Jenže pro cenný historický objekt to žádná výhra nebyla.

"Když v roce 1989 prohlásil stát objekt renesančního zámku za národní památku, nebyl jeho stav natolik kritický," uvádí na svých stránkách obec Libouchec. Manželé, kteří objekt získali, vypracovali rozsáhlý projekt na rekonstrukci. Ze zámku mělo vzniknout společenské centrum hotelového typu.

Libouchec

Zámek Libouchec leží v údolí Jílovského potoka mezi svahy Východních Krušných hor, Českého středohoří a Labských pískovců. Je vzdálen asi 11 km severně od centra Ústí nad Labem a asi 2,5 km od dálnice D8.

"Nakonec z projektu zbyly jen plané sliby a zdevastovaný zámek," uvedla libouchecká radnice. Areál chátral a dokonce přišel o nejcennější část - renesanční palác.

"Z objektu se prakticky stala skládka pro vše nepotřebné a nepohodlné, a to přímo ve středu obce," uvedla radnice, která nakonec zámek získala a poté prodala právě Polesí Střekov.  

"Rekonstrukce začala ihned poté, co jsme zámek získali do vlastnictví, tedy v roce 2003," řekl Černil. Dodal, že společnost areál opravuje z výsledků své provozní činnosti.

Zatím si rozsáhlé opravy vyžádaly miliony korun a přispělo na ně i ministerstvo kultury a Ústecký kraj. Opravy ale ještě nejsou zcela u konce.

Nejprve vznikla tvrz

Libouchec dostal své české jméno po místním potoku, připomínaném již ve 12. století. Původní tvrz založil v druhé polovině 16. století Günter z Bünau. Až později se začala nazývat zámkem. K obytným účelům sloužila do roku 1627.

Později koupil areál Kryštof Šimon z Thunu, jehož následníkům patřil až do 20. století. Zámek byl poté využíván jen k bydlení zaměstnanců. Roku 1872 sice vyhořel, ale byl obnoven.

Svou původní renesanční podobu neztratil díky tomu, že ho majitelé nevyužívali přímo pro svou potřebu. Pouze ho udržovali, ale nijak nepřestavovali.

Po roce 1945 zámek převzal státní statek, který jej však neudržoval. V 80. letech se zřítila část typického štítu a později i střecha věže.

Teď už to ale vypadá, že špatné zprávy skončily a zámek Libouchec se probouzí do lepších časů.

MAPA: Libouchec
, pro iDNES.cz