Muzeum je dnes na zámku v nájmu a jeho expozice a depozitáře zabírají větší polovinu památky. Zbývající část zámku využívají potomci paní Josefy Podstatzké-Lichtensteinové. Její děti se na rodový zámek vrátily z různých koutů světa a nyní jej obývají.
"Spolupráce s rodinou původních majitelů funguje dobře, vycházíme si navzájem vstříc," říká ředitelka muzea. Rodina Podstatzkých-Lichtensteinů hradí i opravy, které se v současnosti na objektu konají. Původním majitelům tak připadl úkol zrekonstruovat střechy a zabezpečit statiku objektu. "Se statikou jsou na zámku problémy už od 18. století, kdy se musela z jižní strany přizdívat opěrná zeď," říká paní Ripperová. "Celý objekt je vystaven na skále a určitě mu nijak neprospěla ani stavba dálnice."
Velkomeziříčský zámek hostil rakouské císaře Josefa II. a Františka Josefa I., rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este i německého císaře Viléma II. Dějiny památky připomíná zámecká expozice, která prochází původními zámeckými pokoji. Zajímavostí je výstava věnovaná císařským manévrům z roku 1909 a také batistový kapesník, jímž byla v Sarajevu setřena krev ze rtů následníkovi rakouskému trůnu, na něhož byl spáchán atentát.
Muzejní exponáty jsou tematicky rozdělené do několika samostatných celků. "Expozice vycházejí ze sbírek muzea a představují i místní rodáky či přírodu a kulturu zdejšího regionu," říká ředitelka muzea. Stálé výstavy se v muzeu obměňují a rozšiřují. Dnes se jedná o díla sochaře Jiřího Marka, sbírku ptáků bývalého okresu Velké Meziříčí, sbírku mořské fauny, expozici kubistického nábytku či instalaci věnovanou dalšímu z významných Meziříčanů, letci Janu Čermákovi.
Asi dvacet procent muzejních prostor zabírá expozice věnovaná tuzemským silnicím a dálnicím. Hlavním cílem této specializace byla snaha zmapovat a zachytit co nejvíce informací z oboru stavitelství silnic a mostů.
Na památku každý rok zavítá přibližně sedm tisíc lidí. Mimo ně prostory navštěvují také účastníci zdejších kulturních akcí. Muzeum totiž organizuje koncerty vážné i folkové hudby. Mezi největší podnik patří Zámecký den, pořádaný pravidelně okolo 20. července, kdy se nádvoří zámku promění v historické módní tržiště, rynek se stravováním a řemesly určitého historického období. "Snažíme se vždycky zaměřit na jinou historickou epochu. Letos to byl empír," přibližuje ředitelka.
Novým zážitkem pro návštěvníky by měla být interaktivní výstava v zámeckém sklepení věnovaná hrdelnímu právu, která bude otevřena v září. Ta bude zahrnovat ukázky mučicích nástrojů a také demonstraci popravy odsouzených.
V září také oživí nádvoří zámku tradiční sraz historických vozidel organizovaný ve spolupráci s Veterán klubem ve Velké Bíteši.
Kulturní akce sice nejsou moc výdělečné, ale pomáhají k popularizaci památky. Do jejich organizace se zapojují všichni zaměstnanci muzea. "My jsme tady všichni šílenci a v těch historických kostýmech tu blbneme rádi," říká se smíchem ředitelka. A i když při letošním Zámeckém dni zaměřeném na období empíru na ni historický kostým nezbyl, už se těší na další rok. "To bude baroko a rokoko, tak doufám, že se najde kostým i pro mě."
Ředitelka muzea musí zastat kdejakou práci - od průvodcovství až po úklid nádvoří. Přes řadu povinností se snaží neztratit kontakt s profesí historičky, proto občas připravuje výstavy. Ve zdejším muzeu se z ní stala odbornice na dějiny zámku i města. "Historie mě zajímala vždycky a zámek byl už v dětství prvním a nejbližším objektem mého zájmu," říká. Ke zdejšímu objektu ji navíc pojí i skutečnost, že se zde narodila. Ve velkomeziříčském zámku totiž byla od začátku padesátých let až do roku 1975 porodnice.
Zámek ve Velkém Meziříčí
* Velkomeziříčský zámek byl původně románským hradem ze 13. století. Byl několikrát přestavěn. Z jednotlivých stavebních slohů zůstala zachována goticko-renesanční lodžie, renesanční vstupní brána z roku 1578 a barokní hlavní budova z let 1723 - 1731. Poslední novogotické úpravy z počátku 20. století se projevily především na budovách v předzámčí. Zámek vlastní rodina Podstatzkých-Lichtensteinů a sídlí na něm také Muzeum silnic a dálnic. Pro laickou veřejnost se prezentuje především fotografiemi a modely mostů, zatímco pro odborníky je určen archiv a knihovna.
Základní údaje:
* Otevřeno je od 1. května do 31. října od devíti do sedmnácti hodin (denně kromě pondělí). Poslední prohlídka je hodinu před ukončením pracovní doby.
Vstupné:
* Dospělí 30 korun, děti od 6 let, studenti a důchodci 15 korun
 Marie Ripperová, ředitelka Muzea silnic a dálnic, jež sídlí na zámku ve Velkém Meziříčí |
 Marie Ripperová na zámku ve Velkém Meziříčí pracuje již 17 let |
