Zámecký skleník v Lednici opět v provozu

  15:42aktualizováno  15:42
Po šestileté rekonstrukci se návštěvníkům otevírá palmový skleník na zámku v Lednici. Díky přestavbě například lépe viniknou některé prvky empírové konstrukce. Lednický skleník nabízí také řadu vzácných tropických a subtropických rostlin.

Zvláštní pozornost si zaslouží Maurská vodárna - místo,  odkud je vedena voda do skleníku. Tato historická stavba napájela vodotrysky a přiváděla vodu do zámku už v dobách renesance. Hlavní osa začíná v květinovém sálu, prochází přes oválný rybníček až k poslednímu portálu. 

Unikátní stavba lednického skleníku pochází ze čtyřicátých let 19. století.  Tehdy nechal kníže Alois Josef II. Liechtenstein přestavět empírový zámek do dnešní novogotické podoby. Součástí přestavby byla stavba litinové zimní zahrady dnešního skleníku.

Barevnost konstrukcí (sloupy a žebroví) vychází z detailních rozborů historických nátěrů. Původní mobiliář zahrnující čtyři historické lavičky, čínská ohřívadla a keramická sedátka je rozmístěn podle dobových fotografií.

Tropické rostliny a palmy
Mezi nejvzácnější rostliny skleníku patří sbírka cykasovitých, z nichž nejcennější, Encephalartos altensteinii, je přes 300 let starý. Dioon edule, cykasy a zamie doplňují starou sbírku rostlin z této čeledi.

Ve skleníku můžete vidět i tři rostliny stromovitých kapradin. Další zajímavou skupinou rostlin jsou palmy tvořící kostru výsadby skleníku. Patří sem howea, fénixy, areky, washingtonia, livistony a vzácné karyota a likula.

V podrostu jsou soustředěny stovky nízkých kvetoucích rostlin, které se podle sezony vyměňují. Po výstavbě skleník fungoval jako oranžerie, rostliny byly přes léto venku a v chladných měsících uvnitř tak, aby umožňovaly procházky v tomto zeleném ráji.

A aby byla iluze ještě věrnější, zakrývaly se nádoby přírodninami (kameny, lasturami), mechem a skupinami menších rostlin.

Projekt vypracoval Georg Wingelmüller (1810-1848). Plány stavby skleníku pocházejí z let 1843 - 1846. Projekt realizoval bez větších změn P. H. Desvignes.

Nejtepleji je u zámku
Pokud se budete chtít ve skleníku ohřát, pak se přesuňte do části navazující na zámek. Tam je z celého skleníku nejtepleji. V místě, kde se pěstují se rostliny z tropů, je  mezi 18-25 °C. Teplota postupně klesá přes střední pásmo, kde dosahuje 15-18 °C. V nejvzdálenější části je pouze 7-15 °C. Tento princip vychází ze starého parního topení.

V minulosti bylo dosti obtížné udržovat skleník v určité teplotě. Za třeskutých mrazů se spálilo během dne 10-15 q koksu. Dnes je provoz kotelny plně automatický, topným médiem je voda ohřívaná dvěma plynovými hořáky.

V roce 1996 se začalo s opravami topného systému a v následujících letech přišly na řadu restaurátorské práce na konstrukci skleníku. Po sejmutí skla byla část tabulek nahrazena novými šupinami vyrobenými v Belgii.

OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ

KVĚTEN-ZÁŘÍ
9.00 -12.00, 13.00-17.30 hodin každý den mimo pondělí
VSTUPNÉ: dospělí (včetně cizinců): 40 Kč, děti, studenti, důchodci: 20 Kč

Subtropické a tropické rostliny a palmy v lednickém skleníku

Skleněný pokryv se skládá z více než 13 tisíc ručně řezaných skleněných šupin

Ozdoby skleníku

Autoři: ,


Témata: Belgie, Důchodci

Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Další z rubriky

VIDEO: Kde hledat upíry v Česku. Nenápadné hroby stále zůstávají záhadou

Hřbitov v Mikulči na Svitavsku, kde byly objeveny údajné pozůstatky upírů.

V Pardubickém kraji byla nalezena dosud neobjasněná pohřebiště s těly, u nichž i odborníci váhají, zda nejde o upíry....

Nejnavštěvovanějším městem světa je Bangkok, Praha spadla na 26. místo

Turisté na prohlídce Královského paláce v Bangkoku.

Praha byla loni 26. nejnavštěvovanějším městem na světě. Meziročně si na žebříčku pohoršila o šest pozic. Vyplývá to ze...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Najdete na iDNES.cz