Monstrózní maják v Santo Domingu připomíná něco mezi starou pyramidou a

Monstrózní maják v Santo Domingu připomíná něco mezi starou pyramidou a moderním panelákem. Zůstává hádankou, zda ukrývá pravé ostatky Kryštofa Kolumba. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Záhada největšího majáku světa: střeží pravé ostatky Kryštofa Kolumba?

  • 12
Santo Domingo vždycky zdobila samá nej. Právě tady se usídlil syn Kryštofa Kolumba, tady vzniklo nejstarší město Ameriky a byla tu postavena první katedrála. A také tu spočinuly Kolumbovy ostatky, nad nimiž byl po staletích vztyčen obří maják jako největší pomník legendárního objevitele Nového světa.

Myšlenka postavit na počest Kolumba obrovský maják není nikterak nová, poprvé se objevila už v polovině 19. století. Ale konkrétnější podobu nabrala až na konci 20. let minulého století, kdy byla vypsána velká architektonická soutěž, do níž se přihlásilo několik set autorů. Vítězem a majitelem tehdy celkem tučné odměny 10 000 dolarů se stal mladý britský architekt Gleave. Ale stavět se nezačalo. Znovu se pokusil maják postavit nechvalně proslulý dominikánský diktátor Rafael Trujillo, ale ani on nenašel dostatek finančních prostředků.

Kříž za 100 milionů

Tip na dovolenou

Vyberte si z pestré nabídky zájezdů do Dominikánské republiky na dovolena.iDNES.cz.

A tak se muselo čekat až do 80. let, kdy se začalo blížit kulaté, 500. výročí objevení Ameriky. Tehdy se za projekt postavil dominikánský prezident Balaguer a během pěti let vyrostla na okraji Santo Dominga monstrózní stavba, jejíž podoba je jakousi kombinací starověkých mayských pyramid a socialistických paneláků.

Obrovská budova ve tvaru kříže o velikosti 210 na 60 metrů nebyla nejlevnější a spolkla úctyhodných 70, podle jiných pramenů až 100 milionů dolarů.

Maják v Santo Domingu. Obrovská stavba vyšla na 70, podle některých informací až na 100 milionů dolarů.

Ale všechno se stihlo včas a dominikánský prezident mohl při velkolepé oslavě výročí rozsvítit světla majáku, která jsou vidět až v 300 kilometrů vzdáleném Portoriku. Na tuto událost přijel v roce 1992 nejen španělský král Juan Carlos, ale i papež Jan Pavel II. Spotřeba elektrického proudu je ovšem tak obrovská, že se maják běžně moc nezapíná a místní obyvatelé rádi vyprávějí vtip, že když už se maják jednou rozsvítí, celý zbytek země zhasne.

Věčná hádanka a záře až na Portoriko

Daleko zajímavější je ovšem otázka, zda maják skutečně skrývá Kolumbovy ostatky. Věc je totiž značně komplikovaná. Kryštof Kolumbus sice zemřel roku 1506 ve španělském Valladolidu, ale přál si spočinout v Novém světě, a tak se jeho ostatky později převezly do Santo Dominga a uložily do zdejší katedrály.

Jenže o pár let později napadl ostrov pirát Francis Drake a místní biskup v obavě před loupeží drahocenných ostatků smazal všechny nápisy na rakvích. A tak vznikla příčina věčného sporu, neboť zde se příběh ostatků větví.

Katedrála v Santo Domingu - právě tady začala záhada Kolumbových ostatků.

Kolumbův palác prošel v posledních letech nákladnou rekonstrukcí a je vybavený dobovým nábytkem.

Když Španělsko muselo předat vládu nad východní částí ostrova Hispaniola Francii, odvezlo si na konci 18. století urnu s Kolumbovými ostatky nejprve na Kubu a odtud později do Španělska.

Když však v roce 1877 započala oprava katedrály v Santo Domingu, byla objevena další truhla s dokumentem, který dosvědčoval pravost ostatků Kryštofa Kolumba. A právě tyto ostatky jsou nyní uloženy v novém Kolumbově majáku nad Santo Domingem.

S rozluštěním dlouholetého sporu by mohla pomoci věda, ale dominikánské úřady zatím nedaly svolení k exhumaci ostatků a jejich analýze za pomoci DNA. A tak historici jen bezmocně krčí rameny.

Může se hodit

  • Čeští občané nepotřebují na cestu do Dominikánské republiky na pobyt kratší než tři měsíce vízum. Na letišti si však musí za 10 dolarů koupit turistickou kartu.
  • Let z Prahy trvá zhruba 9 hodin, časový posun je minus pět hodin.
  • V Dominikánské republice mají stejnou elektrickou síť jako v USA, proto je třeba zásuvkový adaptér.
  • Doporučuje se pít balená voda.
  • Letenky z Prahy se dají pořídit již od 20 tisíc korun, týdenní zájezdy začínají na 30 tisících. Jídlo na ulici vyjde zhruba na 30 až 150 korun, v restauraci podle úrovně zaplatíte od 100 do 800, většinou 200 – 300 korun.

Ať už v majáku leží pravé ostatky Kryštofa Kolumba nebo kosti neznámého člověka, nic to nemění na skutečnosti, že Santo Domingo, metropole Dominikánské republiky, patří mezi nejkrásnější a nejlépe zachovaná koloniální města Ameriky. Proto také bylo v roce 1990 zapsáno mezi památky UNESCO.

Za pozornost stojí především nádherný Kolumbův palác se skromným, ale působivým muzeem rodiny Kolumbů (palác nechal postavit Kolumbův syn, později zde však bylo vězení, a dokonce i městská skládka) či starobylá katedrála.

Zajímavým přírodním úkazem jsou jeskyně s podzemními jezery Los Tres Ojos, česky Tři oka. Ve vápencovém podkladu je vymlelo moře, pak se propadl strop a jeskyně byla na světě. Vstupné k jezerům i do většiny historických objektů vyjde zhruba na dva dolary.

Betonový Malecón

Dalším oblíbeným turistickým cílem je muzeum jantaru, který se na ostrově těží (vstupné opět dva dolary), či některá z prodejen ručně balených dominikánských doutníků, jež patří k nejlepším na světě.

Mimořádný zážitek nabízí také návštěva Malecónu, dlouhého nábřeží, kde se sice nedá koupat, neboť je celé vybetonované, zato je tu několik výtečných restaurací, které jsou doslova zavěšené nad neklidným mořem a kde stále fouká příjemný a osvěžující větřík.

Mimochodem, obyvatelé Santo Dominga jezdí na pláže buď do Boca Chica, či do městečka Juan Dolio.

, pro iDNES.cz