Zakázané město

- Zakázané město v centru Pekingu mělo ve svých nesčetných pavilónech 9999,5 místnosti, protože podle čínské náboženské tradice jedině Bůh nebes mohl mít 10 tisíc pokojů ve svých palácích. "Synové nebes, titul čínských císařů, nesměli tento počet překročit, přesto se však jedná o největší a nejlépe zachovaný architektonický komplex na světě," upozorňuje nedávno vydaný dokument čínského nakladatelství Nová hvězda.

Od roku 1420, kdy byla stavba Zakázaného města dokončena, až do roku 1911 odtud vládlo "Říši středu" 24 panovníků z dynastií Ming a Čching. Podle historických záznamů se na nucených pracech při jeho výstavbě podílelo 100.000 řemeslníků a milión dělníků. Budování komplexu, které nařídil Ču Ti, druhý monarcha dynastie Ming, trvalo 14 let.

Materiál na výstavbu Zakázaného města byl podle zmíněné studie dovážen z nejrůznějších částí země, dokonce až z provincie Kuang-tung na jihu, vzdálené více než 1000 kilometrů od Pekingu.

Bílý mramor o váze přes 300 tun, do něhož je vyřezán basreliéf na jednom z nejposvátnějších paláců komplexu Pao-che- tien, pochází z lomu vzdáleného asi 50 kilometrů od Pekingu a byl vydolován z hloubky několika set metrů pod povrchem zemským.
"Pro dopravu těžkého mramorového bloku, která se uskutečnila už za příchodu zimy, dělníci vykopávali příkopy každých 500 metrů, dopravovali sem vodu a zalévali cestu. Když zamrzla, mramor po ní táhla víc než tisícovka koní. Trvalo jim 28 dní než dosáhli cíle," upozorňuje studie.

S moderními metropolemi srovnatelné Zakázané město odráží všechny podrobnosti císařské nejvyšší moci i přísnost hierarchií. Stavby odrážejí rovněž tradiční teorie "jin a jang" (pozitivní a negativní síly) a "wu-sing" (pět prvků), které tvoří jádro čínské kultury. Staří Číňané věřili, že svět byl stvořen silami jin a jang a z pěti prvků, kterými jsou voda, oheň, kov, dřevo a země.

Zakázané město, starci popisované jako "vynikající a vzrušující symfonie", uchovává dosud ve svých zdech přes milión vzácných relikvií včetně předmětů z bronzu, nefritu, porcelánu a výšivek.

V roce 1987 byl komplex, jehož vstupní brána vede na náměstí Tchien-an-men, zařazen na seznam památek Kulturního dědictví lidstva. Místo bylo také sídlem posledního čínského císaře Pchu- iho, jehož život i stáří v roli zahradníka uvedl do filmové podoby italský režisér Bernardo Bertolucci.