Zakázaný výlet do Chalny

aktualizováno 
Z Kalkaty vede námořní cesta malebným údolím jednoho z ramen posvátné řeky Gangy až do Bengálského zálivu. Tak jsme opustili s naší lodí Sitno svět hinduismu v jednom z jeho nejrušnějších center,které si Britové dokonce vybrali za sídlo své koloniální správy v celé Indii. Tehdy k ní patřilo také území dnešního Pákistánu a Bangladéše,který byl po získání nezávislosti Britské Indie po celé čtvrtstoletí vlastně Východním Pákistánem. Jak se nakonec ukázalo, náboženské pouto islámu nebylo dost silné,aby dvě vzdálená území udrželo v jednom státním svazku. Občanská válka v Bangladéši zanechala ještě pět let po vyhlášení nového státu kruté stopy. V členité deltě Gangy bylo docela obtížné se trefit do správného ramene, protože na nízkém břehu porostlém subtropickou vegetací chyběly obvyklé navigační znaky. Také stanice lodivodů na řece Pussur, kam jsme mířili pro další náklad, se ve dne jen obtížně vyhledávala pouhým dalekohledem. Navíc proti proudu se mohlo plout jen za přílivu, aby loď při plné rychlosti překonala bahnitou naplaveninu před ústím řeky a dostala se vůbec do hlubšího koryta. S místním lodivodem jsme však zvládli zrádné bahno Bengálského zálivu a po několika hodinách plavby zakotvili u bóje číslo 5. Juta, hlavní vývozní komodita Bangladéše, nás zavedla do přístavu Chalna. Tato nevelká vesnice na řece Pussur,vzdálená několik kilometrů od města Khulna, kam se však námořní lodě pro malou hloubku vody nemohly dostat, nenabízela námořníkům žádný společenský život. Nakonec nás dorazila hlídka přístavní policie,která si pro svého kolegu vyžádala kajutu s plnou penzí, ale žádné vepřové maso a alkohol. Pro ně jsme byli všichni komunisti, bez nároku na prospustku, leda na zvláštní žádost ambasády v Dháce a po pěti dnech vyřizování na ministerstvu, kdy jsme již měli vyplouvat. K lodi se brzy připojilo několik místních vesničanů na člunech s nabídkou zakrslých banánů a jiného ovoce výměnou za mýdlo a další čísticí prostředky. Mezi nimi se vyjímala sympatická Bengálka, dost mladá, aby ji už mohli rodiče provdat a uzavřít tak před světem, a dost stará, aby mohla řídit člun a komandovat své dva mladší bratry. Málo platné, sexappeal, který na jiných člunech chyběl, hrál svou roli při výběru členů posádky, s kým obchodovat. Čandra proto měla vždy vyprodáno jako první a odvážela si i mnoho dárků, z nichž některé ji měly přimět k návštěvě naší lodi. Ať již to byla přítomnost strážce zákona na palubě nebo islámská víra, nikomu se to nepodařilo. S polským strojníkem jsme proto vymysleli plán, jak si dopřát Čandřiných služeb více než ostatní a přitom se dostat i na zakázaný břeh. Nejdříve jsme oťukli lodního policajta, zda krátký výlet na břeh člunem vesničanů je bez rizika, aby si také mohli vydělat jinak než výměnou banánů. S Čandrou jsme domluvili před obědem malou projížďku na břeh. Cílem byl poštovní úřad v bambusové chatrči viditelný na břehu pouhým okem. Také jsme se dohodli na odměně v podobě dvou lahviček kolínské. Jedna za cestu tam, druhá za cestu zpět, jednu ode mě,druhou od strojníka. Po vydatném obědě a s dvěma vachtami volna v zásobě, na kotvě se totiž sloužily krátké čtyřhodinové mořské vachty, domluveni s lodním policajtem i krásnou člunařkou, jsme při polední přestávce za značného zájmu posádky usedli do člunu jak dva sáhibové a nechali se vézt na poštu. Neuběhlo ani pět minut a některý závistivý námořník žaloval palubnímu čífovi. Ten vyběhl na palubu a začal křičet, ať se okamžitě vrátíme. V tu chvíli nám bylo jasné,že z výletu nic nebude. Čandra se nestačila divit a pomalu se loučila se svou odměnou. Obě kolínské jsme jí samozřejmě nechali. Jen jsme ji požádali, zda by nám mohla z pošty přivézt pár známek na pohledy a dopisy domů. V kanceláři na lodi se do nás číf pustil, jak jsme si mohli dovolit opustit loď, když nemáme propustky a jeho souhlas. Jakákoli argumentace byla marná a já mohl být rád,že v tomto maléru jsem získal polskou oporu. Estébácké aktivity některých členů posádky jsem tak poznal na vlastní kůži i v dalekém Bangladéši.


Autor je bývalým námořním důstojníkem, který procestoval řadu zemí světa. Je rovněž autorem mnoha odborných a cestovatelských publikací.



Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz