Jak to bylo
Novákovi si v létě 2000 vybrali zájezd na Mallorku z katalogu cestovní kanceláře, vyplnili přihlášku, připlatili si pojištění léčebných výloh v zahraničí, zaplatili zálohu a těšili se na dovolenou. Ta se vydařila, ale před zpáteční cestou na letišti Novákovi zjistili, že cestovní kancelář mezitím zkrachovala a letecká společnost je domů nedopraví, pokud si letenku nezaplatí sami. Zaplatili a řekli si, že mohli dopadnout ještě hůř. Kdyby cestovka zkrachovala ještě před odjezdem, nemuseli vůbec vycestovat a pravděpodobně by přišli o peníze, které do zájezdu investovali.
Zákon č. 159/1999 říká, že cestovní kanceláře se musí pojistit proti úpadku, jinak neobdrží licenci k podnikání. Čím vyšší je sjednaná pojistná částka (procento z obratu), tím více peněz klienti v případě úpadku této kanceláře dostanou.
Jak to je od dubna 2001
Novákovi si mohou vybrat, zda si koupí zájezd u cestovní kanceláře, která je organizátorem zájezdu a je pojištěná proti úpadku, nebo u cestovní agentury, která zájezdy kanceláří pouze prodává a pojištěná není. Vyberou si z nabídky v katalogu, vyplní cestovní smlouvu, která musí obsahovat storno podmínky, název kanceláře, jména účastníků zájezdu, jeho termín, přesné vymezení služeb (jako je například ubytování, stravování, doprava, pojištění léčebných výloh, výši zálohy i celkovou cenu zájezdu) a zaplatí zájezd. Od cestovky dostane každý účastník zájezdu doklad o pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku se jménem pojišťovny, podmínkami pojištění a způsobem oznámení pojistné události a doklad o zaplacení.
Jak to bylo
Za vůdce horské výpravy nebo raftové posádky se mohl prohlásit každý. Na českých zájezdech tak došlo k mnoha smrtelným nehodám, které přímo či nepřímo zavinil jejich vedoucí. Například cestovní kancelář CVOK má na svém kontě nejméně dvě těžká zranění (cyklista bez přilby a raft na sněhu) a tři mrtvé (dva utonulí při raftingu a jeden zemřelý na výškovou nemoc při turistice). Při lyžařské akci Adventury dva lyžaři nepřežili lavinu. Při zájezdu cestovky Turistika a hory se jeden klient zřítil ze čtyři tisíce metrů vysokého Matterhornu.
Živnostenský zákon č. 455/1991 vyžaduje od instruktorů odborné licence
Jak to je od roku 2001
Sportovní instruktoři a horští vůdci se ocitli mezi vázanými živnostmi. Vůdci musí vystudovat odbornou školu. Stále však není vyjasněna jejich právní odpovědnost vůči klientům. Mimo Českou republiku mohou podle místních zákonů vodit na hory pouze členové mezinárodní asociace horských vůdců UIAGM. Tělovýchovné nebo průvodcovské služby, pod které spadá například vedení raftových vodáckých zájezdů nebo lezení po horolezeckých skalách, mohou stejně jako vůdci poskytovat absolventi specializovaných škol, ale také účastníci rekvalifikačních kurzů. Mnohé vodácky atraktivní státy však zavádějí podobné předpisy jako v případě horských vůdců a komerční rafty pouštějí na vodu jen pod vedením lidí s certifikátem mezinárodní raftingové federace IRF.
 |
