Pokroucené kmeny buků a bříz v Rýchorském pralese připomínají kly mamutů, chapadla krakatice nebo propletená těla obřích hadů. Některé se plazí po zemi, jiné jsou zdeformované tak, jako by to ani nebyly stromy.
Bizarní listnaté stromy v převážně smrkovém porostu v nadmořské výšce mezi 900 a 1 033 metry tvoří ostrůvky. Dnes si les můžete prohlédnout jen zpovzdálí z několika turistických cest, které se sbíhají u Rýchorské boudy.
Fotogalerie |
„Mnozí si myslí, že v Rýchorském pralese za zdeformování kmenů mohou drsné klimatické podmínky. Zčásti nepochybně ano. Ale v minulých staletích se v lese pásl dobytek, který okusoval nové výhonky a nechal zformovat takovéto tvary listnatých stromů,“ vysvětluje mluvčí krkonošského parku Radek Drahný.
Rýchorský prales je asi nejatraktivnějším místem, které turistům „odemkne“ nový zákon o národních parcích (to je ten, proti němuž lobboval ve Sněmovně Miloš Zeman). Ruší první zóny v dnešní podobě. Tam, kde je ochranáři nenahradí „klidovými územími“, turisty automaticky pustí.
Někde sice důvod ochrany trvá, jako na Šumavě tokání tetřeva, ale zákon tlačí na ochranáře, aby turistům vyšli vstříc i tam. Jiná místa byla zapovězená historicky, ale ekologové nakonec usoudili, že zpřístupnění neuškodí. „My jsme zatím udělali plán míst, kterých se to bude dotýkat. Zákon nám dává dva roky na to, abychom otevření připravili a projednali se všemi partnery,“ vysvětluje ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Podobné je to v dalších parcích.
Když se řekne vřesoviště, turista si představí možná jih Anglie, kde se odehrává Pes baskervillský. Pár vřesovišť je i v Česku a jedno najdete i na jihozápadě od Znojma. Je to louka s vysokou travou porostlou křovím a zvlněnou malými pahorky. „Na části těch vřesovišť plánujeme, že by se tam pásli poníci v ohradě,“ dodal ředitel Rothröckl. V Podyjí se kromě vřesovišť zpřístupní i louky pod vinicí Šobes, místo pro opalování a odpočinek. Dnes je lze jen přejít napříč po cestě.
Zakázaná Šumava na vlastní kůžiVydat se s průvodcem na jinak nepřístupná místa Národního parku Šumava bude letos zase o něco jednodušší. Park v desáté sezoně nabídne třicet tras oblíbeného programu. |
Vosí vyhlídka u Mikulášovic leží na samém severním okraji Národního parku České Švýcarsko a dnes k ní nevede značená cesta. Nabízí krásný pohled na moře lesů směrem do Německa. „Dříve panovala obava, aby zdejší oblast nebyla turisticky přetížená,“ vysvětluje mluvčí parku České Švýcarsko Tomáš Salov, proč se na vyhlídku už 17 let nesmí. „Čas ale ukázal, že zájem o lokalitu není velký,“ dodává Salov.
Symbolem bojů o otevření přírody lidem se pak stal bývalý hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě a přímá cesta k němu. Teď se šance na otevření rýsuje. Podle ředitele šumavského parku Pavla Hubeného by se tak stalo za určitých podmínek, aby kolemjdoucí tetřeva nerušili.
V nejbližší době pro vás připravujeme:
Utajené vodopády. Regionální redakce Královéhradeckého kraje MF DNES přinese exkluzivní reportáž z nepřístupného a strážci KRNAP přísně střeženého koutu Obřího dolu, kde padají do údolí kubíky vody z Úpského rašeliniště na hřebenech Krkonoš.
Reportáž z dvorského pralesa v Krkonoších, který leží v nejpřísněji střežené zóně KRNAP a po půl století se otevře turistům. Dvorský les a Boberská louka byla pro turisty zatím tabu.
