Zábava, napětí, hra, poučení, podívaná. To je La Rambla!

Kdo nebyl na ulici La Rambla a kdo neviděl Gaudího stavby, jako kdyby nebyl v Barceloně.
Kdo nebyl na ulici La Rambla a kdo neviděl Gaudího stavby, jako kdyby nebyl v Barceloně. Otřepané, ale pravdivé. Minout Ramblu při návštěvě katalánské metropole je hřích, a dokonce je to nepatřičné. Podívejte se, co se na této nejslavnější španělské ulici-neulici odehrává.

"Zahraji dětem Kašpárka, ale když budete chtít, tak pro vás klidně i Billa Clintona s Monikou Lewinskou," chlubí se třicetiletý Francouz Pierre, který na barcelonské ulici La Rambla vodí na malém pódiu své loutky. Většinou v poměrně divokém rytmu třeba rockové hudby, ale když budete chtít něco romantického, jak je libo. Diváci se kolem Pierra shlukují, protože jeho šikovné ruce je přivádějí v úžas a loutka v jeho podání třeba leze miminku do kočárku, hladí je, dokáže se na ně usmát. A za takovou podívanou se přece musí zaplatit! Jenom kousek opodál vás ovšem čeká horor. Uprostřed pěší zóny totiž leží černá rakev vystlaná červeným suknem. V ní leží mrtvola hraběte Draculy. Ten se pomalu probouzí a najednou se jeho strašlivý výraz mění v sladký úsměv. Jím láká kolemjdoucí k podání ruky. Ale ouha! Když to zkusíte, Dracula se okamžitě mění ve zloducha a celou váhou svého těla se vás snaží stáhnout na sebe do rakve. Jenomže když na něj padá asi stokilová německá turistka, bledne i jeho namaskovaná tvář. O zábavu všech však již bylo postaráno. "Postižení" se sbírají z rakve a opět následuje zde tradiční rituál: za takovou podívanou se přece sluší zaplatit. Padesát metrů dál zase stojí několik živých, silně namaskovaných soch. Metoda jejich "práce" je jiná: vůbec se nehýbou, jenom stojí, čekají, až se někdo rozhodne vhodit nějakou tu pesetu do klobouku, a pak udělají grimasu, usmějí se, zaujmou jinou polohu a opět se nehýbou. I za to je vhodné zaplatit. La Rambla, to není jen umění a zábava. Ulice v centru města, která je částečně širokou pěší zónou (ale po stranách jezdí auta), je opravdovým srdcem Barcelony. Jsou zde proto samozřejmě restaurace, kiosky, vinárny, hospody. Prodávají se tady dokonce i živá zvířata - třeba slepice, kohouti, ptáci, králíci. Proč? No, to je prostě takový zvyk, vždyť Rambla je zde již tak dlouho, že si musela zachovat alespoň část někdejších funkcí. Tedy to, že v centru měst se většinou obchodovalo se vším možným. A obchoduje se i dnes. Přímo na Ramblu ústí krytá tržnice Boqueria. I když nemusí být nakupování vaším koníčkem, zajděte sem. Tolik krásného ovoce, zeleniny a potravin jen tak pohromadě neuvidíte. Je to pastva pro oči, trochu zátěž pro peněženku, ale zároveň i potěšení pro žaludek. Rambla - to je i několik významných budov, ale jenom pár kroků odtud je také náměstí Reial, kde se scházejí místní opilci či narkomani, jejichž "otravování" nemusí být právě příjemné. Avšak na této slavné ulici samozřejmě máte možnost koupit i nejrůznější suvenýry či se seznámit se současnou politickou realitou Katalánska. Na stolečku postarší muž nabízí publikace, které volají po úplné samostatnosti a odtržení od Španělska. Jeho stolek pak pokrývá nezbytná katalánská vlajka. A ještě jedna důležitá věc: projděte si Ramblu vícekrát v různých denních čí večerních hodinách, jen tak je možné zaručit, že vždy objevíte něco nového.

Kde je a jak se dostanete na ulici La Rambla

La Rambla dlouhá skoro tři kilometry, je v samém centru Barcelony, mezi Placa de Catalunya a místním přístavem. Její jednotlivé části jsou označeny jako Rambla de Canaletes, Rambla dels Estudis, Rambla de Sant Josep, Rambla dels Caputxins a Rambla de Santa Monica. Přímo na tuto slavnou ulici míří dvě stanice metra trasy L3 (je zelená), jsou to Liceu a Drassanes.