Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vojáci, ostnaté dráty i ostraha. Kopce v Česku, kam je vstup zakázán

aktualizováno 
Na mnoho míst v Česku se legálně dostanete jen stěží. Patří k nim i mnoho zeměpisně významných kopců, kde turisté nejsou vůbec vítáni. Někde a někdy k tomu existují závažné důvody, jinde a jindy to rozum moc nebere... Vydejte se s námi do míst, kam se nesmí.

Novodobá železná opona pod Chlumem, kopcem, kam je vstup přísně zakázán. | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Hradiště v Doupovských horách

Doupovské hory jsou bílým místem na turistické mapě Česka. Důvodem je rozsáhlý vojenský prostor, kde probíhá pravidelný výcvik vojsk NATO. Zároveň je to oblast, kde se na troskách zaniklé kulturní krajiny vytvořila pozoruhodná přírodní společenstva.

Fotogalerie

Vstup do nitra Doupovských hor je přísně zakázán a získání povolení je velmi obtížné až nemožné. Pokud byste měli to štěstí a povolení získali, pak určitě neváhejte navštívit nejvyšší vrch jménem Hradiště (934 m) s rozhledem, který patří k nejlepším u nás.

Hradiště se nachází na jižním okraji vojenského újezdu a je velmi jednoduše přístupné z "hlavní" asfaltové komunikace vedoucí z bývalého Doupova na jih do Bochova. Silnice tu překonává náhorní pláň Doupovských hor a stoupá až do výšky 850 m.

Z terénního předělu odbočuje pod severní úpatí nejvyššího kopce polní cesta v délce cca 600 m, samotné zdolání Hradiště pak zabere ne více než 10 minut.
Jedná se o drobný, nenápadný, z poloviny travnatý pahorek vyčnívající nad náhorní pláň. Severním svahem vede vzhůru vyšlapaná pěšinka, nahoře nic není. Rozhled z nejvyšší kóty je však naprosto skvělý, daleký a téměř dokonale kruhový. Vidět je od Českého středohoří až po Český les, prakticky celé západní Čechy.

Hradiště (934 m), nejvyšší vrchol Doupovských hor

Hradiště (934 m), nejvyšší vrchol Doupovských hor

Jen o metr nižší Pustý zámek

Hradiště je coby nejvyšší kopec Doupovských hor velmi nenápadné, skutečnou dominantou plochého pohoří je protáhlý zalesněný hřbet Pustého zámku (933 m), který je pouze o metr nižší. Vzdušnou čarou je vzdálený 3 km, jeho východní úbočí asi 500 m od vrcholu protíná lesní cesta. Z ní je třeba v nejvyšším bodě odbočit vlevo a pozvolným stoupáním dojít na zalesněný vrchol.

Zajímavostí Pustého zámku jsou původní bukové lesy, zachovalé však bohužel jen v torzech. Podíváte-li se na siluetu hory, nepřehlédnete pásy pasek svědčící o intenzivní těžbě dřeva. Díky pasekám se ale na druhou stranu otevírají dílčí výhledy, které jsou zcela jiné než z nedalekého Hradiště. Vidět je především do terénní sníženiny v místě zaniklého Doupova, která byla dříve považována za zbytek kráteru sopky.

Další zajímavostí Pustého zámku jsou čedičové skalky s dutinami a malými jeskyňkami, připomínající pověstmi opředené Skalky skřítků nad údolím Ohře.
Doupovské hory jsou doslova posety mysliveckými posedy, takovou koncentraci uvidíte opravdu málokde. Vnucuje se proto otázka, kdo jsou ti vyvolení, kteří tyto posedy mohou využívat a procházet se po území, kam obyčejný smrtelník nesmí?

Pustý zámek (933 m) v Doupovských horách

Pustý zámek (933 m) v Doupovských horách

Vrchol Pustého zámku

Vrchol Pustého zámku

Tlustec: kopec, který už neměl být

Přesuňme se z Doupovských hor pro změnu na sever Čech, kde krajině v podhůří Lužických hor vévodí příznačně pojmenovaný vrch Tlustec (591 m). Při pohledu do starých map zjistíte, že na Tlustec vedla kdysi modrá značka, nyní je plochý vrchol součástí nepřístupného a přísně střeženého lomového areálu. Milovníci přírody a turisté jsou zde vnímáni jako mimořádně nevítaná a škodná návštěva. Vstupu na vrchol, odkud se otevírá jeden z nejhezčích pohledů na panorama protilehlých Lužických hor, brání plot s nepřehlédnutelnými výstražnými tabulemi. Za nerespektování zákazu reálně hrozí velké nepříjemnosti, hbitá a nekompromisní ostraha lomu je stále v pohotovosti a nelení ani o víkendech a svátcích.

Tlustec vešel ve známost na přelomu 20. a 21. století jakožto symbol jedné z nejvýznamnějších ekologických kauz tehdejší doby. V roce 1988 totiž zahájil na západním úbočí hory provoz obří velkolom na stavební kámen nejvyšší kvality s cílem vytěžit celý kopec. Proti ničení krajiny začali protestovat nejprve ekologičtí aktivisté, později i obyvatelé okolních vesnic, když začaly praskat domy. Po dlouhých peripetiích, soudních sporech, úředních tahanicích a právních kličkách nakonec ministerstvo životního prostředí těžbu zastavilo. Nicméně i tak kus kopce nenávratně zmizel: vytěžená a rozdrcená hornina našla uplatnění především při výstavbě a modernizaci českých železničních koridorů.

Tlustec je stále evidován jako jedno z největších ložisek stavebního kamene nejvyšší kvality na našem území a současný majitel se netají s plány těžbu čediče obnovit.

Vrchol Tlustce

Vrchol Tlustce

Vrch Tlustec (591 m)

Vrch Tlustec (591 m)

Chlum u Raspenavy: tajemství za ostnatým drátem

Zatímco na předchozí zakázané kopce se mohou otrlí jedinci ilegálně vypravit a doufat, že je nikdo nechytí, na Chlum (495 m) ve frýdlantském výběžku u Raspenavy si to "nelajzne" asi nikdo.

Tento kopec je sice nevysoký, nicméně v mírně zvlněné krajině Frýdlantské pahorkatiny severně od Jizerských hor docela nápadný a dominantní. Případní zájemci o výstup však mají smůlu: vrch leží na území muničního skladu a při úpatí je ze všech stran obehnán dvojitým plotem s ostnatým drátem, který doplňují výstražné tabule přísně zakazující vstup. Téměř jako železná opona. O tom, jak to vypadá v současnosti za plotem, veškeré informační zdroje mlčí.

Podle přírodovědců představuje Chlum nebo taky Hradiště či Hradec (Hoher Hain) sopečný znělcový suk, na jehož svazích se vyskytují drobné skalní útvary. Jižně od vrcholu by měl být lom, v němž Josef Blumrich (profesor na gymnáziu v Bregenz) roku 1893 poprvé popsal nový medově žlutý až načervenalý zirkoniový minerál, pojmenovaný podle původního místa nálezu hainit. Mimoto zde vlastivědná literatura popisuje pozůstatky valů pravěkého hradiště, které tvořilo pravděpodobně jádro nejstaršího osídlení na Frýdlantsku. Existují však i názory, že jde o zbytky výsypek po těžbě železné rudy. Muniční sklady se nacházejí údajně uvnitř kopce ve štolách.

Vstup na území muničního skladu pod Chlumem

Vstup na území muničního skladu pod Chlumem

Chlum (495 m) u Raspenavy

Chlum (495 m) u Raspenavy

Další zakázané kopce v Česku

Výčet významných kopců české krajiny, kam se oficiálně nesmí, by vydal na mnohastránkovou publikaci. Každopádně je však třeba ještě vzpomenout vrch Tok (865 m), nejvyšší kopec středočeské vrchoviny Brdy. Leží taky na území vojenského újezdu a jeho vrcholová plošina se skvělým výhledem je součástí dopadové plochy vojenské střelnice. Nicméně ani tato skutečnost neodrazuje četné odvážlivce od víkendové návštěvy, kdy se v Brdech nestřílí. Svědčí o tom vrcholová kniha s hojnými příspěvky.

Další širokou skupinu zakázaných kopců představují lokality ležící na území I. zón národních parků a v národních přírodních rezervacích, kde je pohyb mimo značené cesty ze zákona zapovězen. Sem patří například Studniční a Luční hora v Krkonoších, Jezerní hora na Šumavě, Božídarský Špičák v Krušných horách, Kněhyně v Beskydech nebo Děvín na Pálavě. Povolení ke vstupu na kopce v této kategorii je však reálné získat.

Nepřístupný vrchol hory Dyleň v Českém lese

Nepřístupný vrchol hory Dyleň v Českém lese

Antropogenní halda v Oslavanech u nádraží

Antropogenní halda v Oslavanech u nádraží

K dovršení tohoto tématu patří uvést taky kopce s nepřístupnými (zakázanými) rozhlednami (např. Dyleň, Špičák u České Lípy) a některé člověkem stvořené průmyslové haldy (např. v Oslavanech), na něž je vstup zakázán.

Zakázané kopce

Máte zkušenost, že vás na některý kopec v Česku nepustili? Podařilo se vám na některý dostat i přes zákaz? Podělte se o vaši zkušenost v diskusi s ostatními čtenáři.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Český turista chtěl fotku od thajských vodopádů, spadl ze srázu a zabil se

Vodopád Na Muang na ostrově Samui v Thajsku (ilustrační snímek)

Dvaatřicetiletý český turista zemřel na thajském ostrově Samui, uvedla agentura DPA. Zřítil se u vodopádu, kam je...

Hádanka pro zarputilé lyžaře. Kolikrát za den se dá objet Sella Ronda?

Sasso Lungo

Přiznávám, byla to magořina, ale nádherná. Za necelých sedm hodin jsme ujeli 73 kilometrů sjezdovek po oranžovém...



Byla rájem na zemi, teď ji ničí turisté. Maya Bay bude část roku zavřená

Na pláži Maya Bay se natáčel film Pláž s Leonardem DiCapriem v hlavní roli....

Je to neustálý koloběh. Cestovatelé tělem i duší hledají uprostřed autentické přírody ráj na zemi, a když ho najdou, za...

S dcerkou zažila únos, přesto spolu cestují dál. Dítě boří bariéry, říká

Cestovatelka Ilona Bittnerová navázala v Tanzanii řadu přátelství, zde pózuje s...

Vydat se s malým potomkem do Afriky? Cestovatelka Ilona Bittnerová si nemůže podobné výlety vynachválit - navzdory...

Nová spojení i výhodnější ceny. Kam cestovat železnicí ve střední Evropě

Moc pěkné svezení. Německý Intercity Express třetí generace na rychlotrati...

Železniční cestování nejen po střední Evropě je již několik let na vzestupu. Tratě se postupně zrychlují, objevují se...

Další z rubriky

Některé turistické trasy na Boubíně se opět otevírají veřejnosti

Vrchol Boubína s 21 m vysokou rozhlednou

Části turistický tras v šumavské přírodní rezervaci Boubín se v pátek téměř po měsíci opět otevřely veřejnosti. Od...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Železnice pod Čertovou stěnou

Elektrický vůz M 201.003 z vagonky Ringhoffer. Na Lipence sloužil ještě na...

Hladina Lipenské přehrady zatopila hned několik železničních tratí. Jedna z nich procházela místy, kde později vznikla...

Nepoznaná brdská divočina. Turisté se nehrnou, chybí atrakce a bufety

K bunkru Jordán známého z filmu Obecná škola se smí jen po cestě. (leden 2018)

Původně vojenský prostor Brdy je už dva roky veřejně přístupný. Navzdory očekávání brdských obyvatel a čím dál většímu...

Najdete na iDNES.cz